Porosty ozimých řepek jsou po deštivém podzimu a mrazivé druhé polovině zimy bez sněhové pokrývky, slabé, s výraznou redukcí listové plochy. Vzhledem k příznivým cenovým vyhlídkám doporučujeme ponechat i horší a řidší porosty. U všech se po obnovení listové plochy vyplatí aplikace stimulátorů a listových hnojiv.
Po oteplení v polovině ledna se začala řepka výrazně horšit. Hodně jí uškodily holomrazy až –18°C, které udeřily koncem ledna. Následné únorové kolísání teplot mezi dnem (na slunci +10 °C) a nocí (až –10 °C) způsobilo vytahování slabých (pozdě setých) řepek. Listová plocha se zmenšovala každým dnem, často zbylo pouze zelené srdéčko. Velmi byly postiženy porosty ve Středočeském kraji, v Polabí, na úrodné Hané a jižní Moravě. Tam kde se udrželo trochu sněhu nebo tolik nemrzlo, zůstaly řepky zelené (Klatovsko, Vsetínsko, velká část Vysočiny, nečekaně Hradecko apod.). Někdy i ve vyšších polohách (např. lyžařské středisko Nové Město na Moravě, asi 600–650 m n. m.) nebyl sníh a listy pomrzly.
Mrazy a kolísání teplot byly současně doprovázeny velkým suchem. Po lednové oblevě se sice objevily lokální záplavy, ale pak až do 16. března nepršelo. Velmi častým jevem byla přeschlá (sluncem a mrazem vysušená) povrchová vrstva asi 5 cm a pod ní zmrzlá zem. Řepka tak trpěla nedostatkem vody, následně vadla až zgumovatěla. Možná, že právě to umožnilo řepce přežít i silné mrazy, jinak by škody byly výrazně větší. Protože, jak je známo, vodnatá pletiva jsou mnohem náchylnější ke zmrznutí.
Zaorávky řepky se budou týkat zvláště pozdě zasetých porostů, kde nebyl sníh, porostů vymáčených anebo z podzimu již beznadějných. Zaorávat se bude asi 10 až 15 % řepky.
Přínos a aplikace listových hnojiv
Přínos listových hnojiv je hlavně v letech, kdy dojde k poškození kořenů (např. po mokrém podzimu a mrazivém předjaří v roce 2002/2003). Tato situace částečně nastala i po letošní zimě. Kořeny byly z podzimu průměrné, předjarní kolísání teplot způsobilo potrhání kořenového vlášení a vytažení rostlin. Kořeny však naštěstí většinou nezmrzly. Aplikaci listových hnojiv lze proto letos jednoznačně doporučit.
Dalším důvodem pro použití listovek je částečné dohnojení základními a stopovými prvky, kterými s výjimkou dusíku již řadu let prakticky nehnojíme. Průměrně jsme v hospodářském roce 2008/2009 aplikovali 98 kg čistých živin na hektar zemědělské půdy (78,1 kg N, 12,4 kg P2O5 a 7,5 kg K2O). To je pouze 42 % hnojiv aplikovaných v roce 1989 (233,7 kg/ha).
Půdy jsou po několika letech absenčního hnojení „hladové“. Často se již setkáváme s okem viditelnými barevnými změnami na řepkách. To už je velmi kritický stav. Typický je především deficit síry – málo vitální rostliny, mozaiky na listech a světlé korunní plátky. Často se na starších listech objevují žluté až hnědé okraje listů – jasný příznak deficitu draslíku. Měděné až purpurové zbarvení listů je typické při nedostatku fosforu. Nedostatek bóru se projevuje dutinami v kořenovém krčku, praskáním lodyh a větším opadem generativních orgánů.
Snadná výroba a bezproblémová registrace listových hnojiv vede k tomu, že jich je na trhu několik set (např. Borosan, Bór 150, Campofort, Carbonbor, Fertiactyl, Fertigreen, Fortestim, Kristalon, Lamag, MgN sol, MgS sol, Rosabor, Rosasol, Samppi, Sulfika, Wuxal a řada dalších). Společnost Agra Střelské Hoštice letos nabízí 21 listových a speciálních hnojiv do ozimé řepky a obilnin, Yara 20, TriM Plus 19, Agrofert 17, Chemap 16, Klofáč Brtnice 16, Agro Aliance 8, Amalgerol 8, Timac Agro 5, Arysta LifeScience 3, Agrovita 1 a je mnoho dalších prodejců. Účelnost jejich užití se opírá o Liebigův zákon minima. Tedy o to, že příjem a účinnost dalších, třeba i makroživin limituje prvek, který je v minimu. Tento prvek je ale například potřebný pro tvorbu významného enzymu, pro průběh biochemické reakce či na stavbu energetických center buněk atd.
