Lov vlků na Slovensku nepřispěl ke snížení škod na hospodářských zvířatech, zjistil tým odborníků, který situaci analyzoval na úrovni okresů pomocí dvou různých statistických přístupů. Studii publikoval vědecký časopis Conservation Letters, oznámila dnes mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Na Slovensku po šetření Evropské komise v roce 2013 výrazně omezili lov vlků. Druh získal celoroční ochranu hlavně podél hranic s Českem, Polskem a Maďarskem. V omezené míře se ale vlci legálně lovili i nadále, mimo jiné kvůli předpokládanému snížení škod na ovcích a dalších zvířatech.
Ve studii, na které se podílelo také Hnutí Duha a univerzita v Oviedu ve Španělsku, se vědci zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019. Porovnávali to, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezoně nižší než v okresech, kde se nelovili. Ukázalo se, že předpokládaný efekt nenastal.
"Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky," uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity.
Vědci zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat, například množství chovaných zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum prováděli v modelové oblasti západního Slovenska. Výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy.
Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. Tato data však studie nesledovala. "Spíše než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v ČR je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc," doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii podílel.*
