09.03.2012 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Makléř vybere nejvhodnější produkty

Pojišťovací makléř se zaměřením na rizika v zemědělství zná velmi dobře nabídku pojistných produktů pojišťoven působících na trhu. Dokáže na základě svých znalostí a odborných zkušeností posoudit, které z nich jsou nejvhodnější pro zemědělský podnik či farmáře. Pokud si klient zvolí přímé pojištění u vybrané pojišťovny bez zprostředkovatelské služby makléře, nemá možnost srovnání produktů konkurenčních pojistitelů, a tím ani volbu optimálního pojistného programu.

Makléřská činnost je kvalifikovanou finanční službou. Po zjištění klientových rizik a provedení důkladné analýzy vybere makléř pro klienta vhodnou pojišťovnu. Ve světě i u nás je pojišťovací makléř za své služby honorován formou provize od pojišťovny, která je zakalkulována do celkové výše pojistného. Pro klienta to přitom neznamená vyšší finanční náklady v porovnání se samostatně uzavřeným pojištěním. Veškeré úkony, které při zjištění rizik, sjednání a správě pojistné smlouvy provede makléř, by totiž stejně musela provést pojišťovna se srovnatelnými finančními náklady, které by do pojistného promítla.
V tuzemsku se pohybují desítky pojišťovacích makléřů jako právnické či fyzické osoby. Většina z nich je sdružena v Asociaci českých pojišťovacích makléřů nebo v Komoře pojišťovacích makléřů. Je tedy z čeho vybírat, samozřejmě podmínkou pro zemědělce je, že makléř se musí orientovat na pojištění zemědělských rizik.
Dvě makléřské firmy předaly týdeníku Zemědělec své zkušenosti a znalosti formou odpovědí na otázky.

 

Odpovídají makléři

1. Jak byste zhodnotili uplynulý rok z hlediska pojištění plodin a hospodářských zvířat ve srovnání s předchozími lety, lze sledovat nějaké trendy?
2. Velké podniky nemohou kvůli platným dotačním podmínkám využít zemědělské pojištění s podporou. Projevuje se to na zájmu těchto podniků o pojištění plodin a zvířat?
3. Od začátku března mohou zemědělci podávat žádosti o poskytnutí podpory na pojištění plodin a zvířat na PGRLF. Máte nějaký model či radu, podle nichž může zemědělec uzavřít co nejefektivněji, tedy co nejlevněji a s největším pokrytím rizik, pojištění plodin a zvířat?
4. Ze kterých dosud nepojistitelných rizik by se měla stát rizika pojistitelná? Kdo by se na jejich financování měl podílet?
5. V návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z 18. října 2011 se pojednává v článku 38 o novém souboru nástrojů pro řízení rizik v pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin. Z vysvětlení Zastoupení Evropské komise v České republice vyplývá, že nový soubor nástrojů pro řízení rizik se má týkat pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin. Nástroj poskytne finanční příspěvky – vyplácené přímo zemědělcům – na pojistné smlouvy pokrývající ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, nákazami zvířat nebo chorobami rostlin, napadením škůdci nebo opatřením přijatým v souladu se směrnicí č. 2000/29/ES na eradikaci nebo zastavení choroby rostlin nebo škůdce. Výskyt takové krize musí úředně uznat členský stát na základě předem stanovených kritérií. Prahová hodnota ztrát musí být větší než 30 % průměrné roční produkce, zatímco maximální míra podpory u veřejných příspěvků (EU plus národní příspěvky) je 65 % požadovaného pojistného. Pojistné plnění představuje náhradu maximálně za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát. Co může vyplývat z navrhovaného ustanovení, že prahová hodnota ztrát musí být větší než 30 procent průměrné roční produkce? Co vyplývá z tohoto nového souboru nástrojů pro řízení rizik?

