24.02.2012 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Malá mobilní energetická zařízení

Pro zajištění všech rozmanitých pracovních činností jsou v zemědělství potřeba nejen velká a výkonná zařízení, tedy traktory, automobily nebo nosiče. K dispozici musí být také malá zařízení, jejichž rozměry, hmotnost a dispozice výkonu motorů budou pro danou činnost optimální (vzhledem k požadavku pohánět pracovní adaptéry).

Malá mobilní energetická zařízení (MMEZ) jsou obecně motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, která jsou konstruována pro tažení, tlačení, nesení nebo pohon určitého nářadí, strojů nebo tažení připojených vozidel.
Nedisponují výkonem motoru jako velké traktory, s čímž souvisí i jejich velikost rozměrů, hmotnost a velikost tažné síly.
Rozdělení MMEZ podle podvozku
 kolové,
 pásové.
Rozdělení MMEZ podle počtu náprav
 jednonápravové,
 dvounápravové.
Dvounápravová malá mobilní energetická zařízení jsou vyráběna buď bez kabiny (s ochranným rámem nad řidičem nebo bez rámu), nebo s kabinou. Pneumatiky mohou být montovány v několika variantách, včetně dvojmontáží, záleží na charakteru povrchu pracovní plochy, resp. dopravních tras, na kterých budou převážně používána. Mohou být širší s tzv. antidevastačním dezénem pro málo únosné nebo plastické povrchy nebo užší s agresivním dezénem pro zajištění konstantní tažné síly (bez prokluzu kol).
Rozdělení MMEZ podle způsobu řízení
 s natáčením jedné řídicí osy stroje (zadní nebo přední),
 natáčením kol obou os (různé varianty řízení),
 ovládáním směru pásového MMEZ řídicím diferenciálem,
 ovládáním pomocí stranové spojky a brzdy na každé straně pásu,
 s řízením pomocí středového kloubu, kdy se natáčí přední část rámu stroje oproti zadní části rámu.
Rozdělení MMEZ podle realizace pohonu
 s pohonem mechanickým (například prostřednictvím hřídele, řemenů),
 s pohonem hydrodynamickým (mezi motor a převodovku je vložen hydroměnič, který vytváří převodový orgán s plynulou změnou točivého momentu a otáček motoru,
 s hydrostatickým pohonem (kapalina s určitým provozním tlakem a objemovým průtokem prochází od hydrogenerátoru přes řídicí prvky do hydromotorů, ve kterých se hydraulická energie opět mění na energii mechanickou, resp. na otáčivý pohyb),
 s kombinovaným pohonem hydrostaticko-mechanickým (rozjezd stroje zajišťuje hydrostatický převodník a po rozjezdu elektronické zařízení automaticky přepíná rychlost pohybu stroje na přímý pohon planetovou převodovkou).
Rozdělení MMEZ podle konstrukce a předurčení
 motorové okopávačky (kultivátory),
 jednonápravové malotraktory,
 jednonápravové nosiče nářadí,
 dvounápravové malotraktory kolové,
 dvounápravové nosiče nářadí,
 pásové malotraktory,
 čtyřkolky.

Motorová okopávačka s hnacími koly (s hnacím kolem) 

Je to zemědělský samojízdný stroj určený pro pěší obsluhu a poháněný jedním nebo více koly, která jsou přímo poháněna motorem. Okopávačka je vybavena okopávacími nástroji.

Jednonápravový malotraktor 
Je normou ČSN EN 709 definován jako „zemědělský samojízdný stroj konstruovaný tak, aby byl ručně vedený, schopný pohánět nebo táhnout různé pracovní nástroje“. Lze ho využít pro pohon rozmanitého nářadí a pro dopravu břemen. Jednonápravový malotraktor je vhodný pro dopravu malých břemen do hmotnosti přibližně 350 kg, resp. pro dopravu objemů od 0,5 do 0,7 m3.
Provoz jednonápravového traktoru bez přívěsu je na pozemních komunikacích zakázán. Nejvyšší konstrukční rychlost soupravy nesmí být vyšší než 20 km/h, nesmí překročit celkovou šířku 1,6 m, celkovou délku 4 m a nejvyšší povolenou hmotnost 1,5 t.
Jednonápravové malotraktory jsou vyráběny s velkým množstvím různých typů pracovního nářadí a příslušenství (rotační kartáče, sněhové frézy). Vedle obvyklých rotačních kypřičů (se záběrem 35, 60, 80, 90, 100 a 120 cm) a kypřičů s pasivními pracovními orgány a rozmanitých bran se k jednonápravovým traktorům dodávají různé typy návěsů. Například návěsy VARES Profi line představují modely TRVMS, TR2205 a TR350-7 s ložnými plochami 1150 x 750 x 300 mm, 1270 x 950 x 300 mm, resp. 1400 x 1210 x 300 mm s nosnostmi 300 a 350 kg.
Pro provoz na veřejných komunikacích lze k návěsům zakoupit i sadu pro splnění legislativních podmínek. Pomocí návěsů lze odvézt různý materiál (hnojiva, produkty, krmivo) o celkové hmotnosti 250 až 350 kg.
Pro lehčí a víceobjemové materiály lze k přívěsům, resp. návěsům za jednonápravové malotraktory doplnit boční nástavby, čímž lze objem korby zvětšit až na 2,5 m3. Vyznačují se dobrým přístupem k ovládacím prvkům, možností seřízení sklonu a směru klečí, stavitelným rozchodem kol pro různé rozteče řádků, pružným uložením motoru, estetickým kapotováním, bezpečnostním zařízením, které vypne motor v případě, že se řidiči vysmeknou kleče z rukou. Používají se na pozemcích a na cestách, na kterých čtyřkolové traktory nemohou pracovat nebo na nichž by jejich provoz nebyl hospodárný.

