16.03.2012 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Likvidace vinic: celý soubor operací

Intenzivní vinohradnická produkce se neobejde bez pravidelné obnovy výsadeb. Ta se v závislosti na konkrétních stanovištních podmínkách provádí nejčastěji v cyklech 25 až 30 let. Likvidace (klučení) starých vinic představuje soubor pracovních operací, které na sebe vzájemně navazují a vyznačují se vysokou pracností a nákladovostí. Celý proces lze významně urychlit a zefektivnit využitím vhodného nářadí a mechanizačních prostředků.

Odstranění vrcholové části keře (obr. 1) představuje likvidaci jedno- a dvouletého dřeva letorostů a oblouků uchycených k vodicímu drátu nebo dvoudrátí opěrné konstrukce.
Odřezání réví a oblouků se provádí pomocí ručního nářadí. Vedle klasických nůžek se používají také elektrické nebo pneumatické nůžky, které snižují fyzickou zátěž pracovníků. Výjimkou není ani použití pákových nůžek při likvidaci silnějšího dřeva. Odstřižené části jsou obdobně jako při zimním řezu ručně uvolňovány, vytahovány a ukládány do meziřadí, kde jsou podrceny drtičem a ponechány na povrchu pozemku.
Zahraniční zkušenosti naznačují možnost využití strojů pro mechanizovaný předřez při odstraňování vrcholové části keřů.
Demontáž a svinutí drátů je navazující operací, při níž dochází nejprve k ručnímu uvolňování dvojdrátí ze sloupků, po něm následuje navíjení drátů.
Navíjení drátů se provádí ručně pomocí ručních rozvíječů (označených jako „kolotoč“) obsluhovaných dvěma pracovníky nebo s využitím navíječů traktorových (obr. 2). Ty jsou připojeny vzadu na tříbodovém závěsu a jsou poháněny vývodovým hřídelem nebo hydromotorem. Cívka navíječe má kónický tvar umožňující snadné sejmutí navinutého drátu a je doplněna ruční pákou pro rovnoměrné vrstvení navíjeného drátu. S ohledem na celkovou délku řádků je lze využít především pro navíjení uvolněného dvojdrátí. Pro vodicí dráty je jejich využití problematické tam, kde dráty prochází otvory ve sloupcích.

Uvolnění, vytažení a odvoz sloupků
Uvolnění, vytažení a odvoz sloupků znamená pracovně i časově náročnou operaci. O způsobu provedení a výběru vhodného typu mechanizačního prostředku rozhoduje především materiál a množství sloupků.
Nejjednodušší zařízení představují ruční pákové vytahovače sloupků, tvořené masivní ocelovou trubkovou násadou s rukojetí. Jejich využití je však omezeno hloubkou a utužeností zapuštěných sloupků. Složitější vytahovací zařízení jsou nesena čelně, mezinápravově nebo vzadu na traktoru. Jejich konstrukce tvoří nůžkový mechanismus spojený s dvojicí pevných čelistí, které svírají vytahovaný sloupek. Zařízení je uchyceno k nosnému rámu, jeho svislý pohyb zajišťuje hydraulika traktoru. Provádění operace zabezpečují zpravidla dva pracovníci – traktorista a obsluha.
Pro vytahování sloupků lze rovněž využívat terénní vysoko­zdvižné vozíky nebo vysokozdvižná zařízení traktoru. Tato zařízení jsou běžně využívána v kombinaci s ocelovým řetězem, který pracovník obsluhy ovíjí kolem vytahovaného sloupku. Po vytažení je řetěz snadno uvolněn. Obdobný postup je uplatňován také při vytahování ocelových sloupků.
Tam, kde je plánováno další využití sloupků, ať už ocelových nebo betonových, se volí šetrnější způsob vytažení. K vysokozdvižným zařízením jsou připojovány hydraulicky ovládané čelisti nebo pákové kleště. Pracovní plochy mají podloženy pryží, aby vytahované sloupky nepoškozovaly. Pro šetrné vytažení sloupků se využívají i zatlačovače tak, že řetěz s ocelovým hákem se zasune do otvorů v horní části sloupku a zatlačovač zpětným pohybem sloupek vytáhne.
Při vytahování kotev jsou běžně využívány stejné mechanizační prostředky jako při vytahování sloupků. Časově a fyzicky náročné je uvolňování kotev s betonovou patkou, nad kterou musí být nejprve odstraněna část půdy. Poté je okem v horní část kotvy prostrčen řetěz a kotva i s patkou je vytažena.
Při odstraňování kotev se závitovým koncem lze využívat také trubkovou násadu, která se prostrčí okem v horní části a kotva je uvolněna točivým pohybem. Stejného účinku lze někdy dosáhnout také při použití nesených jedno- nebo dvoumužných vrtáků, kdy vrták je na otáčejícím se hřídeli nahrazen adaptérem v podobě čelistí. Ty se nasouvají na vyčnívající část kotvy a po spuštění reverzního chodu ji vyhloubí.

