Stále existuje dost zemědělských podniků i farmářů, kteří se domnívají, že pojišťovacího makléře nepotřebují. Jsou přesvědčeni, že pojišťovací makléři jsou agenti, kteří vnucují pojistné produkty, nebo dealeři, kteří prodávají pojištění. Myslí si, že na uzavření stačí sami za pomoci pracovníka některé pojišťovny, tedy bez zbytečného článku mezi zákazníkem a pojišťovnou. To je ale velký omyl, podnikatelé v zemědělství nejsou přece specialisté na pojištění, nemají potřebné know-how, přehled o nabídce pojišťoven a produktech na trhu. Užitečnější je, aby se obrátili na některého pojišťovacího makléře.
Pojišťovací makléř analyzuje všechna klientova rizika a vypracuje rizikovou zprávu. Navrhne a zdůvodní klientovi výběr pojišťovny, případně pojišťoven, které považuje za nejvhodnější pro zjištěná rizika, na která by měl uzavřít smlouvu. Se souhlasem klienta – zemědělce, předá všechny podklady pojišťovně, která vypracuje návrh pojistné smlouvy. Jakmile ji klient podepíše, přechází na makléře péče o to, aby pojistná smlouva po celou dobu platnosti odrážela skutečný stav a aby byla případně upravována v závislosti na proměně rizik. V případě škodní události je makléř zástupcem klientových zájmů vůči pojišťovně a dbá na to, aby pojišťovna splnila své závazky vůči klientovi bez prodlení a v patřičném rozsahu.
Servis pojišťovacího makléře, který své práci rozumí, tedy stojí za to. Je třeba učinit další krok a zvolit toho pravého. Určitě je z čeho vybírat. K 15. červenci 2011 bylo v registru České národní banky zapsáno celkem 702 pojišťovacích makléřů, z toho 547 právnických osob. Přehled makléřů lze nalézt také na stránkách Asociace českých pojišťovacích makléřů, která tam ale uvádí jen své členy.
Při výběru makléře se vyplatí udělat si srovnání. Je třeba vycházet z požadavku, aby schopnosti, zkušenosti a kapacita makléřské společnosti byly úměrné rozsahu rizik a pojistnému zájmu klienta. Drobnějším podnikatelům může poskytnout zcela adekvátní servis i malá makléřská firma nebo makléř – fyzická osoba. Větší subjekt bude jistě vyžadovat péči makléřské společnosti s dostatečným odborně technickým zázemím.
Vedle odborně poskytnutých služeb pojišťovacího makléře je pro zemědělce výrazně pozitivní fakt, že odměnu makléři hradí pojišťovny jako součást svých obchodních nákladů. Pokud se však z jakýchkoli důvodů rozhodne zemědělec neuzavřít pojistné smlouvy prostřednictvím makléře, který již provedl na jeho žádost výběrové řízení a připravil všechny podklady, pak musí zaplatit makléři odměnu zpravidla odpovídající jeho provizi, kterou by jinak obdržel od pojišťovny. Tento případ je vhodné upravit předem ve smlouvě a stanovit pevnou cenu.
V následujícím textu poskytly týdeníku Zemědělec dvě, na českém trhu již zavedené makléřské firmy odpovědi na některé aktuální otázky.
Odpovídají makléři
1. Jaká „nálada“ panuje na pojistném trhu zemědělského pojištění? Pociťujete s větším počtem pojišťoven nabízejících zemědělské pojištění větší konkurenci? Rovněž pojišťovacích makléřských firem je na trhu dost. Jak se snaží vaše společnost odlišit od ostatních?
2. Zaznamenali jste v loňském roce nějaké změny na pojistném trhu zemědělského pojištění? Například z hlediska struktury pojištění, výběru pojištěných plodin, pokles či zvýšení zájmu ...
3. Jste v úzkém kontaktu se zemědělskou praxí a znáte tedy její plány a názory. Lze předpokládat, že bude i letos zájem o pojištění plodin s podporou PGRLF? A na jaké plodiny? Pokud by podpora byla kvůli úsporám státu zrušena či se výrazně snížila, byl by i nadále zájem o komerční pojištění?
4. Jak by měl zemědělec – pěstitel, nejlépe sestavit pojistný plán na plodiny? Co byste mu doporučili?
5. Jak se vyvíjí názory v České republice na nové nástroje v podpoře řízení rizik v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie od roku 2014 do roku 2020? V návrhu Evropské komise se u některých nástrojů v podpoře řízení rizik má objevit pro ČR nevýhodné omezení. Například u subvence nákladů pojistného při pojištění plodin a hospodářských zvířat. Podpora by se měla poskytovat jen na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, chorobou rostlin či zvířat, napadením škůdci, které zničí více než 30 procent průměrné roční produkce zemědělce. Je toto omezení pro podmínky České republiky přijatelné?
