Makedonie míří do Evropské unie

Ačkoliv Evropská unie čelí v současné době dopadům globální ekonomické krize, je stále hodně zemí, které se touží stát její součástí. Kromě nejznámějších zájemců o členství - Turecka a Chorvatska, jsou na seznamu kandidátů i další státy, mimo jiné i Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Přestože zemědělství je pro ni velmi důležitým hospodářským odvětvím, ve srovnání s evropskou sedmadvacítkou je její agrární sektor jen zanedbatelný.

Makedonie byla dříve součástí Jugoslávie, od roku 1991 je to nezávislá malá balkánská republika s celkovou rozlohou 25 713 km2 a více než dvěmi miliony obyvatel. Kvůli protestům Řecka proti názvu Makedonie (s tím, že stejně se jmenuje součást Řecka), dostala nová země rozhodnutím Organizace spojených národů v roce 1993 mezinárodně uznaný název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (v textu článku dále jen Makedonie). Jako první z regionu podepsala země v roce 2001 s Bruselem dohodu o stabilizaci a přidružení. Jako kandidátský stát je proto Makedonie pravidelně pod drobnohledem Bruselu, který hodnotí její politickou a ekonomickou situaci a další parametry. Ze zprávy o výsledcích této kontroly pocházejí i dále uvedené údaje.
Na cestě do unie Od získání nezávislosti přechází země na tržní hospodářství. Důležitou součástí stabilizačního procesu na západním Balkáně je regionální kooperace. Podporuje ji Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) a nástroj předvstupní pomoci (IPA). SAA, kterou podepsala Makedonie v roce 2001, nabyla účinnosti v roce 2004. V roce 2009 Evropská komise usoudila, že země dosáhla významný stupeň souladu s kodaňskými kriterii, které vymezují podmínky pro členství v EU, a doporučila zahájit negociační proces. Toto doporučení zopakovala komise i loni. Nicméně konečné rozhodnutí o zahájení vyjednávání s Makedonií je v kompetenci rady.
Přístupové partnerství stanoví zásadní priority pro kandidátskou zemi, kterým by se měla věnovat. V oblasti zemědělství a rozvoje venkova je krátkodobými prioritami pro Makedonii urychlení evidence zemědělské půdy v katastru nemovitostí, zajištění sběru a zpracování spolehlivých údajů o zemědělství a přípravy na zřízení finančně spolehlivých subjektů pro řízení a kontrolu zemědělských fondů. Střednědobou prioritou je zvyšování kapacity zemědělské správy a dokončení přípravy na uplatňování řídicích mechanismů společné zemědělské politiky EU, tedy zejména integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) a systému evidence zemědělské půdy (LPIS).
Rozvoj venkova má podpořit předvstupní program IPARD (obdoba u nás známého programu Sapard), na nějž EU přispěla pro roky 2009 až 2013 celkem částkou 87,5 milionu eur. Tyto prostředky jsou rozděleny mezi tři osy, a to na:
1. investice do zemědělských podniků na restrukturalizaci a modernizaci na normy EU,
2. investice do zpracování a uvádění zemědělských produktů a produktů rybolovu,
3. diverzifikaci a rozvoj hospodářských činností na venkově.
Zemědělství je velmi důležitým odvětvím Hrubý domácí produkt (HDP) dosáhl v roce 2009 podle evropského statistického úřadu Eurostatu asi 6676 milionu eur a ve srovnání s předešlým rokem poklesla o 0,7 procenta. Nutno podotknout, že ve stejném období se HDP evropské sedmadvacítky jako celku meziročně snížil o 4,2 procenta. V ekonomice země hraje zemědělství významnou roli. Zaměstnává asi 18 procent práceschopného obyvatelstva a na hrubém domácím produktu se podílí 9,7 procenta (pokud se připočte i potravinářství, pak celý komplex zajišťuje kolem 16 procent HDP). Jako v mnoha zemích západního Balkánu, žije na venkově téměř polovina obyvatelstva, přičemž asi pětina se živí zemědělstvím.
Země je velmi kopcovitá a hornatá, s úrodnou půdou a podnebím, které kombinuje kontinentální a subtropický charakter. Léto je dlouhé a teplé, zima krátká a nepříliš tuhá.
Zemědělská půda zaujímá asi 1,01 milionu ha, což je zhruba 39 procent z celkové rozlohy Makedonie. Téměř rovnoměrně se dělí mezi obdělávanou půdu, tedy půdu ornou (té je většina), trvalé kultury (sady a vinice, celkem sedm procent) a louky a stálé pastviny. Asi 37 procent země pokrývají lesy a vrcholy hor, na zbytku jsou městské oblasti a jezera.
Kolem 80 procent zemědělství zajišťují zejména malé rodinné farmy s průměrnou výměrou 2,5 až 2,8 ha. Mnohem větší jsou státní podniky, které však většinou nefungují nebo mají potíže. Většina pastvin je stále ve vlastnictví státu a spravuje je Státní podnik pastvin.
Převážnou většinu hrubé zemědělské produkce (70 procent) zajišťuje v Makedonii rostlinná výroba, v níž převažuje pěstování zeleniny. Důležitým produktem je také ovoce, obiloviny, tabák a vinné hrozny (stolní i pro výrobu vína). V živočišné výrobě dominuje skot, zejména dojnice.
Potravinářský průmysl prošel v posledních deseti letech privatizací a adaptací na tržní hospodářství a poznamenaly jej politické změny i ekonomické problémy.
Hlavním obchodním partnerem je unie Hlavním obchodním partnerem Makedonie je Evropská unie – v roce 2009 směřovalo do společenství 56 procent makedonského exportu a naopak 52 procent dovozu pocházelo z členských zemí EU-27. Smlouva o stabilizaci a přidružení umožňuje většině makedonských zemědělských produktů volný přístup na jednotný trh unie. Výjimkou jsou určité výrobky označené za citlivé, například víno. Po uvolnění trhu pro necitlivé komodity se do letošního roku postupně liberalizoval trh i pro středně citlivé produkty a zůstala jen ochrana pro nejcitlivější produkty. Celní kvóty mají některé citrusové plody, některé masné výrobky, slunečnicový olej, cukr, olivy či některá krmiva. Makedonie se připojila ke Středoevropské dohodě o volném obchodu v roce 2006 a členem Světové obchodní organizace se stala v roce 2003.
Z agrární produkce se vyváží hlavně (ve finančním vyjádření) maso, potravinové přípravky, jedlé oleje a ovoce. Do unie (agrární komodity tvoří deset procent importu Makedonie do společenství) jde hlavně tabák a výrobky z něj, víno, zelenina a ovoce (obojí čerstvé i konzervované). Nicméně země zůstává čistým dovozcem zemědělských a potravinářských výrobků.