Na méně než na polovinu klesla u nás od roku 1989 spotřeba hovězího masa. Zatímco v tomto roce činila asi 30 kilogramů na osobu, v roce 2000 to bylo pouze 12,1 kilogramů. Paradoxně se tak ve spotřebě hovězího dostáváme pod úroveň roku 1936, kdy průměrný obyvatel první republiky zkonzumoval 15,2 kilogramu hovězího.
Malá obliba tohoto masa se podle ředitele Českého svazu chovatelů masného skotu Karla Šeby odráží i v nízké kvótě, kterou ČR pro chov krav bez tržní produkce mléka stanovila Evropská unie a která představuje jen 39 procent našeho požadavku. Celkové stavy skotu poklesly v ČR z 3,480 milionu kusů v roce 1989 na 1,574 milionu kusů v roce 2000, tedy na 45 procent. Snížila se také produkce jatečného skotu, která z 518 tisíce tun živé hmotnosti se v roce 2000 dostala na 202 tisíc tun, což představuje pokles na 39 procent. Průměrná porážková hmotnost se přitom zvedla o pouhá tři procenta. Přestože se v ČR již rozšiřuje chov masného skotu, masokombináty mají podle Šeby zájem spíše o krávy, které za relativně přijatelnou cenu chovatelé snáze prodají než vykrmeného býka. Navíc se příliš nerozlišuje, zda jde o býky masného nebo mléčného plemene. Telata masných plemen se proto naši chovatelé ve velké míře prodávají do ciziny, neboť zahraniční zájemci za ně nabízejí podstatně více než domácí výkrmci, kteří o ně příliš zájem nejeví. Jednou z cest, která by mohla tento stav změnit, je omezení věku krav, jejichž maso se ještě může použít na výsek. Toto ustanovení se podle Šeby do vyhlášky bohužel nedostalo.