Menu
e-shop
Jsou dvě období, kdy se Česká republika může rozhodnout v rámci reformy společné zemědělské politiky o převodu mezi pilíři. Jedním z nich byl konec prosince minulého roku. Druhou možností je rozhodnout o obálce na roky 2015 až 2019 do července. „Dohodli jsme se na tom, že příští rok bude přechodný, proto převádět mezi pilíři nebudeme,“ uvedla závěrem minulého roku na semináři týkající se reformy společné zemědělské politiky ve Větrném Jeníkově, pořádaném společností Farmtec, náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková s tím, že pro zemědělce je jistota přímých plateb vyšší hodnotou než převedení prostředků do druhého pilíře.
Další debata o možném převodu mezi pilíři v dalším období se podle Špalkové odehraje až na počátku letošního roku. Pokud to bude reálné, jednalo by se o převod prostředků ve výši do pěti procent. Při použití nového kurzu koruny vůči euru by se možná ani převádět nemuselo, protože v druhém pilíři by bylo více peněz, podotkla. Pokud by totiž došlo převodu prostředků, snížily by se přímé platby na hektar.
Připomněla, že obálka pro druhý pilíř, což je Program rozvoje venkova, byla výrazně snížena. Proto také byla dána možnost převodu mezi pilíři až do výše 15 procent, což umožňuje reforma společné zemědělské politiky, která byla v loňském prosinci po téměř tříletém vyjednávání schválená s konečnou platností v Bruselu na radě ministrů zemědělství.
„Největší debata, která se vede právě je, zda převádět prostředky ve výši až 15 procent a na co,“ řekla s tím, že jsou vlastně tři oblasti opatření, a to nárokové platby, druhou oblastí jsou investice a třetí obce.
Podle Špalkové reforma společné zemědělské politiky umožňuje České republice určitým způsobem nasměrovat lépe dotační prostředky na sektory, které by ministerstvo chtělo podporovat. Těmi jsou živočišná výroba a sektory s přidanou hodnotou, jako je ovoce, zelenina, brambory a podobně. Dalším cílem je podporovat produkci, přestože Evropa to tolik nechce. „Chceme, aby platby směřovaly aktivním pěstitelům a chovatelům,“ konstatovala. Určitým způsobem problematická je pak podle ní oddělená platba na cukr.
Podle ní letošní rok by měl být, co se týká plateb, velmi podobný minulému roku. Měl by být realizován SAPS, zjednodušená platba na plochu, zvláštní platba za cukr a zvláštní platba na rajčata. „Ještě v roce 2014 obálku na cukr budeme alokovat v takové výši tak, jak je to možné,“ podotkla. Co se týká článku 68, platba na citlivé komodity, bylo možné, aby na něj směřovalo 3,5 procenta přímých plateb. Nyní můžeme realizovat až 6,5 procenta, což je velmi pozitivní. Sazby tak budou dvakrát tak větší než vloni. Ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi se podařilo dojednat částku na top-up, které se nově označuje jako přechodná národní pomoc. Jde o tuzemské prostředky, kterými se budou moci doplnit evropské finance. „V současnosti máme pro tento účel v rozpočtu už teď 800 milionů korun,“ podotkla náměstkyně. V předchozích letech se totiž nedařilo top-up dorovnat až na sto procent,“ podotkla Špalková. Rozhodnuto bylo na poradě ministra i o nedistribuční platbě, která by neměla být využita. Jde o zvláštní platbu na první určitý počet hektarů dané firmy.
Špalková poukázala rovněž na nové elementy, které Českou republiku čekají od roku 2015. K nim se řadí například je greening. Pokud jeho podmínky nebudou dodrženy, hrozí sankce, které by měly být až 25 procent přímých plateb. Má tři položky, a to zachování trvalých travních porostů a třetí je udržování takzvaných ekologicky zaměřených oblastí. Podařilo se vyjednat, že součástí greeningu bude pěstování plodin, vázajících dusík.
Připomněla, že se ve vyjednávání podařilo dojednat, že zastropování velkých podnikl bude dobrovolné. Špalková potvrdila, že se v České republice nebude aplikovat. Evropská komise si však prosadila takzvanou degresivitu přímých plateb. U podniků, které mají příjem 150 tisíc euro za rok, příjem bude krácen pěti procenty. „Lze rozhodnout, že z těchto pěti procent bude možno odečíst náklady na zaměstnance, stále ještě bádáme, kolik to bude naši administrativu stát. Samozřejmě, že naši partneři z nevládních organizací říkají, že chtějí, aby byl odpočet těchto nákladů,“ přiblížila s tím, že na 80 procent tyto náklady budou odpočitatelné,“ přiblížila. Podle ní se povedla dosáhnout i stejná úroveň couplovaných plateb podle článku 38 na citlivé komodity pro všechny členské země a navýšení plateb na tyto komodity na úroveň 13 plus dvě procenta.
Novým institutem, který zavedla reforma, je i malý zemědělec. Tam se řadí ti, kteří mají příjem pod 1250 euro na podnik. Každý, kdy je pod 1250 euro na podnik, tak by mohl mít určité úlevy. „My se obáváme určitých spekulací ze strany některých subjektů, proto je na 90 procent rozhodnuto, že tento institut nebude realizován,“ uvedla.
Dalším institutem je mladý zemědělec do 40 let, který by měl dostat zvláštní platbu.
Čeká nás také redefinice méně příznivých oblastí, LFA. Dá se předpokládat, že tyto oblasti budou rozšířeny.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Převod peněz z prvního pilíře a tím snížení přímých plateb zavede naše zemědělství do pekel a odvětví ztratí konkurenceschopnost. převod tak pomůže jedině pražským mulčovačům horských a podhorských pozemků, jejichž výměra, na kterou mohou pobírat dotace, není u nás na rozdíl od civilizované Evropy nijak omezena. Tvrdit, že převod pomůže zejména živočišné výrobě a malým sedlákům je nesmysl - lobby obřích mulčovačů se už jistě postará.