Sláma je velmi cennou zemědělskou komoditou – to platí pro slámu kvalitní, správně sklizenou a ošetřenou. V současné době se využívá nejen jako kvalitní stelivo a krmivo, ale správně rozdrcená a zpracovaná sláma má také nezastupitelnou úlohu pro zvyšování podílu organické hmoty v půdě. Rovněž se stává zajímavou surovinou z pohledu obnovitelných zdrojů energie. Aby bylo nakládání se slámou ekonomicky rentabilní a únosné, je třeba manipulovat pouze s takovým množství, které dokážeme efektivně využít.
Ke snížení nákladů na její dopravu a manipulaci přispívá lisování s využitím svinovacích lisů a lisů na harnaté balíky různé konstrukce a velikosti komory. Další součástí technologie jsou zařízení k manipulaci se slámou, k její dopravě a efektivnímu uložení v místě, odkud ji budeme kontinuálně odebírat.
Vše je otázkou kalkulace a volby mezi manipulací s lisovanou slámou a s volně sklízenou, stohovanou či jinak skladovanou slámou. Pro první případ jsou charakteristické nižší náklady na jednotku hmotnosti této komodity, nízké sklizňové a skladovací ztráty, avšak vyšší vstupní investice nutné pro pořízení takovéto linky. U manipulace s volnou slámou jsou typické vyšší náklady na dopravu, mnohdy příliš vysoké ztráty, avšak možnost využití běžné techniky pro sklizeň píce, která nalezne uplatnění také jako součást jiných technologií.
Výhody hranatých balíků
Při lisování velkých objemů slámy, zejména v případě, že se bude tato komodita přepravovat na větší vzdálenosti či se bude využívat jako energetická surovina v různých typech průmyslových spaloven, se ukazuje výhodné ji lisovat do velkých hranatých balíků s hustotou, která odpovídá asi 160 až 220 kg/m3, a to v závislosti na konstrukci lisu, vlhkosti lisovaného materiálu a jeho struktuře. V evropských podmínkách převažuje nasazení lisů na velké hranaté balíky, v některých regionech se setkáváme rovněž s lisováním do malých hranatých balíků. Nasazení těchto klasických lisů na malé hranaté balíky má značnou oblibu také v zámoří. Koneckonců to dokumentují výrobní programy jednotlivých výrobců této techniky, kdy se v nabídce pro vyspělé evropské země setkáváme převážně s lisy na velké hranolové balíky, nabídka v zámořských lokalitách obsahuje oba typy lisů. Základem lisů na hranaté balíky je lisovací komora a lisovací píst poháněný klikou.
Setkáváme se s různými modely, které se vyznačují odlišnými rozměry lisovacích kanálů. Tyto rozměry jsou velmi podobné mezi jednotlivými výrobci a liší se rámcově v rozsahu ±0,1 m co do výšky nebo šířky balíků. Typizované rozměry balíku, a tedy komory vypadají takto: 0,8 m x 0,5 m; 0,8 m x 0,8 m; 1,2 m x 0,7 m; 1,2 x 0,9 m a 1,2 x 1,2 m. Délka balíku je potom nastavitelná v rozsahu 0,5 až 3 m, a to v závislosti na výbavě stroje, konstrukci komory a systému lisování. Součástí lisovací komory je vázání buď jednoduché, nebo dvojité. Podle šířky balíku se setkáváme zpravidla se čtyřmi až šesti uzlovači, většinou s pneumatickým čištěním během provozu. Vázání je doplněno zásobníkem pro motouz, a to řádově pro 25 až 35 rolí podle typu a velikosti lisu. Jen pro orientaci, běžné rozměry balíků z lisu pro lisování malých hranatých balíků jsou následující: 0,35 až 0,4 m x 0,45 až 0,5 m, délka balíků je zpravidla nastavitelná v rozsahu 0,3 až 1,3 m v závislosti na výrobci, typu apod. Některé lisy na klasické hranaté balíky v zámoří pracují i se systémem, který umožňuje malé balíky dále vázat a vytvářet z nich velké hranolové balíky.
Někteří výrobci lisů na hranaté balíky rovněž nabízejí systém, kdy jeden velký balík tvoří několik malých balíků, například o rozměru 1,2 x 0,7 m a délce 0,3 až 1,35 metru. Dalším příslušenstvím pro lisy na velké hranaté balíky jsou tzv. kumulační vozíky, které umožňují skládání více balíků buď na sebe, nebo vedle sebe, což výrazně přispívá ke zvýšené výkonnosti při následném sběru a odvozu, a to v případě, že zvolíme svoznou linku postavenou na různém typu a druhu nakladače a příslušeném počtu přepravních prostředků.
