Letošní doba s teplotou nad pět stupňů je rekordní, měla výrazný vliv na přírodu

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.

Jde o rekordní hodnoty, které měly vliv na projevy přírody především na jaře, ale i později během roku. Rekordně brzy rašily a kvetly mnohé druhy stromů, ptáci kladli dříve vejce, velmi brzy se objevili škůdci a brzký nástup vegetace způsobil také časný nástup sucha, popsala  důsledky bioklimatoložka z CzechGlobe Lenka Bartošová. Letos se teploty začaly držet nad pěti stupni již brzy v únoru, který byl extrémně teplý. I když další měsíce už se tolik jako únor od průměru neodchýlily, byly všechny nadprůměrně teplé.

"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna. Dlouhodobě od roku 1961 monitorujeme kvetení meruněk (Velkopavlovické odrůdy) v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od té doby posunuly termín kvetení o 17,5 dne, tedy z poloviny dubna na konec března. Letos vykvetla rekordně brzy, 11. března," popsala Bartošová, která se věnuje sledování fenofází a jejich vyhodnocování.

Riziko pomrzutí

Kvůli brzkému kvetení byly stromy vystavené velkému riziku pomrznutí, což se také nakonec stalo a mráz zničil v různé míře kvetoucí broskvoně, meruňky, hrušně, jabloně, švestky, ořešáky a škody hlásili i vinaři. Trvající vysoké teploty způsobily dřívější rašení i u dalších stromů, jako jsou duby, javory, lípy, jilmy či jasany.

Dřívější aktivita škůdců

Teploty měly vliv i na dřívější aktivitu škůdců, zemědělci se s nimi začali letos potýkat dříve než jindy. "U některých škůdců to mohlo ovlivnit počet generací, například u mšic. U nich ale na Agrorisku sledujeme jenom počátek aktivity," řekla Eva Hrudová z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity. Vývojový cyklus a počet generací ovlivňuje také výskyt vysokých či extrémních teplot, jejichž kumulace však může zase jejich aktivitu utlumit a mohou dokonce upadnout do takzvané letní diapausy.*