(sf) – Pojišťovací makléři jsou poradci, kteří pro zemědělce vyberou nejvhodnější variantu pojištění plodin, hospodářských zvířat a majetku za nejlepší cenu u vybrané pojišťovny nebo více pojišťoven. Zprostředkováním smlouvy mezi zemědělcem a pojistitelem práce makléře teprve začíná. Poté spravuje jeho pojistné portfolio a řeší likvidaci případných pojistných událostí. Zemědělec ve spojení s makléřskou firmou ušetří čas a zbaví se vyřizování administrativy spojené s pojištěním.
Makléřské firmy jsou v kontaktu se zemědělci, pojišťovnami, ale dobře také znají systém pojištění v České republice i jinde ve světě. Své názory, postřehy a zkušenosti vyjádřily týdeníku Zemědělec formou rozhovoru dvě makléřské firmy.
Zeptali jsme se makléřských firem
1. Jak by mělo vypadat řízení rizik v zemědělství v budoucnosti podle vašeho názoru? Co by měl takový model zahrnovat?
2. Druhým rokem stát přispěje 50 % na prokázané uhrazené náklady na zemědělské pojištění plodin a hospodářských zvířat. Jak hodnotíte tuto podporu státu, respektive jak ji hodnotí samotní zemědělci, s kterými je vaše makléřská firma v osobním kontaktu?
3. Jaké plodiny či zvířata zemědělci nejčastěji pojišťují a které naopak zanedbávají. Co by měl balíček zemědělského pojištění obsahovat?
4. Jak uzavřít co nejlevněji zemědělské pojištění? Uzavírají zemědělci smlouvy o pojištění třeba i s více pojišťovnami či makléři kvůli cenové výhodnosti? Kolik stojí pojištění plodin a zvířat?
RENOMIA AGRO
odpovídají: Ing. Jiří Havelka, ředitel
Ing. Petra Škopová, obchodní ředitelka
1. Pokud se zamyslíme nad budoucností řízení rizik v zemědělství, lze říci, že zcela jistě bude i nadále hrát stěžejní roli komerční pojištění. Když se podíváme na modely, které fungují v zahraničí, bude nad komerčním pojištěním pravděpodobně vybudována ještě nadstavba, která bude řešit a pokrývat nepojistitelná, katastrofická rizika. Pracovně lze hovořit například o fondu nepojistitelných – katastrofických rizik. Do tohoto fondu by měl vkládat prostředky stát, zemědělci i ostatní zúčastněné komerční subjekty. Částka, která je vkládána do této nadstavbové části (pracovně lze hovořit například o Fondu katastrofických – nepojistitelných rizik), je relativně nízká, mimo jiné i kvůli tomu, že ve Fondu budou nastaveny relativně vysoké spoluúčasti na škodě pro poškozeného zemědělce, a to v řádech desítek až stovek tisíc korun.
Ohledně rozsahu pojištění se dá očekávat další rozvoj pojišťování rizik, jako jsou povodeň, záplava, tíha sněhu a vichřice. Například v pojištění plodin má dnes většina klientů pojištěno pouze základní riziko krupobití a v pojištění majetku takzvanou flexu, to jsou rizika požár, výbuch a blesk. S ohledem na naše zkušenosti doporučujeme našim klientům pojištění v rozsahu sdružený živel nebo all risk, kde jsou kryta všechna rizika kromě vyloučených.
2. Podpora pojištění ve výši do 50 % je zavedena od roku 2009, takže rok 2011 bude již třetím rokem, kdy PGRLF tuto výši podpory poskytuje. Tuto podporu lze hodnotit jen pozitivně, a to jak z pohledu zemědělců, státu, tak i ze strany pojistitelů a pojišťovacích makléřů. Je zcela evidentní, že existuje přímá úměra mezi výší podpory a tím, kolik zemědělců své plodiny a zvířata pojistí. Navýšení na úroveň 50 % přispělo k dalšímu navýšení propojištěnosti, která však stále ještě zdaleka nedosahuje úrovně obvyklé ve vyspělých zemích Evropské unie. V loňském roce jsme pojistili i zemědělské podniky, které nikdy v minulosti tento druh pojištění nesjednávaly, a dotace na pojištění tak zcela jistě přispěla k jejich rozhodnutí pojistit si rizika spojená s chovem hospodářských zvířat či pěstováním plodin. Je nepochybné, že svůj vliv má i vzrůstající četnost extrémních výkyvů počasí.
Za určitý problém považujeme skutečnost, že velké podniky, což jsou ty, které zaměstnávají více než 250 zaměstnanců, nemají na podporu pojištění nárok. V současnosti se vyvíjí aktivity na odstranění této diskriminace, takže pevně věříme, že v blízké budoucnosti bude dotace poskytována všem podnikatelům bez ohledu na velikost jejich podniku.