Důležité konstrukční prvky
Kromě lisovací komory je lis na velké hranaté balíky sestaven také z dalších komponentů. O sběr slámy z řádků se stará sběrací ústrojí, které tvoří sběrač s opěrnými a nivelačními koly a shrnovací plech nebo válec pro rovnoměrné rozhrnování řádku před vstupem do sběracího ústrojí, případně může být doplněno o pomocné šnekové dopravníky. Někteří výrobci používají před sběračem vsazený přídavný drtič, díky němuž je možné slámu rozštípat, což je výhodné při jejím využití jako podestýlky v drůbežářských provozech nebo pro energetické účely. Tento systém připomíná svou konstrukcí drtič slámy používaný u sklízecích mlátiček. U lisů na velké hranaté balíky se setkáváme se šířkou sběracího ústrojí na úrovni 1,8 až 2,4 m. Sběrač může být klasické konstrukce, kdy je tvořen několika řadami unášečů sběracích prstů a kulisovým mechanismem pro naklápění prstů. Nebo může být vybaven pevnými nosníky a funkci kulisové dráhy nahrazuje speciálně formovaný plech sběrače.
Dalším prvkem je vkládací ústrojí, často kombinované s řezáním. Základem je spirálový rotor různé konstrukce. U modelů bez řezání se setkáváme s vkládacím rotorem s menší hustotou vkládacích segmentů než u lisu s řezáním. Je-li lis osazen řezáním, má podle šířky komory a teoretické délky řezanky 15 až 50 nožů, přičemž teoretická řezanka je podle konstrukce a počtu nožů 20 až 50 mm. Při využití drtiče usazeného před sbíráním je délka řezanky okolo 20 mm. U většiny výrobců nalezneme mezi vkládáním a lisovací komorou tzv. předlisovací komoru, která připravuje určité množství hmoty, jež se po naplnění a otevření této předlisovací komory posouvá do pracovního prostoru lisovacího pístu.
Předlisování funguje na mechanickém nebo elektronickém principu. Mechanický systém využívá vkládacího rotoru, který po přesně vymezených cyklech (zpravidla čtyři až šest) otevře předlisovací komoru a posune materiál do hlavní lisovací komory. Elektronický systém pracuje s kontrolou naplnění a tlaku v předlisovací komoře a otevře ji až v případě, že je správně naplněna. Oba systémy přispívají k vyššímu slisování a také ke snadnějšímu rozebírání těchto velkých hranatých balíků. Systém předlisování může být opatřen centrálním automatickým mazáním. Lisovací komora může být doplněna o zařízení pro vytlačování posledního balíku. Je zakončena ližinami pro odkládání balíků na pozemek, přičemž pro snazší posuv balíku jsou tyto ližiny kombinací rámové konstrukce a válců.
Lisy se agregují k trakčnímu prostředku prostřednictvím tažné oje do horního, respektive etážového závěsu, nebo spodního závěsu, případně do agroháku, či prostřednictvím populárního systému s kulovým čepem K - 80. U lisů na velké hranaté balíky se v praxi setkáváme se třemi typy podvozků a náprav. Standardem, zejména menších modelů, je jednoduchá náprava s nízkotlakými pneumatikami, větší modely jsou standardně vybavovány pevnou tandemovou nápravou, třetí možností je tandemová řiditelná náprava. Tandemová náprava u těchto strojů umožňuje vyšší a tedy i pracovní rychlost, a to při zachování a zajištění dostatečné míry komfortu a klidného chování lisu během jízdy. V současnosti jsou tyto nápravy konstruovány pro rychlosti 40 až 60 km/h. Výbava na přání a příslušenství zahrnují různý systém ovládání prostřednictvím ovládacího terminálu, nebo systému CAN-Bus, odlišné systémy nastavení délky balíku, centrální mazání částí stroje nebo všech pracovních skupin, zařízení pro měření vlhkosti, různé typy pneumatik a již zmíněné řezací ústrojí.
Svinovací lisy
Svinovací lisy s pevnou i proměnlivou, nebo částečně proměnlivou lisovací komorou se uplatňují rovněž při sklizni slámy. Vzhledem k nižší hmotnosti suchého materiálu a k ekonomickým ukazatelům přepravy jde zejména o lisy s pevnou nebo částečně proměnlivou lisovací komorou o větším průměru, tj. nad 1,5 m, a lisy s proměnlivou komorou s větším průměrem balíků, tj. od 1,8 metru. Při lisování slámy se samozřejmě využívají i lisy s pevnou komorou o průměru 1,2 m i variabilní lisy s průměrem balíků do 1,5 m, neboť je nutné posuzovat ekonomiku lisu jako celek. Dalším faktorem, který rozhoduje při výběru vhodného průměru balíku, je technologie svozu, respektive možnost využití kapacity přepravních prostředků a nakládání balíků. Je třeba minimalizovat „hluchá“ místa, která vznikají mezi jednotlivými balíky, což u hranatých balíků neznáme.