Odstranění kmínků a kořenů

Odstranění kmínků a kořenů (obr. 3) představuje finální pracovní operaci, zahrnující odstranění zbývajících částí révových keřů. Cílem je prosté vytažení keře s částí kořenů, příp. podorání kořenů s následným vytažením. Kmínky keřů révy vinné představují dřevní hmotu o délce asi 0,5–2 m a průměru 0,04–0,08 m. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 1,5–4,9 kg. Množství dřeva vznikajícího při likvidaci jednoho hektaru vinice se tak pohybuje podle sponu výsadby v rozmezí 9,9–15,5 t. Podle počtu keřů na jednom hektaru pěstitelské plochy pak může celkové množství dřevní hmoty činit maximálně 16–22 t.
U vinic určených ke klučení však je v praxi nutné snížit toto množství o asi 30–40 % z důvodu odumřelých keřů.
K odstraňování kmínků jsou využívány mechanické nebo hydraulické vytrhávací kleště, případně vyrývací radlice.
Mechanické vytrhávací kleště (obr. 4) jsou konstrukčně nejjednodušším zařízením. Pracují obdobně jako vytahovače sloupků na principu nůžek – dvojice pák, které při vytahování vyvozují přítlačnou sílu čelistí. Zařízení je uchyceno pomocí řetězu na hydraulice traktoru, při vytahování jsou čelisti ručně zaklesnuty do vytahovaného kmínku.
Hydraulické vytrhávací kleště mají dvojí konstrukční řešení. U prvního se jedná o jednoduché mechanické vytrhávací kleště doplněné hydraulickým válcem. Druhá konstrukce, využívaná také v oblasti komunální techniky při likvidaci náletových dřevin, je tvořena dvěma horizontálními zubovými čelistmi uchycenými na masívním rámu (obr. 5). Čelisti jsou ovládány hydraulickým válcem z kabiny traktoru a po jejich sevření dochází k vytažení keře pomocí hydrauliky traktoru.
Vyrývací radlice (obr. 6) jsou další skupinou strojů hojně využívaných při odstraňování kmínků a kořenů. Vyrývací radlice tvaru písmene U je u jednodušších konstrukcí řešena jako pevná, doplněná několika podélnými břity. Svým účinkem kořenový systém keře uvolní a přizvedne k povrchu pozemku. 
Přitom dochází i k částečnému rozřezání kořenů, které po uvolnění zůstávají v půdě a jsou ručně vytaženy.
Náročnější typy vyrývacích radlic mají pohyblivé vibrační pracovní ústrojí pro snadnější vnikání do půdy a jednodušší uvolňování keřů. Vibrační účinek je vyvozen od excentru poháněného hydromotorem. Radlice mohou být navíc doplněny o 1–2 hydraulicky poháněné vyhrabovací válce opatřené nožovými lopatkami. Válce se otáčí proti směru pohybu soupravy a lopatky prořezávají půdní profil do hloubky 0,2–0,25 m a vyhrabují zbytky kořenů na povrch pozemku.

Pracnost a kalkulace nákladů
 
Snahy po zefektivnění popsaných operací vedou ke slučování operací.
Běžná je např. kombinace vyrývací radlice a drtiče, kdy drtič je na traktoru nesený čelně, radlice vzadu. Při jednom průjezdu soupravy je tak nadzemní část keřů podrcena a kořeny jsou současně uvolněny a částečně vytaženy.
Pracnost při likvidaci vinice bude vždy dána použitým postupem, konkrétními podmínkami lokality (svah, přístupové cesty apod.) a využitím dostupné mechanizace. Popsané mechanizační prostředky proto patří ke speciálním strojům, jejichž využití je velmi nízké. Řada z nich se vyznačuje poměrně jednoduchou konstrukcí, často jsou upravovány ze standardních strojů. Jejich zavádění při obnově vinic je ale nezbytné s ohledem na vysokou pracnost popsaných operací. Popsané výkonnější a konstrukčně náročnější prostředky předpokládají pořizování s možností jejich využívání formou služeb.
Kalkulace nákladů při likvidaci vinice vychází z potřeby likvidace drátů a sloupků opěrné konstrukce, odstranění keřů a odvezení materiálu a odpadního dřeva z pozemku. V současné době to při použití traktoru a dvou pracovníků představuje pracnost 80–120 h/ha, což ve finančním vyjádření znamená částku asi 45 000–60 000 Kč/ha.
Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 82242 „Technické prostředky pro sklizeň a zpracování odpadního dřeva z vinic“

 

Klíčové informace

– Proces likvidace vinice zahrnuje několik následujících operací.
– Jsou to odstranění vrcholové části keře (réví a oblouků), demontáž a svinutí drátů, uvolnění, vytažení a odvoz sloupků, vytažení krajních kotev, odstranění kmínků, vytažení kořenů a urovnání a příprava pozemku
– Každou operaci lze provádět několika způsoby s využitím různých typů nářadí a mechanizačních prostředků
.

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D
.
Mendelova univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta v Lednici,
Ústav zahradnické techniky

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down