Jednonápravové nosiče nářadí
 
Jsou určeny pro čelní agregaci nářadí a přizpůsobeny pro jízdu vpřed a vzad. Nejčastěji jsou používány v agregaci s žacími stroji, mulčovači, sněhovými frézami a dalším komunálním nářadím (rotační kartáče, radlice). Pro přepravu břemen jsou nevhodné.

Dvounápravový malotraktor kolový
 
Je to mobilní zařízení malé mechanizace na základě dvounápravového kolového nebo pásového pojezdového zařízení, určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných nástrojů, nářadí a přípojných vozidel. Do skupiny dvounápravových malotraktorů jsou obecně zahrnovány traktory, jejichž motor disponuje výkonem do 43 kW, jejich rozchod kol může být nastaven na hodnotu menší než 1150 mm, jejich maximální rychlost jízdy je 30 km/h a jejich provozní hmotnost nepřevyšuje 2000 kg.
Například malotraktor John ­Deere 2520 HST je poháněn atmosférickým tříválcovým motorem Yanmar s výkonem 19 kW. Tříválec s objemem 1300 cm3 je vodou chlazený s maximálním točivým momentem 85 Nm při 1200 ot/min. Převodovka je hydrostatická s rozsahem pojezdové rychlosti vpřed 0–22 km/h a vzad 0–20 km/h. Traktor je vybaven vývodovým hřídelem se zapínáním pod zatížením. Otáčky zadního hřídele jsou 540 ot/min, střední 2100 ot/min a přední 2100 ot/min. Rozměry a hmotnosti: Celková hmotnost 2000 kg, vlastní 1115 kg (s kabinou); světlá výška 33 cm; poloměr otáčení 2,3 m. Délka 2835 mm, šířka 1295 mm, výška 1998–2000 mm, rozvor 1655 mm.
Malotraktor Antonio Carraro 3200 je poháněn motorem Yanmar s výkonem 18 kW. Tříválec s objemem 1115 cm3 je vodou chlazený s maximálním točivým momentem 66 Nm při 2000 ot/min. Převodovka je mechanická s osmi stupni vpřed a čtyřmi vzad, rozsah pojezdové rychlosti vpřed je 1,1–27,8 km/h a vzad 2,7–10,9 km/h.
Rozměry a hmotnosti: celková hmotnost 1500 kg, vlastní 960 kg; světlá výška 33 cm; poloměr otáčení (vnější) 3 m. Délka 2640 mm, šířka 1155 mm, výška 2030 mm, rozvor 1110 mm.
Výrobci reagují na požadavky uživatelů, a tak dodávají na trh malotraktory pro univerzální použití, protože uživatel na malé farmě zajišťuje po celý rok veškeré služby ve prospěch hospodaření, ale také si sám zajišťuje servis v oblasti komunálních služeb.
Každé roční období vyžaduje v zemědělské výrobě jiné pracovní činnosti. Pro zvládnutí pracovních činností jsou malotraktory vybaveny optimálním managementem pro pohon pracovních adaptérů. Mnoho pracovních činností v oblasti sklizně nelze například vykonávat odděleně od dopravních a manipulačních činností.
K dispozici jsou rychlozávěsy, vývodové hřídele s variantním počtem otáček, hydraulické převody umožňující plynulou regulaci pracovních orgánů a mající schopnost přizpůsobit se rozmanitým podmínkám při nasazení.
Konstrukce moderních malotraktorů sleduje trendy modernizace velkých traktorů. Stále více se zkvalitňují a rozšiřují prvky bezpečnosti řidiče a jeho pohodlí. Zlepšuje se výhled na pracovní zařízení a také kolem celého traktoru. Pneumaticky odpružená sedačka se snadno (v některých případech i automaticky) přizpůsobuje hmotnosti řidiče a jeho velikosti. Zlepšuje se hospodárnost motorů a postupně se přechází na používání ekologických paliv (směsi na bázi etanolu nebo na bionaftu). Nová elektronická zařízení jsou používána s cílem zlepšit komunikaci mezi řidičem a traktorem. Řidič má k dispozici obrazovku a další displeje, které ho informují o technických a ekonomických parametrech, jež právě v tu chvíli potřebuje. Základní důvody zavádění elektroniky na malotraktorech jsou ve snaze zvýšit efektivnost využití výkonu motoru, pro dosažení úspory paliva, k optimalizaci práce neseného pracovního zařízení na malotraktoru a ve prospěch snížení zatížení malotraktoru.
Na malých farmách je také realizována doplňková pracovní činnost, která vychází z potřeb hospodaření, ale také z požadavků na ochranu životního prostředí a na vytváření krajinných prvků (estetický vzhled, krajinotvorba).
Čím dál, tím více je sledován cíl optimalizace energetické bilance ve všech podobách (například energie dodaná zařízení palivem, energie dodaná zvířatům v krmivu, energie dostupná v půdě, energetická náročnost pracovní činnosti, energie ukrytá v plodinách pro ohřev).
Například využití posečené trávy po údržbě travnatých ploch (neprodukčních) pro výrobu kompostu nebo bioplynu (nikoliv tedy mulčování, ale sečení se sběrem), využití odpadní dřevní hmoty pro energetické účely (to předpokládá specifické zpracování).
To vše vyžaduje univerzálnost malotraktorů, dispozici několika pracovních adaptérů, možnost nakládání, skládání a dopravy rozmanitých břemen (objemová hmotnost, konzistence).
Pro dopravu nákladů je nutné mít k dispozici vhodná přípojná vozidla. Přípojná vozidla se rozdělují na přívěsy a návěsy. Přívěsy nesou svým podvozkem celý náklad, u návěsů zatěžuje určitá část nákladu tahač a zbylá část spočívá na podvozku návěsu.
Například podle užitečné hmotnosti lze rozdělit přívěsy a návěsy na malé s nosností čtyři až deset tun a objemem nákladu 6–12 m3 a střední s nosností 10–20 tun a objemem nákladu 13–24 m3.

