Proti spojování výskytu mikroorganismu Listeria monicytogenes se sýry vyráběnými v mlékárnách společnosti Madeta se ohradil její generální ředitel Milan Teplý. Rozhodně nesouhlasí s varováním před konzumací zrajících sýrů, při němž se jako příklad objevují výrobky Madety. Přitom v mlékárně nebyly listérie zjištěny.
"Jen za poslední tři roky investovala Madeta do modernizace přes 250 milionů korun," uvedl s tím, že například sklepy v mlékárně v Českém Krumlově, kde zraje sýr niva, odpovídají úzkostlivou čistotou a hygienou operačním sálům. Protestoval také proti tvrzení, že se naše sýry dělají z nepasterovaného mléka. To v ČR možné není. Nepravdivé fámy stály Madetu podle něj již 112 milionů korun. Například lednová výroba sýrů romadur a niva byla na 40 procentech běžné úrovně. Poškozeni jsou i další producenti. Pokud by veterináři ve výrobě nebo v produktu našli listérie, musí výrobce podle ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR Milana Maleny provoz řádně vydezinfikovat a nutné je také vyšetření zaměstnanců na bacilonosičství. Když podnik na tato opatření nepřistoupí, veterináři jej zavřou. Při intenzivních kontrolách byly listérie objeveny jen ve dvou procentech z více než 2200 vzorků potravin. Podle hlavního hygienika Michaela Víta bylo loni diagnostikováno celkem 80 onemocnění, zemřelo 13 lidí, z toho dva novorozenci a 11 lidí starších 71 let. Výskyt nákazy se zvýšil v listopadu a v prosinci, kdy bylo hlášeno 20, respektive 19 nemocných. Vít je přesvědčen, že zmíněný zvýšený výskyt mohl způsobit jeden zdroj, který je dnes již mimo provoz. Listérie jsou běžně přítomné v přírodě i v prachu a do výroby se dostávají se surovinami. Mohou se vyskytnout kdekoliv, třeba i v lahůdkových salátech, paštice či aspiku. Obranou je hygiena, předepsané tepelné opracování, dodržování doby spotřeby a chladicího řetězce od výrobce až na stůl konzumenta.
