Lidovci chtějí jednat o omezení prodeje zemědělské půdy

Lidovci chtějí jednat o pozměňovacím návrhu k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který by snížil tlak na cenu půdy ze strany investorů mimo sektor zemědělství. Mohlo by jít o omezení prodeje do zemí mimo EU nebo předkupním právu pro rodiny nebo osoby, které na půdě hospodaří. Na setkání s novináři to dnes uvedl poslanec a člen sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana. 

Hlavním cílem je posílení ekologických funkcí půdního fondu

Smetana připomněl, že hlavním cílem návrhu zákona je výrazné posílení ekologických funkcí půdního fondu. Novela by mimo jiné měla omezit stavby velkých logistických nebo nákupních center. Zakáže vyjímat pozemky s nejkvalitnější půdou ze zemědělského půdního fondu. "V ČR se vyjímá ročně asi 700 hektarů půdy a současně máme přes 4000 brownfieldů s rozlohou přes 13 000 hektarů. Naším cílem je v maximální možné míře přesunout výstavbu a rozvoj průmyslu do těchto oblastí," sdělil. Novela zákona má umožnit také rozvoj takzvané agrovoltaiky, tedy stavby fotovoltaických panelů například v sadech, chmelnicích nebo vinohradech. Zemědělská půda bude posílena také proti erozi díky přísnějšímu vymezení erozního ohrožení, doplnil Smetana. Cena zemědělské půdy podle poslední zprávy o trhu společnosti Farmy.cz v roce 2022 meziročně vzrostla o 13,5 procenta. Jeden hektar stál v průměru 334 080 Kč, v roce 2021 to bylo 294 326 Kč. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent. V ČR do farem investují i fondy nebo velké skupiny. Před rokem se druhým největším vlastníkem půdy po holdingu Agrofert stala Skupina J&T. Uvedla, že hospodaří na 37.000 hektarech půdy. V Česku funguje také investiční Verdi fond farem, který investuje do zemědělských firem. V roce 2023 fond hospodařil na pozemcích o rozloze 2600 hektarů. Na podzim uvedl, že plánuje další akvizice a investice v hodnotě až dvou miliard korun.*