Letošní dožínky s prezidentem

Lesk selským dožínkám, které letos Asociace soukromého zemědělství ČR uspořádala v Libereckém kraji, dodala přítomnost prezidenta Václava Klause. Ten je sice navštěvuje téměř každoročně, tentokrát ale poprvé jako prezident. Na jeho návštěvu se připravovali nejen na čtyřech rodinných farmách, kam organizátoři dožínkového setkání hlavu státu pozvali, jeho příjezd vzbudil také zvědavost místních občanů. Pozdravit ho přišli i zástupci obecní samosprávy, vždyť do jejich vesnic přijel prezident většinou vůbec kdy poprvé.

Šourkovi z Plavů na Jablonecku, kde program dožínkového setkání druhé zářijové pondělí začal, si už jeden nápor hostů letos zažili. To když na jaře přebírali ocenění Bartákův hrnec jako nejlepší ekologická farma roku. Václav Klaus ochutnal sýry z jejich mlékárny, coby vášnivý lyžař ocenil terén sjezdovky, kterou mají Šourkovi hned za stodolou. Když se kopec zazelená, vystřídají lyžaře holštýnky. I tady v horách jsou ale nyní pastviny vyprahlé a tak mléka bude od 25 dojnic méně. Jinak bývá jejich denní produkce kolem 500 litrů.
V Košťálově na Semilsku se prezident podíval na statek rodiny Šindelářových, který existuje už od roku 1604. V roce 1911 k hospodářství patřilo 40 hektarů, ani dnešních 64 hektarů není na tyto podmínky právě málo. Přesto by chtěl Jan Šindelář přibrat další hektary, aby si zajistil dostatek krmení pro červenostrakatý skot, půdu však nemůže sehnat. „Vlastníci si představují, že když jsem soukromý zemědělec, měl bych dát tak trojnásobný nájem, než jim platí družstvo,“ posteskl si mladý farmář. Kvalitní mléko z podhůří se podle jeho slov nedá zaměnit, ale nikdo ho nezaplatí, zabrousil chovatel, který patří mezi tři nejlepší v okrese, na ekonomické téma. Ještě foto početné rodiny s prezidentem před domem, mimochodem s velkým citem opraveným, a kolona aut se může přesunout k Brožkovým do vesnice Volanec.
Stejně jako předchozí farmy je i pro ni hlavním výrobkem mléko. Do měsíce však Brožkovi ztratí dlouholetého odběratele. Rovenská mlékárna, kterou kdysi jako družstevní zakládali sedláci z okolí, totiž končí. Nesplňuje přísné požadavky Evropské unie. Sedmdesát hektarů, na nichž rodina hospodaří, považuje Zdeněk Brožek za ideální velikost farmy. „Co nám dnes přináší ale není na rozvoj, jen na přežití,“ přiznal prezidentovi zemědělec, kterého dříve živily počítače a dnes si díky nim přilepšuje. Každého, kdo navštíví hospodářství Brožkových - nejen Václava Klause, musí očarovat pohled do kraje. Z jedné strany kopec Kozákov, z druhé až kýčovitý obrázek pastviny, za níž v povzdálí trůní Trosky. Jen nebýt sucha, které už trávu pomalu vypálilo a louky nabraly hnědorezavý tón.
Hostitelem hlavních dožínkových slavností se stal Dvůr Borčice nedaleko Všeně u Turnova, kde žijí manželé Lyerovi se synem. Prezident se nejprve zvěčnil do rodinné kroniky, kde je už mimo jiné podpis tenistky Martiny Navrátilové, která u Lyerových jezdila celý den na koni. Vystavené fotografie dokazují, že příjemné chvíle tu strávil také již zesnulý herec Julius Satinský. Pozorní čtenáři Zemědělce si možná pamatují, že Lyerovi zabodovali v soutěži ASZ o Farmu roku 2003, v níž se umístili na šestém stupínku. Mají 70 hektarů, chovají 34 koní a podnikají v agroturistice. Vyhlídce z koňského hřbetu neodolal ani prezident Klaus, někomu mohl připomenout tatíčka Masaryka.
Všechny čtyři navštívené farmy mají hodně společného. „Dýchá z nich optimismus a mají vizi do budoucna, proto se o ni nemusejí obávat. Jsou to typy farem, které fungují v celé Evropě a není důvod, proč by tomu mělo být v naší zemi jinak,“ uvedl předseda ASZ Stanislav Němec. Hlavní také je, že hospodáři mají nástupce, nebo si je vychovávají.
Prezident Klaus, který s asociací poznal díky jejím dožínkám už řadu farem z různých koutů republiky, si také povšiml, jak jsou usedlosti vyzdobené květinami. „Je vidět, že farmy jsou zase o jednu fázi dál,“ svěřil se se svým dojmem a zemědělcům popřál, aby k nim byla příroda spravedlivá. „Neočekávejte ale, že v Evropské unii vám bude padat zlato. Pořád musíte spoléhat na svou práci, píli a šikovnost,“ zdůraznil. Rozhodně by neuspěchal, aby se Česká republika otevírala Evropské unii v prodeji půdy a přimlouvá se za to, aby se neurychlilo zrušení sedmiletého zákazu. „Bylo povinností našich vlád, aby zajistily, že nedojde k výprodeji půdy do cizích rukou. Mrzí mě, že se to úplně nepodařilo,“ řekl Klaus. Nezamlouvá se mu současná snaha zákonem diktovat podmínky pachtu pozemků. „Nechal bych na vlastníkovi a nájemci, aby se dohodli. Stát by jim neměl nic předepisovat,“ míní. Bylo podle něho chybou, že na rozdíl od průmyslu se u nás nezvládla transformace zemědělství. „Nemyslím si, že bývalá družstva dnes mohou zaplatit dluhy, které mají. Nevím ale, jak to vyřešit. Kdo jim dluhy odpustí, nebo kdo je za ně vyrovná. Ale kde by na to vzala tato vláda, která se obrovsky zadlužila, to tedy nevím,“ poznamenal.
Václav Klaus rád opakuje, že dává přednost českým jogurtům. Kuchyni v Lánech proto nedávno vytkl, že mu ke snídani servíruje německé. Místo nich si dal raději chleba s máslem a sýrem. Jogurt si vybral teprve až poučený personál připravil na stůl trojský. Ač sám vyhledává domácí potraviny, považuje státní podporu na jejich propagaci za vyhozené peníze. Projekty, jako je nyní udělování značky Klasa, podle něho velký význam nemají a spotřebitele bezprostředně neovlivní. Nechal by na potravinářích, ať sami zkusí klasickou reklamu.