 

RENOMIA AGRO
odpovídá:
Ing. Jiří Havelka, ředitel
Ing. Petra Škopová
obchodní ředitelka

1. Rok 2011 byl z hlediska zemědělského pojištění zajímavý a přinesl i několik významných změn. Na trh vstoupili dva další pojistitelé s nabídkou pojištění plodin a zvířat, a to Kooperativa pojišťovna a ČSOB Pojišťovna. Dnes tak pojištění plodin a zvířat nabízí již šest pojistitelů: Česká pojišťovna, Generali Pojišťovna, Agra pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna, ČSOB Pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Díky konkurenčnímu tlaku došlo u některých pojistných smluv ke snižování cen pojištění při zachování rozsahu pojištění. Snižování cen pojistného dále pomohl i relativně dobrý škodní průběh, který se v pojištění plodin za poslední dva roky pohybuje v rozmezí 50–80 % a v pojištění zvířat potom dlouhodobě pod 50 %. V loňském roce v pojištění plodin největší škody způsobily květnové mrazy ovocnářům a vinařům zejména v oblasti Čech. V září zase popadalo mnoho chmelových konstrukcí, zvláště v žatecké chmelařské oblasti. Naproti tomu pro nejčastěji pojištěné riziko krupobití se jednalo spíše o průměrný rok. Do budoucna bychom uvítali, kdyby se pojistitelé více lišili ve své nabídce produktů, zejména rozsahem pojištění a nabídkou pojišťovaných rizik. V současnosti je nabídka hodně vyrovnaná a rozdíly lze hledat například ve kvalitě likvidace, výši spoluúčasti a ceně pojištění.
2. Velké podniky, tedy takové, které zaměstnávají více než 250 zaměstnanců, se pojišťují spíše omezeně. Jedním z důvodů je nepochybně i to, že současná legislativa Evropské unie neumožňuje, aby těmto podnikům byla vyplácena dotace na pojištění, což je opatření nejen nelogické, ale též značně nespravedlivé. Například velcí ovocnáři raději investují do instalace ochranných sítí než do pojištění bez dotace. Cena za pojištění u speciálních druhů plodin, jako jsou ovoce, zelenina, chmel a vinná réva, je relativně vysoká, a tak je toto rozhodnutí v mnoha případech pochopitelné. Podniky s výměrou zemědělské půdy nad 5000 ha také více zvažují pojištění celé výměry s ohledem na pravděpodobnost zničení porostů a rozprostření rizika škod. Mnozí z nich si tak vybírají pojištění citlivých plodin, například řepky a základní riziko krupobití a požár.
U zvířat je situace jiná, tam je vysoká propojištěnost, asi 80 procent, a zvířata tak mají pojištěny téměř všechny podniky. Zde je nejčastěji pojištěným rizikem nákaza zvířat a u drůbeže rovněž přehřátí. Většinou nejsou pojištěna zvířata chovaná na pastvě pro produkci masa, což je rizikové, neboť i tady hrozí nebezpečí nákaz a úrazů.
3. Ve všech oborech lze nejvýhodnější nabídku získat, pokud proběhne výběrové řízení na poptávanou službu nebo produkt. Výběr pojištění zdaleka není jen otázkou ceny, ale také rozsahu pojištění, který je podrobně, ale ne vždy jednoduše a srozumitelně popsán v pojistných podmínkách a smluvních ujednáních. Mnozí ze zemědělců tak zjistili teprve poté, co nastala škoda, kolik výluk má jejich pojistná smlouva a kolik škod je tak nelikvidních. Tento nezávislý poradenský servis zdarma nabízí pojišťovací poradci – makléři. Nezávislost a objektivnost poradců – makléřů legislativně ošetřuje a důsledně kontroluje Česká národní banka. Specializovaní makléři musí pojištění komplexně rozumět včetně všech detailů sjednání, správy i likvidace škod. Pro klienta tak mohou správně poptat a následně připravit nabídku pojištění v požadovaném rozsahu a přitom ho upozorní na všechna rizika a výluky i dojednají nejvýhodnější cenu.