3. Běžně se pojišťují kategorie skot, prasata a drůbež. Menší zájem je o pojištění ovcí, koz a krav bez tržní produkce mléka. Co se týká rozsahu pojištění hospodářských zvířat, tak zájem je o pojištění hromadných nákaz, infekčních chorob a živelných rizik. V minulosti se také více pojišťovala individuální rizika u krav a u prasnic. Tato pojistka je relativně dražší a nevztahuje se na ni ani dotace na pojištění. Tento druh pojištění kryje takzvané jednotlivé škody, to jsou například úhyny nebo nutné porážky způsobené například poporodní škodou, zlomeninou a podobně. Dnes se na tato rizika pojišťují hlavně plemenná zvířata, například kanci, býci, matky býků a další.
Co se pojištění plodin týká, zemědělci pojišťují zejména riziko krupobití. I když jsou pojišťovány všechny druhy plodin, největší důraz se klade na plodiny, které dosahují vyšších výkupních cen a u kterých případné poškození způsobí i největší ekonomické ztráty. Jedná se zejména o řepku, kde v současné době lze sledovat trend významného růstu výkupních cen, cena za tunu aktuálně přesahuje 11 000 korun, což se projevuje i v úpravě pojistných částek. Olejniny a speciální plodiny (ovoce, zelenina, vinná réva a chmel) jsou rizikovější a většinou také nejvýnosnější plodiny, a proto zájem o jejich pojištění rovněž výrazně vzrůstá. Je také výhodné pojistit si celou výměru orné půdy, a tím i docílit významných slev na pojištění. Škoda může postihnout jakoukoli plodinu a náklady na pojištění s využitím dotace nejsou v porovnání s možnými ztrátami tržeb nijak vysoké.
Společnost Renomia Agro vždy nabídne několik variant rozsahu pojištění a s klientem vybere tu, která optimálně odpovídá možným rizikům a finančním možnostem klienta.
Balíček zemědělského pojištění by měl určitě zahrnovat jak pojištění zemědělských rizik (plodiny, zvířata), tak i pojištění majetku (budovy, zásoby, movité věci), automobilů a strojů a dále například pojištění odpovědnosti za škodu vůči třetím osobám. U všech těchto typů pojištění vyhodnotíme se zemědělcem reálná rizika, zpracujeme analýzu a následnou úpravu pojistného programu. Na základě tohoto zadání poptáme pojistný trh a po vyhodnocení doporučíme nejlepší řešení, co se týká rozsahu pojistného krytí, tak i ceny.
4. Nejlevnější pojištění plodin zemědělec uzavře, pokud si pojistí plodiny pouze na základní riziko krupobití na hodnotu, která pokryje náklady na pěstování plodiny. Většina zemědělců pojišťuje svou produkci podle předpokládaných výnosů tržeb. To znamená, že například pšenice se pojišťuje na hodnotu 20 000–30 000 Kč/ha, vinná réva na hodnotu 70 000 až 130 000 Kč/ha a skot, například dojné krávy na průměrnou hodnotu 18 000–25 000 Kč/kus, prasnice 5000–6000 Kč/kus.
Již z rozpětí těchto čísel je zřejmé, že cena pojištění značně kolísá, záleží například na poloze pojišťovaného pole, v jakém krupobitním pásmu se nachází a dalších faktorech. V plodinovém pojištění je cena dále ovlivněna možností rozšíření pojištění o další rizika, kterými jsou například vichřice, povodeň, záplava, vyzimování, mráz a další. Pokud budeme vycházet ze základního rizika – krupobití – tak se pojištění pšenice pohybuje v rozmezí 120–350 Kč/ha, pojištění vinné révy 2100–7000 Kč/ha, v pojištění skotu lze krávy pojistit za 100 Kč/kus (pouze hromadné nákazy) až po 290 Kč/kus nákazy, infekční onemocnění, živelní rizika. Pojištění prasnice na celý rozsah pojištění lze počítat asi za 60 Kč, výkrm prasat 35 Kč, selata 15 Kč/kus. Vliv má i systém slev a spoluúčastí, který se u jednotlivých pojistitelů výrazně liší.
Nyní, kdy se ve všech odvětvích projevuje potřeba specializace a znalosti oboru, lze říci, že čím dále více zemědělců dává přednost zpracování a správě pojištění odborníkům, což jsou jednoznačně makléři. Výhoda spočívá v úspoře času a administrativy spojené s pojištěním. Poradce – makléř zajistí nejlepší podmínky a nejvýhodnější cenu pojištění na trhu, porovná a vyhodnotí nabídky jednotlivých pojišťoven a navrhne optimální variantu pojištění. Pokud je to pro zemědělce výhodné, zajistí makléř pojištění i u několika pojišťoven. Renomia Agro garantuje klientům nadstandardní komplexní servis, který spočívá jak ve sjednání, správě pojištění i likvidaci pojistných událostí.