Dvounápravové nosiče nářadí 
Nosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Některé nosiče nářadí jsou konstruovány pro nesení rozmanitých nástaveb za kabinou, obdobně jako automobily kategorie N1.
Nářadí lze připevňovat v zadní nebo přední části a také mezi nápravami. Jsou vyráběna v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru).
Například nosič o hmotnosti 300–400 kg je vybaven motorem o výkonu 15–20 kW a je určen pro obsluhu pracovního nářadí se šířkou záběru 120–140 cm. Nosič o hmotnosti 1000–1500 kg je vybaven motorem o výkonu 28–40 kW a je určen pro pohon pracovního nářadí se šířkou záběru 140–200 cm.

Nosiče žacích sekcí
 
Jsou to strojní zařízení, jejichž podvozkové části umožňují bezproblémový pohyb po travnatých plochách a disponují možností nesení a pohonu žacích sekcí, popřípadě i sběr posečené travní hmoty. Jsou to například vozidla kategorie L (čtyřkolky), nosiče komunálních nástaveb (Holder C Trac), mininakladače (Avant), nosiče nářadí a některé malé zemní stroje.
Nosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Vzhledem k jejich převážnému využívání v komunální oblasti jsou někdy nazývány jako komunální traktory nebo také nářaďové traktory. Typickou vlastností nosičů je jejich univerzálnost. Pro zajištění univerzálnosti a nesení rozmanitého pracovního nářadí lze u nosičů upravovat rozchod kol, rozvor kol a také u některých modelů světlou výšku. Nejčastěji je používáno následující pracovní nářadí: žací ústrojí (nožové, bubnové nebo vřetenové), kultivátory, aerifikátory, brány (pružinové nebo rotační), rozmetadla hnojiv, kropicí zařízení, foukače a vysavače listí a další.
Některé nosiče jsou poháněny všemi koly prostřednictvím hydrostatického pohonu, kdy jsou poháněna čtyři kola shodného průměru prostřednictvím čtyř nezávislých hydromotorů v kolech. Disponují tak optimální tažnou silou na všech površích a jsou šetrné k povrchu, po kterém se pohybují. Většina nosičů je řízena kloubovým řízením. Nářadí lze připevňovat v zadní části, v přední části a také mezi nápravy. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru).
Například nosič o hmotnosti 300–400 kg je vybaven motorem o výkonu 15–20 kW a je určen pro obsluhu pracovního nářadí se šířkou záběru 120–140 cm.
Podvozek je konstruován jednak pro jízdu po zpevněných cestách, jednak pro jízdu v běžném terénu (louka i pole).
Některé nosiče disponují možností překonávat i obtížně sjízdný terén a mohou se pohybovat i na podélných a příčných svazích (s úhlem 25°). Pro tyto účely jsou vybaveny nízkým těžištěm, větším rozchodem kol a speciálními širokými pneumatikami.