Dalším plusem listovek je poměrně rychlá doba příjmu živin, řádově hodiny, maximálně několik dnů. Rychlost příjmu se dá navíc ovlivnit. Urychluje ji například roztok 5% močoviny a smáčedla, jako jsou Silwet či Break Thru, nebo koloidní transportéry typu Greemax. Smyv, zčásti i příjem naopak zpomalují lepidla typu Spodnam, Agrovital či Elastiq, případně humáty jako Lignohumát B, humátové výluhy, jako je Trisol apod. U nich je výhoda nejen v omezení smyvu, ale i v prodloužení možného příjmu.
Jaké listové hnojivo použít
Základem pro výběr vhodného listového hnojiva je předchozí listová analýza (ARR – agrochemický rozbor rostlin). Velmi dobře v tomto ohledu působí Agra Střelské Hoštice, která v rámci své režie rozbor zajistí a doporučí listové hnojivo (viz obr. 1). Rozhodující je přitom nejenom hlavní deficitní živina nebo živiny, ale také vzájemný poměr mezi nimi. Například, vyšší dávky přijatého dusíku mohou omezovat příjem draslíku, který je pak v rostlině deficitní. Někdy, zvláště u mikroprvků, hnojení „na slepo“ může dokonce působit na rostliny stresově a negativně. Obvykle, kromě těžkých řepařských půd, chybí řepce bór. Jak však ukázal mimořádně deštivý rok 2010, vyplavený dusík z půdy byl i u dobře hnojených porostů v rostlinách nakonec deficitním prvkem. Za suchého jara 2009, kdy byl příjem živin ještě více omezen, se vedle dusíku rostlinám nejvíce nedostávalo draslíku a vápníku (graf 1). Proto by aplikace listových hnojiv neměla být „na slepo“, ale podložena výsledky listových analýz. Na úrodných půdách je někdy možné použití listových hnojiv zcela vypustit, tedy ušetřit.
Při výběru samotného listového hnojiva je vedle ceny velmi důležitý obsah jednotlivých živin. Významná je především přítomnost stopových prvků B, Mo, Zn, Mn aj. U stopových prvků záleží také na formě, v které jsou obsaženy v hnojivu. Pevná vazba stopových prvků v chelátech zlepšuje jejich přijatelnost rostlinami a chrání je před nežádoucí chemickou vazbou s látkami, které mohou způsobit blokaci jejich příjmu.
Listová hnojiva by se neměla kombinovat s dusíkatými hnojivy typu DAM 390 či SAM (tab. 1). Poměrně velké kapky DAM omezí pokrytí listů, a tím i příjem listy. Naopak kombinace listových hnojiv s fungicidy či insekticidy jsou vesměs výhodné, a to díky smáčedlu, které je v pesticidu.
Listová hnojiva se také musí aplikovat na plně obnovenou listovou plochu, nejčastěji podle regionů od počátku až do konce dubna. Pokud nemá řepka dostatečnou listovou plochu, pak je účinnost těchto hnojiv minimální.
Investice do použití listového hnojiva je asi 100–600 Kč/ha. U intenzivních řepek doporučujeme na jaře aplikovat listovky podle potřeby i dvakrát. Nikdy ne sólo, ale vždy spojit s aplikací jiného přípravku (kromě DAM 390). Přírůstek ve výnosu se pohybuje od 2–5 % (ale i přes 10 %). Aplikaci nám často zaplatí již 1 % navýšení výnosu.
Někdy, jak již bylo zmíněno výše, se však žádoucí efekt nedostaví. Je to v případě, kdy daná živina je buď v rostlině nadbytková, anebo její příjem a transport blokuje jiná živina. Z tabulky 2 (vztaženo k ARR na obr. 1) je jasně vidět, že sólo aplikace mírně deficitního hořčíku se výnosově neprojevila. Naopak výnosová odezva na hluboce deficitní draslík byla 0,06 t/ha. Nejlépe pak vyšla společná aplikace obou prvků (Mg + K) s přírůstkem výnosu 0,25 t/ha (tj. 6 %). Zajímavý je také pozitivní vliv sólo aplikovaného hořčíku na HTS a olejnatost.
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 a Výzkumného záměru MSM 6046070901.
Klíčové informace
– Aplikací listových hnojiv dodáváme potřebné živiny zpravidla v malých dávkách (řádově desítky gramů, maximálně jednotky kilogramů). Výhodou je, zvláště při poškození kořenového systému, že se mnohdy jedná o jedinou možnost, jak „dostat“ požadovaný prvek do rostliny.
– V roce 2002/2003 u řepky s poškozenými kořeny byl po aplikaci listových hnojiv patrný přírůstek výnosu 10 %, zatímco v jiných letech se zdravými kořeny asi 5 %.
– Velký význam listových hnojiv je především u mikroprvků, které se v důsledku velmi malých dávek ani jinak aplikovat nemohou.
Ing. David Bečka, Ph.D.
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.
prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra rostlinné výroby