Sběr hmoty zajišťuje sběrač obdobné konstrukce, která byla popsána u lisů na hranaté balíky, šířka sbírání dosahuje u větších modelů svinovacích lisů zpravidla 1,8 až 2,2 m, u menších typů se setkáváme se šířkou 1,4 až 1,8 metru. Vkládání a řezání vychází z obdobných konstrukčních principů jako u lisů na hranaté balíky. Svinovací lisy mají většinou 15 až 25 nožů a teoretická délka řezanky je zpravidla 40 až 70 mm. Vkládání může být doplněno systémem reverzního chodu, nebo výklopným dnem, které se využívá při ucpání.
Lisovací komora u modelů s konstantním průměrem balíků (lze hovořit rovněž o lisování balíků s tzv. neutuženým jádrem) může být tvořena lisovacími válci, laťovým dopravníkem nebo jde o kombinaci obou systémů. Dopravníky mohou být tvořeny buď ocelovými řetězy, nebo pryžovými pásy vyztuženými speciální tkaninou. Latě, které spojují oba dopravníky, mají různý profil a slouží k zapření se do povrchu balíku, respektive hmoty. Vzhledem ke konstrukci, kdy nejdříve dochází k postupnému naplňování komory materiálem a teprve po jejím naplnění začíná lisování, je balík nejvíce utužen po obvodu a naopak nejméně ve střední části.
Lisovací komora u modelů s proměnlivou komorou (balíky s utuženým jádrem), je tvořena soustavou pásů vyrobených z technické, patřičně pevné a vyztužené pryže, nebo jde opět o soustavu řetězových nebo pryžových dopravníků spojených latěmi různé konstrukce. Hmota se lisuje téměř od středu balíku, takže dochází k plynulému lisování v rámci celého průměru a vzniká balík s utuženým jádrem. Průměr balíku se potom mění nastavením dráhy pohybu těchto dopravníků.
Některé lisy mohou být vybaveny rovněž tzv. částečně proměnlivou komorou. V tomto případě je komora tvořena laťovým dopravníkem a změnou dráhy dopravníku se mění průměr balíku, respektive jeho obvod. Jde tedy principiálně o pevnou komoru, to znamená, že se lisují balíky s měkkým jádrem, ale díky možnosti změnit dráhu dopravníků se mění jejich průměr.
Další konstrukce
Nesmíme zapomenout na systémy vázání. Rozlišujeme dva základní typy, a to vázání do sítě, které se stalo téměř standardem, nebo vázání motouzem, kterým bývají vybaveny zejména menší a jednodušší modely svinovacích lisů. Některé typy jsou osazeny jak vázáním do sítě, tak i motouzem. V jiných případech se může síť nahradit speciální fólií, ale to je systém, který lze v naších podmínkách označit za ojedinělý. Svinovací lisy je možné vybavit i různým systémem ovládání, které zpravidla závisí na systému vázání. Pokud je lis osazen pouze vázáním motouzem, stačí jednoduché zařízení pro spouštění vázání. Při osazení lisu vázáním do sítě se používá vyspělejší ovládání. Vrcholem nabídky je komfortní ovládání s dostatečně velkým displejem a ovládacími tlačítky ve spojení s grafickým menu.
Ke konstrukčním prvkům lisů náleží rovněž různé typy podvozků. Setkáváme s brzděnými či nebrzděnými nápravami, přičemž podvozky svinovacích lisů jsou k dispozici jako jednoosé nebo dvouosé. S tím souvisí volba vhodného typu pneumatik. Zejména větší modely mají již ve standardním provedení širší pneumatiky a větší rozměry disků kol, některé svinovací lisy s komorami o průměru až 1,8 m a většími jsou standardně osazeny rovněž systémem brzd. Také u svinovacích lisů, které lze opatřit různým systémem centrálního mazání, se dnes setkáváme s přepravními pojezdovými rychlostmi na úrovni 40 km/h. Agregace lisů je zajištěna prostřednictvím tažné oje s okem, uplatňuje se i výškově nastavitelná oj pro agregaci do různého typu závěsu. Někteří výrobci nabízejí možnost agregace do spodních ramen tříbodového závěsu, což je spíše ojedinělé řešení.