OK GROUP, a. s.
odpovídá: Ing. Jan Maloch,
obchodní ředitel, prokurista
1. Model řízení rizik v zemědělství není zcela jednoduché definovat. Názorů na správné řešení tohoto modelu jsme slyšeli už několik. O řízení rizik v zemědělství se hovoří už několik let, ale nic závratného se zatím neudělalo. Rozhodně by se měl do tohoto modelu zapojit také stát. Na trhu zemědělského pojištění není nějak extrémně velký výběr pojistitelů, s tím souvisí i omezená nabídka pojistných rizik, která český pojistný trh nabízí. Ovšem hlavní pojistná rizika, která zemědělci požadují, se dají na českém pojistném trhu koupit. Jsou ovšem i rizikové situace, jež žádná z našich pojišťoven není schopna pojistit. Mezi takové patří například poškození zemědělských porostů suchem, některých plodin jarním mrazem, zničení porostů lesní zvěří při jejím přemnožení a dalšími. Participace státu na tomto modelu je velice důležitá. Stát by měl působit jako garant, který zaručuje případné výplaty peněžních náhrad při výše popsaných rizikových situacích. Neustále se hovoří o existenci nějakého fondu nepojistitelných rizik, který by tyto výplaty financoval. Zřízení tohoto fondu asi nebude takový problém jako dohoda politických stran, z čeho tento fond postupně naplnit. Zda tento fond financovat přímo ze zdrojů státního rozpočtu nebo zda ho vytvářet ze zdrojů samotných zemědělců nebo kombinovat obě varianty v určitém poměru. Také je nutné nastavit jasná pravidla pro případné výplaty z tohoto fondu. Jedním ze základních pravidel by určitě měla být povinnost zemědělce pojistit se alespoň na základní pojistná rizika (krupobití, požár) na nějaké procentuální výměře ze své celkové plochy orné půdy.
2. Podpora 50 % uhrazených nákladů na pojistné je velký stabilizační prvek na celém trhu zemědělského pojištění. Zemědělské pojištění plodin a zvířat nepatří k těm nejlevnějším, tomu ovšem odpovídají škodní průběhy v tomto segmentu pojištění, které v posledních letech byly často i za 100% hranicí. Proto je zemědělské pojištění pro podnikatele tak důležité a státní podpora samozřejmě také. Zajišťuje relativně velkou propojištěnost hospodářských zvířat zemědělských porostů. Omezení státní podpory nebo dokonce její úplné zrušení by jistě znamenalo razantní snížení zájmu zemědělců o pojistné krytí, ale také zároveň daleko větší riziko pro existenci zemědělských podniků. Vždyť jenom v loňském roce postihly Českou republiku hned tři velké katastrofy – povodně a silné krupobití. V okamžiku, kdy by zasáhlo nepojištěného zemědělce takové krupobití, jako loni postihlo jižní část Prahy, tak by to pro takový podnik znamenalo minimálně zpomalení rozvoje na několik let, v horším případě krach celého subjektu.
3. Volba zemědělců co a jak pojistit je hodně individuální. U zvířat převládá pojištění skotu a prasat. Drůbežářské podniky také většinou svá hejna drůbeže chtějí mít pod pojistnou ochranou, najdou se samozřejmě ale i výjimky. V pojištění plodin je největší poptávka po rizikových plodinách – olejniny, ovoce, zelenina, vinná réva, chmel. Některé klasické zemědělské podniky pojišťují například jenom řepku olejku, nic jiného krýt nechtějí. V našem portfoliu zemědělských klientů ale převládají podniky, kde si management uvědomuje stále větší riziko živelních škod a pojišťují téměř všechny komodity, ze kterých má podnik hlavní příjmy.
4. Nejlevnější nemusí znamenat nejkvalitnější. Cenotvorba jednotlivých pojišťoven vychází z historických poznatků, rizikovosti oblastí, výše škodního průběhu, ale hlavně z požadovaného rozsahu pojistné ochrany. Logicky, čím více toho chci, tím více musím zaplatit. Na českém trhu zemědělského pojištění převažuje stav jednoho partnera – makléře a jednoho pojistitele poskytujícího zemědělské pojištění.
Cenotvorba nezávisí na makléři, ale vždy na samotné pojišťovně. Cenu ovlivňuje hned několik faktorů – krupobitní pásmo (rizikovost území), historie klienta (škodní průběh), zda pojišťuje pouze obilniny nebo i další komodity, jakou má klient platební morálku a další faktory. Jenom orientačně, základní sazby u pojištění obilnin se mohou pohybovat mezi 1,2–2,5 % z pojistné částky, olejnin 6–11 %, vinné révy 6–11 % a u chmele 5–10 %. Komplexní nákazové pojištění u skotu se pohybuje zhruba mezi 0,6–1,2 %, u prasat od 0,6–0,9 % z pojistné částky. Velký vliv mají případné obchodní slevy, které je makléř schopen u dané pojišťovny vyjednat.
Eva Seifertová
