17.08.2001 | 07:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Letošní žně mají velké zpoždění

V rozhovoru pro týdeník Zemědělec to mimo jiné říká náměstek ministra zemědělství Lubomír Konšel.

Jsme zhruba v polovině letošní sklizně, jak byste ji charakterizoval?

Letošní sklizeň se ve srovnání s uplynulými roky vyznačuje velkým zpožděním minimálně o dva, v některých oblastech již skoro o tři týdny. Je to dáno ne pozdním dozráváním obilí, ale tím, že není možné pro nadměrné dešťové srážky sklízet. To samozřejmě ani nemluvím ani o živelních pohromách, jako je krupobití.
Horší než zpomalení sklizně je, že podle výsledků, které dostáváme, utrpěla deštivým počasím značně kvalita potravinářské pšenice. Tím nechci říkat, že bychom měli problémy na vnitřním trhu, kde nehrozí, že by byl pro naše mlýny nedostatek kvalitní potravinářské pšenice. Ale problémy mohou být s jakostí obilí pro export.
Pokud jde o výnosy, jsou ve srovnání s výsledky loňského roku vyšší. Zde však musíme vzít v úvahu loňské kritické sucho, které nejvíce poškodilo jarní plodiny. Proto i třeba výnos jarního ječmene je letos oproti loňskému roku o třetinu vyšší.

Pokud uvolníte licence na vývoz obilí, jak můžete zajistit, aby se všechno kvalitní obilí nevyvezlo?

Spoléháme se na serióznost všech partnerů, kteří v řetězci působí. Důkazem toho, že i bez licencí se dá náš trh ošetřit, je například přístup sladoven. Ty na základě zkušeností z loňského roku, kdy si nezajistily surovinu, které bylo navíc díky suchu daleko méně, letos uzavíraly dlouhodobé smlouvy s pěstiteli a poměrně včas také daly zemědělcům cenový signál. Podle zpráv, které dostávám, probíhá nákup sladovnického ječmene k naprosté spokojenosti obou stran a není nebezpečí, že by naši zemědělci vyvezli sladovnický ječmen do zahraničí. Pokud by se k nim domácí zpracovatel choval jinak, pak zemědělci budou postupovat tržně a obilí vyvezou.

Kolik zemědělských subjektů má však vlastní posklizňovou linku a možnosti kvalitního skladování?

Většinou o dalším prodeji obilí či o jeho exportu rozhodují organizace ZZN.
U ostatních obilovin ta situace není tak příznivá, ale změny nastaly i zde. V letošním roce poprvé začínají fungovat tzv. zemědělské veřejné sklady, takže zemědělci nemusejí rozhodovat o prodeji svého obilí pod tlakem. Mají možnost toto obilí uskladnit na skladní list, který mohou prodat nebo mohou sami rozhodnout, jak s tímto obilím naloží.

Máte představu do jaké míry zemědělci tuto možnost využívají?

Trochu mne mrzí, že se tato možnost prozatím využívá poměrně málo. Na rozdíl od našich pěstitelů slovenští zemědělci skladištní listy již bohatě využívali v loňském roce, kdy byly poprvé u našich sousedů zavedeny. Pravdou však je, že zemědělci si letos již od výkupních organizací vzali na úvěr osivo či krmné směsi, takže se cítí být vázáni tím, aby jim splatili obilím.

Máte zprávy o tom, jaký dopad měla letošní krupobití?

Celkové škody neevidujeme. Něco jiného bylo loňské sucho,
které postihlo asi 80 % území ČR. Tady se jedná o lokální živelní pohromy, které mají velmi tvrdé dopady, kdy na některých katastrech byla úroda totálně zničena. Podniky, které nebyly pojištěny, mohou mít existenční problémy. Ale MZe opravdu nemůže ze státních prostředků řešit tuto pomoc přímými podporami. Jde o pojistitelnou událost a je rizikem zemědělce, zda se pojistí, či ne. Přímá finanční pomoc nepřichází v žádném případě v úvahu.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down