RENOMIA AGRO
odpovídá:
Ing. Jiří Havelka, ředitel
1. Nálada na pojistném trhu zemědělského pojištění je vcelku optimistická. Trh je stabilizovaný, objevili se na něm noví pojistitelé, kteří přinášejí pro klienty nové zajímavé nabídky i cenu pojištění. To je nepochybně pro všechny zúčastněné pozitivní. Za strategický a nedokončený úkol považuji vybudování systému eliminace rizik, jehož součástí je i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a dotační politika. Disponujeme týmem specialistů, kteří se zemědělcům věnují komplexně od sestavení pojistného programu přes správu pojištění až po likvidaci škod. Naše služby poskytujeme na profesionální úrovni, o tom svědčí i fakt, že RENOMIA získala v roce 2011 titul Makléř roku. Renomia je ryze českou rodinnou firmou, která letos oslaví dvacet let své existence a za tu dobu se stala největší poradenskou firmou na trhu. Celkové spravované pojistné včetně spolupracujících makléřských společností přesahuje pět miliard korun, z toho pojistné za pojištění plodin a zvířat je více než 230 milionů korun. Staráme se téměř o čtvrtinu zemědělců u nás. Ve vyspělém světě je prostřednictvím nezávislých makléřů – pojišťovacích poradců, pojištěna drtivá většina podnikatelů a k tomuto stavu zcela nezpochybnitelně míří i Česká republika. V posledních letech stále častěji zaznamenáváme trend, kdy si zemědělci nechají vypracovat nezávislou soutěž na všechny základní služby, které jsou jim poskytovány, například na banku, která jim dává úvěry, na dodavatele energií, mobilního operátora či na pojišťovnu. Pouze nezávislá a nestranná analýza přináší výsledky.
V RENOMIA máme motto: „Sloužíme lidem a firmám a přispíváme k lepšímu životu“, které myslím výstižně vystihuje filozofii celé naší firmy.
2. Zájem zemědělců o pojištění plodin a zvířat má v posledních letech výrazně vzrůstající tendenci. Zatímco před deseti lety byla u nás pojištěna necelá třetina plodin pěstovaných na orné půdě, v současné době je to polovina. Základem je pojištění plodin proti riziku krupobití a pojištění hospodářských zvířat proti riziku nákazy. Mezi zemědělci ale vzrůstá zájem o pojištění dalších rizik, například jarního mrazu, který způsobil vloni významné škody zejména na jižní Moravě. Noví pojistitelé, (Kooperativa, ČSOB pojišťovna a Allianz pojišťovna, kteří vstoupili na trh teprve nedávno, navíc přinesli na trh i zcela nové produkty. Jedná se například o pojištění proti suchu nebo o speciální pojištění pro pěstitele vánočních stromků.
3. Domnívám se, že si zemědělci význam pojištění uvědomují stále více. Je to logické, neboť i extrémní výkyvy počasí jsou častější. Tradičně největší zájem je například o pojištění řepky, o pojištění speciálních plodin a stabilně vysoký je i zájem o pojištění nákazy zvířat. V případě vzniku velké škody na plodinách či na stádu zvířat hrozí zemědělci škoda, která by mohla mít pro jeho podnikání fatální důsledky. Případné snižování poskytované podpory programu na pojištění PGRLF může zemědělce ovlivnit, nicméně nepředpokládám nějaký zásadní propad trhu. Zemědělcům poskytujeme komplexní přehled o nabídce a cenách napříč celým trhem, a to vede i k výrazným úsporám. Dotace na pojištění plodin a zvířat nejsou ve světě nic mimořádného. Základní myšlenkou je, že stát dobrému hospodáři pomůže. V Evropě je běžné, že stát přidá peníze zemědělcům na pojištění, ale pak logicky dává ruce pryč od toho, když ho živly připraví o úrodu. To je nejčistší a zcela funkční cesta.
4. Sestavení pojistného programu pro zemědělce je jednou z nosných součástí naší služby. Jedná se o know-how, které rozděluje pojišťovací poradce – makléře, na excelentní a na průměrné. Při jeho tvorbě je nutné plně respektovat místní podmínky a ekonomickou situaci. Program samozřejmě připravujeme za velmi úzké spolupráce s klientem. Například pojištění plodin je nutné do detailu doladit s agronomem a pojistit skutečně jen ta rizika, která reálně klienta ohrožují, přitom využíváme i historické zkušenosti.
5. Stručně řečeno, většina vyspělých států si uvědomuje význam zemědělství jako svého strategického odvětví. Zejména se jedná o zabezpečení potravinové soběstačnosti státu, rozvoj života na venkově a péči o krajinu. Pojištění tvoří nedílnou součást zemědělské výroby, a proto svět míří (navíc poměrně úspěšně) cestou budování systému eliminace rizik, kdy určitou formou spolupracují tři nosné pilíře – zemědělci, stát i pojistný trh. V některých zemích zemědělské pojištění zaštiťuje jeden specializovaný pojistitel, který navíc často spolupracuje i se státní administrativou a společně tak mohou efektivně řídit rizikovost zemědělské výroby, včetně rizik, která jsou „nepojistitelná“, a stabilizovat tak více podnikání v zemědělské prvovýrobě. Spolupráce má různé typy a formy, například v USA je pojištění založeno na pojištění příjmu. Tento typ pojištění je v principu podobný komplexnímu pojištění úrody, které u nás efektivně fungovalo dva roky před rokem 1989. Domnívám se, že budoucnost je ve vybudování systémového řešení a v nastavení formy spolupráce mezi zemědělcem, pojistným trhem a státem. Je to zřejmě jediná možnost, jak vybudovat stabilní model podnikání v zemědělství. Co se vývoje v České republice týká, v posledních dvou letech proces budování obdobného systému spíše stagnoval. Pevně věřím, že se tento nepříznivý trend obrátí.