4. V současnosti není možné pojistit například riziko sucha, agrotechnické chyby, výkyvy výkupních cen či škody způsobené lesní zvěří. Ohledně sucha a dalších nepojistitelných rizik se dlouho pracovalo a diskutovalo o vytvoření Fondu nepojistitelných rizik s účastí státu, v tuto chvíli ale situace s fondem nevypadá příliš pozitivně.
Evropská unie řeší nepojistitelná rizika v rámci rozvoje venkova po roce 2013 v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova z října loňského roku. Jednou z důležitých otázek je rozdělení prostředků mezi obce a zemědělce. V nařízení se dále například hovoří o vytvoření nástrojů pro stabilizaci příjmů v podobě vzájemného fondu, který by poskytoval podporu zemědělcům. Kupříkladu v USA možnost „pojištění příjmů“ již dlouhá léta existuje a američtí zemědělci se tak pojišťují jak proti neočekávaným výkyvům počasí, tak i výkyvu cen komodit. V současném znění návrhu je i mnoho otázek nezodpovězených a otevřených. Navíc lze předpokládat přenos pravomocí a financování na národní rozpočty, čímž by mohlo docházet k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi starými členy EU a těmi ostatními.
Další možností, jak tuto problematiku řešit, je komerční pojištění. Některé pojišťovny v ČR začínají uvažovat o pojištění rizika sucha. Velmi bude přitom záležet na nastavení definice sucha, sazbě pojištění za toto riziko a likvidaci škod. Škody způsobené lesní zvěří dosahují výše mnoha stovek milionů korun a je při nich problém určit, kdo za škodu zodpovídá, komu patří zvěř, která ničila. V některých krajích se snaží eliminovat stavy černé zvěře dotací odstřelu, což alespoň mírně sníží škody. Určitě by si tato otázka náhrad škody způsobené zvěří zasloužila hlubší diskusi a možnou podporu například pojištění od státu. Pojišťování těchto rizik je také otázkou ceny. Problematika pojišťování „katastrofických“ rizik se podle našeho názoru musí řešit komplexně a systémově – touto cestou je finanční a odborná spolupráce zemědělců, státu i pojistitelů.
5. Tento návrh nařízení je určitě zajímavý a dává nové možnosti k eliminaci rizik. Bude samozřejmě záležet na prováděcích vyhláškách, kterými si jednotlivé státy stanoví například způsob posuzování 30% ztráty. V návrhu také stojí, že jednotlivé státy mohou výši podpory zastropovat. Maximální možná výše podle nařízení je 65 % ze zaplaceného pojistného, 65 % ze způsobilých nákladů na likvidaci chorob ze vzájemných fondů a také 65 % ze způsobilých nákladů pro stabilizaci příjmů. Jakou výši si u jednotlivých opatření zvolíme v ČR, zatím nevíme.
Vzájemný fond pro choroby zvířat, plodin a ekologické katastrofy by musel splňovat další pravidla. Má být akreditován v příslušné zemi, mít transparentní politiku a jednoznačná pravidla. Například pokud by tržby v období tří až pěti let klesly o více než 30 % oproti průměru předcházejícího období, bylo by možné kompenzovat maximálně 70 % ušlého příjmu. Určitě budeme sledovat schvalovací proces ohledně tohoto nařízení a spolupracovat na jeho naplnění. Za zcela zásadní považujeme zachování systému poskytování dotací na pojištění plodin a zvířat prostřednictvím PGRLF.

