Zahrada Čech se vzpamatovává z povodňových ran. Obrovské jezero, ve které se na Litoměřicku rozlily běsnící Labe a Ohře, pomalu ustupuje. Obce postižené záplavami jsou stále uzavřené, hasiči odčerpávají vodu, která se nechce vzdát, před domy se kupí zničené věci. Smutný pohled je i na pole – někde ještě stojí voda a tam, kde opadla, je bahno a spoušť. Je úterý 20. srpna.
Za zátarasem
Bohušovice nad Ohří jsou z valné části ještě nepřístupné a tak si mne na hranici zakázané zóny přebírá inženýr Jaroslav Zeman, ředitel a předseda představenstva zdejší akciové společnosti Agrokomplex Ohře. Na sobě má zářivě bílé tričko. Zřejmě ho objevil mezi věcmi, které s rodinou vynosil do prvního patra. Přízemí jejich domu, stejně jako mnoha lidí z Bohušovic, blízkého Terezína a řady dalších obcí, obsadila všudypřítomná voda. Ta zalila i polovinu z 1630 hektarů, na nichž bohušovický podnik hospodaří. Jezero pokrylo 204 hektarů cukrovky, přes 50 hektarů pšenice, 160 hektarů kukuřice a desítky hektarů různých druhů zeleniny čekajících na sklizeň.
„Mezi lidmi šly fámy, že jsme postříleli sto krav,“ rozčiluje se Jaroslav Zeman nad nehoráznou lží a vypráví, jak ohrožená zvířata zachraňovali před valící se vodou. „ Nejdříve jsme krávy, telata a jalovice – máme jich dohromady bezmála tisícovku – převáděli do tří hodin do rána do nejvýše položených míst v areálu v Nových Kopistech. Jenže voda stále stoupala, za pár hodin stál dobytek zase ve vodě, tak jsme museli zvířata znovu stěhovat. Když je lidé vyváděli, byli sami po pás ve vodě. Pouze 150 jalovic mohlo zůstat „doma“, protože k nim se voda nedostala. Ostatních zvířat se ujali kolegové z podniků v okolí, za což jim upřímně děkuji. Pravdou je, že jsme přišli o jednu krávu, která uhynula při přepravě, když se na ni ostatní navalily.“
Areál v Kopistech ono úterý stále protínal široký pás vody, který jsme ale mohli překonat jízdou na traktoru. Z kravína už voda zmizela a tak se někteří zaměstnanci pustili do vyklízení stop, které po sobě nezkrotný živel zanechal. Přitom mnozí by totéž potřebovali dělat i doma. Plánovat, kdy se zvířata budou moci vrátit z dočasného azylu, bylo velmi předčasné. Stačil neutěšený pohled do zdevastované a ještě částečně zatopené dojírny.
Podle předběžných odhadů připravila voda společnost Agrokomplex o 25 milionů korun. „To jsou ale jen škody na polních plodinách, které nepůjdou sklidit. Další citelná ztráta nám vznikla zaplavením naskladněného zrna sladovnického ječmene připraveného k expedici – bylo ho asi 35 vagónů, a to jsme letos měli špičkovou kvalitu. Chybět nám budou také příjmy za mléko, denně jsme ho dávali do Bohušovické mlékárny 7700 litrů. Pod vodou byla spousta strojů, veškeré vybavení dílen, a jejich obnova bude něco stát,“ vypočítává ředitel Zeman povodňové škody.
Těžkou hlavu má teď z toho, kde vezme na zaplacení agrochemikálií, osiva cukrovky či krmiva, které podniku poskytli obchodní partneři na tzv. zelený úvěr. „Vše je kryté sklizní, která se ale nekoná,“ smutně říká. Podnik je sice pojištěný proti živelným pohromám, co ale pojišťovna skutečně uzná a alespoň zčásti nahradí, je těžké odhadnout.
„Bude velmi obtížné vymanit se z takové pohromy, ale nezkrachujeme,“ věří šéf podniku, který až na jednu výjimku hospodařil v minulém desetiletí vždy se ziskem. Doufá, že na postižené zemědělce nezapomene stát a stejně jako se našly peníze na sucho, budou i kompenzace za povodně, které přinesly mnohem větší ztráty. „Kdyby nás v tom stát nechal, bylo by to kruté a museli bychom přistoupit k havarijnímu programu. To by znamenalo zredukovat výrobu a propouštět lidi,“ nerad pomýšlí ředitel. Je však přesvědčen, že ke krizovému scénáři nebude muset přistoupit.
Chmel nejsou brambory
Mnohé silnice jsou stále zavřené a tak se na druhou stranu Labe do obce Polepy dá dostat jen velkou oklikou. Policisté, kteří usměrňují vjezd do vesnice, propouští naše redakční auto a hledám inženýra Jiřího Špringla, jednatele společnosti s r. o. Chmel Polepská blata. Jak už je z názvu firmy patrné, specializuje se výhradně na chmel. A záplavy chmelaře nešetřily. Ze 72 hektarů chmelnic voda zatopila 40 hektarů – někam se dostalo deset centimetrů, jinde se hladina vyšplhala i do tří metrů. Přitom chmelnice jsou od Labe vzdušnou čarou dva až tři kilometry.