Na podzim loňského roku jsem byl schválen do funkce hlavního experta ve skupině Pojištění v zemědělství, která funguje v Bruselu při COPA/ COGECA. Co se týká návrhu Evropské komise a omezení popsaného v otázce, považuji ho za nevýhodné a pro naše podmínky nepoužitelné. U nás mají firmy proti zahraničí výrazně větší velikost, koncentrovanou výrobu na vysoké úrovni a vznik takové škody je velmi málo pravděpodobný.
OK GROUP, a. s.
odpovídá:
Ing. Gabriela Vránová,
ředitelka úseku zemědělského pojištění
1. Podle mého názoru je konkurence v každém prostředí i odvětví potřebná, řekla bych, snad až nutná. Konkurenční prostředí nutí ke zkvalitnění produktů a nabízených služeb pro zákazníka. To stejné platí i v pojišťovnictví. V současné době působí na našem trhu zemědělského pojištění sedm pojišťoven. Každá má své odlišnosti v nabízených produktech a každá prodává pojištění za jinou cenu. To znamená, že každý zákazník, klient, si může zvolit přesně to, co mu vyhovuje, a to, co považuje za správné.
Naše společnost patří už několik let mezi deset nejúspěšnějších pojišťovacích makléřů na českém pojistném trhu. S tím samozřejmě souvisí povinnost vůči zákazníkovi neustále zkvalitňovat služby, nabízet něco nového, a tím mu být stále blíž. Konkrétněji to specifikovat nebudu, patří to ke know-how společnosti.
2. V jarních měsících loňského roku se dlouho spekulovalo, zda bude možné v roce 2012 čerpat podporu na pojištění, nebo ne, a případně v jaké výši. To samozřejmě trochu ovlivňovalo názor klientů na skladbu pojišťovaných plodin. Díky mrazivému jaru jsme zaznamenali zvýšený zájem o pojištění rizika vymrznutí a mrazů a také stále více zemědělců volalo po možnosti pojištění škod způsobených suchem a po pojištění škod způsobených zvěří. Toto poslední zmiňované riziko nakonec některé pojišťovny vyslyšely a zemědělci tak mají od letošního roku možnost pojistit si plodiny proti škodám způsobených zvěří. Jedná se o doplňkové pojištění k základnímu rozsahu a je limitováno určitou pojistnou částkou.
3. Ministerstvu byl předložen k projednání a odsouhlasení návrh podpor PGRLF pro letošní rok. Mezi nimi je i návrh finanční podpory pojištění, který zahrnuje jak oblast pojištění zvířat, tak i oblast pojištění plodin. Bohužel, není zatím zcela zajištěno financování programů PGRLF na celý rok, proto je třeba tyto návrhy brát s rezervou a z tohoto důvodu je třeba počítat i s variantou ukončení činnosti PGRLF. Výše podpory a také to, čeho by se měla týkat, je proto zatím pouze spekulativní. Zrušení dotací by zcela jistě mělo negativní vliv na zájem o pojištění.
4. Každý pěstitel si musí v první řadě určitě říct, za jakým účelem dané plodiny pěstuje. Zda jsou některé pouze pro vlastní účely nebo budou sloužit jako krmivo, zda jsou pěstovány z důvodu provozu bioplynové stanice a nebo jestli je jejich pěstování jeho hlavní činností, na které je finančně závislý, a zda plodiny pěstuje z důvodu produkce potravinových komodit. S tím pak souvisí fakt, jak moc by byla pro něho finančně bolestivá jejich případná ztráta.
Dalším kritériem je ujasnění si rizik, která mu hrozí. To souvisí se strukturou pěstovaných plodin a geografickými podmínkami pěstitele. Dále je důležitá i cena. Z toho tedy vyplývá, které plodiny a na jaká rizika pojistit.
5. Změna, která se v oblasti podpory od roku 2014 navrhuje, by se měla týkat začlenění nástrojů k řízení rizik do druhého pilíře společné zemědělské politiky. V tomto pilíři je podpora kofinancována jak z národních rozpočtů, tak z vlastních zdrojů zemědělce. Smyslem limitu nebo omezení uváděného v návrhu je poskytnout podporu kompenzací škod většího, významného charakteru a je z toho také patrné, že podpora směřuje spíše k menším podnikům. Domnívám se, že vzhledem k velikosti našich zemědělských podniků není tato podpora vhodná, navíc v nabídce současných pojistných produktů pojišťoven nelze zatím pojistit škody vzniklé chorobou rostlin či napadením škůdci.
Eva Kořínková Seifertová