OK GROUP, a. s.
odpovídá:
Ing. Gabriela Vránová
ředitelka úseku zemědělského pojištění

1. Rok 2011 lze v oblasti pojištění plodin a hospodářských zvířat považovat za stabilní, nebyl ničím výjimečný. Možná došlo v určitých geografických oblastech k lehkému zvýšenému zájmu o pojištění plodin na riziko záplavy a povodně. Jinak vývoj pojištění plodin ovlivňují osevní plány, které kopírují zájem o určité komodity. V pojištění zvířat se zase odráží nerentabilita chovu prasat a s tím spojené rušení chovů a také pokles stavů dojeného skotu. S určitostí je možné říci, že v roce 2011 nedošlo ani k výraznému nárůstu, ani k poklesu počtu pojištěných subjektů.
2. Přestože velké podniky nemají nárok na čerpání dotací na pojištění plodin a zvířat, nelze jejich postoj k pojištění paušalizovat. Pojištění zvířat pro případ hromadných škod a nákaz není finančně tak příliš nákladné, takže je spíše výjimkou nepojištěný chov. V případě pojištění plodin je několik typů podniků. První skupina podniků se nepojistí vůbec, protože razí teorii, že vzhledem ke své velikosti mají rozložené riziko, a proto jim nehrozí větší finanční výpadek v případě jakéhokoli poškození. Druhá skupina podniků si bez ohledu na možnost čerpání dotací plně pojistí všechny pěstované plodiny nebo jen všechny hlavní pěstované plodiny (olejniny, obilniny) na riziko krupobití i živel. Třetí skupina podniků si pojistí pouze jimi pěstované rizikové plodiny (většinou olejniny), a to pouze na riziko krupobití.
3. Doporučuji obrátit se na odborníky v této oblasti pojištění, kteří na základě získaných informací od klienta a také podle svých zkušeností provedou analýzu a návrh pojištění, zpracují různé varianty pojistných smluv a doporučí nejvýhodnější produkt a typ pojištění. Tuto službu provádí právě makléřské společnosti, jako je například naše společnost OK GROUP, která je specialistou na zemědělské pojištění. Makléři dokážou předložit a srovnat produkty pojištění od různých pojišťoven na rozdíl od výhradního pojišťovacího agenta dané pojišťovny, který předkládá jen produkty pojišťovny, kterou zastupuje.
4. Současná nabídka pojistitelných rizik je široká a přesto jí ně­kteří klienti i přes poskytované dotace na pojištění nevyužívají plně kvůli její ceně. Pokud bych k tomu výčtu pojistitelných rizik měla ale nějaká přidat, pak bych se asi přikláněla k pojištění plošného extrémního, dlouhotrvajícího sucha nebo zase naopak plošné silné podmáčení, způsobené plošnými dlouhotrvajícími srážkami, které by znemožnilo obdělávání a hospodaření na polích. Pojištění bych formulovala jako připojištění k nějakému základnímu povinnému rozsahu a bylo by limitováno určitými podmínkami. Zčásti by se na něm měl podílet sám zemědělec v rámci zájmu ochrany svého majetku a z nějaké části by se na něm měl podílet stát v rámci podpory udržení zemědělství.
5. Těžko se komentuje pouze návrh Evropského parlamentu, který ještě neprošel schválením a který hlavně není upraven a přizpůsoben pro české podmínky. Současné dotace na zemědělské pojištění se vztahují na pojistné smlouvy pokrývající ztráty způsobené nepříznivými klimatickými podmínkami a nákazami zvířat a jejich čerpání je podmíněno určitými kritérii. Pojištění ztrát způsobených chorobami a škůdci v současné době nenabízí žádná z pojišťoven působících na pojistném trhu ČR. Prahová hodnota ztrát, která musí být vyšší než 30 % průměrné roční produkce, souvisí podle mého názoru pouze se směrnicí č. 2000/29/ES. Pokud by se měla propojit na pojištění, musely by se v prvé řadě vytvořit patřičné pojistné produkty. Pak by to pro zemědělce znamenalo možnost pojistit si tato rizika, která jsou v současné době nepojistitelná. Plnění by bylo možné až od výše škody 30 % a pojištění by zřejmě bylo pevně dotováno 65 %.

 

Eva Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down