V kanceláři má Jiří Špringl likvidátory České pojišťovny. „Pokud člověk podniká, musí být pojištěný,“ říká po jejich odchodu. Potvrdilo se mu to už loni, kdy porost poškodily kroupy. Letos ho pojištění stálo 1,3 miliony korun. Jenže pojišťovna nahradí skutečné škody jen částečně, přitom s následky povodní se bude pěstitel vyrovnávat i během příštích let, uvědomuje si pěstitel. „Zregeneruje mladý výsaz? Nevyhnijí rostliny, které zůstanou delší dobu pod vodou? Máme česat štoky ze zaplavených chmelnic a rozjezdit půdu, v níž pak chmel hůř roste, nebo půdu raději ušetřit a úrodu odepsat?“ klade si otázky Jiří Špringl pár dní poté, co se okolím Polep přehnala velká voda. Dvě ze tří česaček naštěstí minula a tak v nich už v úterý 20. srpna běžela sklizeň z nezasažených chmelnic.
Také inženýr Špringl si myslí, že by stát měl zemědělcům po takové katastrofě pomoci, a nerozlišovat přitom, zda jsou či nejsou pojištěni. Za nejschůdnější považuje podporu na hektar. „Z leteckých snímků je přesně vidět, které území bylo zaplavené. Vyšší odškodnění by mělo být tam, kde na polích stála voda ještě po týdnu či déle. V úvahu by se měla vzít určitě intenzita výroby, protože pěstování chmele je něco jiného než brambor,“ zdůrazňuje.
Pohroma pro Brassicu
Soukromý zemědělec inženýr Vratislav Král z Doksan, sousedících s Terezínem, hospodaří na 1100 hektarech. „Já jsem ze záplav vyvázl celkem dobře. Pod vodou mám 35 hektarů cukrovky a něco málo pšenice,“ říká. Část úrody pšenice v potravinářské kvalitě má uloženou ve svém skladu, zrno v hodnotě 3,5 milionu korun zavezl do lovosického sila. Je totiž v představenstvu odbytového družstva Brassica, které si založili soukromí zemědělci a před třemi lety silo koupili za 35 milionů korun.
Sklad obilí a olejnin v bezprostřední blízkosti Labe byl podle ředitele družstva Brassica inženýra Miloše Malého chráněn proti šedesátileté vodě, ale prý by ustál i stoletou. Záplavy roku 2002 mu však zlomily vaz. Voda se vyšplhala do výšky pěti metrů. Nabobtnalá řepka pak prolomila zeď sila a 600 tun semene z celkem uskladněných 1700 tun se vyvalilo ven. “Zatím se nemůžeme dostat k pšenici, ale zdá se, že bychom mohli část z téměř 11 tisíc tun zachránit. Nikdo ale neví, jak zabránit tomu, aby se suché zrno nevysypalo mezi mokré,” říká ředitel Malý.
Zatímco Vratislav Král má v lovosickém silu jen část sklizené pšenice, někteří sedláci tam podle něho odvezli celou úrodu. “Nejdříve mnohé z nich postihlo krupobití, které se letos přehnalo nad Litoměřickem dokonce dvakrát, a teď taková pohroma,” soucítí s poškozenými.
Brassica, která předběžně odhadla ztráty na 47 milionů korun, už podala na okresní zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele. “Nikdo nás nevaroval před rozsahem nebezpečí, které přišlo. My jsme tu stavěli zábrany z pytlů s pískem, ale bylo to k ničemu,” bezmocně dodává Miloš Malý. Silo je podle jeho slov pojištěné proti přírodním živlům, ale vodu prý pojišťovna Brassice neuzná.
Týden poté
V úterý 27. srpna přijel za zemědělci na Litoměřicko ministr Jaroslav Palas. Asi stovku shromážděných, mezi nimiž byli také soukromí zelináři s totálně zničenou úrodou, ujistil, že hledá různé cesty, jak jim co nejvíce a nejrychleji pomoci. Nejprve se však musí dokončit inventarizace škod a teprve pak se rozhodne o konkrétních formách odškodnění.
Ministrův slib, že postižené zemědělce stát nenechá na holičkách, ocenil ředitel Agrokomplexu Jaroslav Zeman. Palas vyslyšel také zástupce družstva Brassica. „S naším neštěstím se chce seznámit do hloubky a řešit ho ve spolupráci s litoměřickou zemědělskou agenturou individuálně,“ přivítal ředitel Malý.
Pěstitele z tohoto úrodného kraje dnes zlobí nepodložené zprávy v médiích, že jejich půda je zamořená a vyděšení spotřebitelé budou odmítat jejich zeleninu a další produkci. „Žádáme o vyslání týmu odborníků, kteří odeberou vzorky půdy a prověří ji. Teprve pak je možné veřejnost pravdivě informovat,“ zdůrazňuje Zeman.