Technologie svozu balíků
Existují dvě základní technologie. Standardní – s využitím běžné manipulační a dopravní techniky, a speciálními, kdy pro svoz kulatých či hranatých balíků využíváme takovou mechanizaci, která je pro tento účel zkonstruována. Standardní technologii bude vždy tvořit jeden nebo více manipulačních prostředků a jeden nebo více dopravních prostředků. Pro nakládání a vykládání balíků můžeme zvolit traktor s čelním nakladačem, teleskopický nakladač různé konstrukce a také velký kolový nakladač. K manipulaci s kulatými i hranolovými balíky existuje na trhu řada adaptérů – od jednoduchých špiců přes různé modely drapáků a kleští až po speciální adaptéry pro stohování a svoz. Manipulační techniku je nutné volit především s ohledem na druh a hmotnost balíku, požadavky na nakládání či jejich ukládání ve skladech a také s ohledem na další manipulaci (nakládání fólií ovinutých senážních balíků). Pro samotný svoz se využívají klasické návěsy a přívěsy, u nichž je však nutné zajistit balíky proti samovolnému pohybu a vyvarovat se tak nebezpečí při přepravě po pozemních komunikacích, které by mohlo mít nedozírné následky. Dnes se setkáváme na trhu i s řadou výrobců, kteří nabízejí různé návěsy a přívěsy pro přepravu kulatých a hranatých balíků. Tato dopravní technika je konstruována na různou nosnost a počet balíků a díky provedení zajišťuje bezpečnou přepravu při dodržení pravidel bezpečnosti práce.
Další skupinu tvoří speciální technika pro dopravu a manipulaci s balíky. Také zde se setkáváme s různou úrovní výbavy, odlišným provedením, přičemž i do této oblasti pronikají systémy automatizace. Jde o jednoduché návěsy s hydraulickým nakládacím ramenem, mechanické a jednodušší návěsy pro sběr, přepravu a vykládku balíků až plně automatizované stohovací návěsy, které jsou určeny zejména pro hranaté balíky. Pracovní část tvoří nakládací zařízení, systém pro posuv balíku od nakládacího do přepravního prostoru, samotný přepravní prostor a rovněž systém pro opětovné vykládání balíků. Některá provedení jsou uzpůsobena tak, aby bylo možné balíky stohovat. Také v této oblasti se setkáváme s různými modely v rámci nabídky jednotlivých výrobců, které se opět liší počtem přepravovaných balíků a nosností. S rostoucími rozměry balíků klesá jejich počet, který je možné naložit, a každý z výrobců přesné údaje o kapacitě závislé na rozměru balíků uvádí, zejména s ohledem na technické možnosti a bezpečnost práce. Díky této technice je možné s jedním pracovníkem, v případě použití jedné soupravy, zajistit kompletní systém manipulace a dopravy se slisovanou slámou, ale také senem, případně senáží. Tyto skupiny technologií se týkají zejména řešení v rámci farmy, nebo zemědělského podniku.
Co se týká dopravy na delší vzdálenosti, ta se řeší soupravami rychlých systémových nosičů s pojezdovou rychlostí 60 až 80 km/h, nákladními automobily, případně soupravami s přípojnými vozidly (eventuálně kombinovanými s nakládacím ramenem) a kamionovými návěsy. V případě přepravy na pozemních komunikacích je nutné pamatovat na předpisy spojené s provozem vozidel na pozemních komunikacích. Týká se to zejména celkové šířky, které je potřeba přizpůsobit rozměry lisovaných balíků. Dalším parametrem je celková výška soupravy, i zde je nutné přizpůsobit rozměry balíků, respektive počet jejich vrstev při nakládání. Nesmíme také zapomínat na celkovou hmotnost soupravy. Nakládku opět řeší standardně používaná manipulační technika.
Dnes existuje řada možností, jak efektivně a ekonomicky manipulovat a dopravovat slámu, zejména s ohledem na vrůstající přepravní vzdálenosti, snižování časové náročnosti na úklid pozemků a skladování hmoty v místě uložení. Preferovány budou především větší hmotnosti balíků a takové technologie, které umožní snižovat počet pracovníků na tyto operace při zachování požadované výkonnosti.
Klíčové informace
- Pro ekonomicky rentabilní a únosné nakládání se slámou je třeba manipulovat pouze s takovým množstvím, které dokážeme efektivně využít.
- Ke snížení nákladů na její dopravu a manipulaci přispívá lisování s využitím svinovacích lisů a lisů na hranaté balíky různé konstrukce a velikosti komory.
- Při lisování velkých objemů slámy, zejména v případě, že se bude tato komodita přepravovat na větší vzdálenosti či se bude využívat jako energetická surovina v různých typech průmyslových spaloven, se ukazuje výhodné ji lisovat do velkých hranatých balíků.
- Při sklizni slámy se rovněž uplatňují svinovací lisy, zejména s pevnou nebo částečně proměnlivou lisovací komorou.
Filip Javorek