Nosiče nářadí jsou vyráběny s kabinou nebo bez kabiny. Jejich předností je velmi dobrý výhled obsluhy na pracovní plochu a činnost nářadí při práci. Některé nosiče nářadí jsou konstruovány pro nesení rozmanitých nástaveb za kabinou, obdobně jako automobily kategorie N1 se skříní nebo valníkem, s tím rozdílem, že je lze využít současně jako nosiče komunálního pracovního nářadí. Nosiče tak mohou nést v přední části například zametací zařízení a za kabinou mohou mít kontejner na uložení odpadu (samosběrný zametač). Mohou být vybaveny valníkem, nosičem kontejnerů, lisovací nástavbou komunálního odpadu, skříní se zvedacím čelem, hydraulickým jeřábem, sypačem se zásobníkem posypu, zdvižnou plošinou a dalšími nástavbami (například Mercedes Unimog, Metrac, Egholm, ISEKI, Holder, Magma, Ventrac, Unitrac a další).

Pásové malotraktory
 Pásové malotraktory disponují dobrou průjezdností terénem, záběrovými podmínkami, svahovou dostupností, manévrovatelností a nižším tlakem na podložku, oproti kolovým malotraktorům.
Podle konstrukčního řešení lze pásové malotraktory rozdělit na:
a) ručně vedené, ovládané kráčející obsluhou,
b) s plošinou pro stojící obsluhu,
c) se sedadlem pro řidiče (s kabinou a bez kabiny).
Ad a) ručně vedené, ovládané kráčející obsluhou
Bývají vybaveny benzínovými motory o výkonu 4 až 10 kW. Ovládání provádí obsluha, která kráčí za strojem a řídí jej pomocí klečí. Pásy mají šířku 15 až 20 cm. Stroj dosahuje rychlosti 0–6 km/h.
Ad b) s plošinou pro stojící obsluhu
Stroje jsou vybaveny většinou dieselovými motory o výkonu 25 až 45 kW. Šířky pásu jsou v rozmezí 20 až 30 cm. Rychlost jízdy se pohybuje v rozmezí 0–10 km/h. Celková šířka dosahuje od 0,9 do 1,1 m, délka 2,2 až 2,8 m.
Ad c) se sedadlem pro řidiče (s kabinou a bez kabiny)
Stroje disponují výkonem motorů nad 45 kW, jejich hmotnost je zpravidla vyšší než 1400 kg.

Čtyřkolky
 
Zvláštní skupinu tvoří čtyřkolky, označované legislativou L. Do kategorie LE lze zařadit čtyřkolky, jejichž výkon motoru nepřesahuje 15 kW. Tato čtyřkolová vozidla jsou vybavena zpravidla jednoválcovým, dvoudobým nebo čtyřdobým, vzduchem nebo kapalinou chlazeným motorem, jehož výkon se pohybuje v rozsahu 9 až 15 kW. Jsou vybavena převodovkami s širokým rozsahem převodových stupňů vpřed i zpětným chodem. Některé stroje jsou vybaveny automatickou převodovkou, u nich se pomocí variátoru volí směr jízdy dopředu a dozadu. Při jízdě dopředu lze použít redukci pro jízdu v terénu. Pohon je realizován prostřednictvím zadních kol a přiřazením předních kol.
Startování je elektrické nebo kombinované elektrické a manuální, které je jako záložní. Brzdy jsou hydraulické, přední kotoučové, zadní zpravidla uzavřené bubnové, u některých modelů kotoučové. Světlá výška se pohybuje v rozsahu 180 až 285 mm. Nezávislé zavěšení zadních kol zaručuje neustálý kontakt s podložkou, čímž je dosaženo optimální hnací síly. Odpružení stroje je prostřednictvím vinutých pružin a rameny ve tvaru A. 
Řízení je realizováno řídítky, zpravidla s elektronickým posilovačem, což usnadňuje zatáčení a zároveň redukuje zpětné rázy od nerovností do řídítek. Některé modely disponují posilovačem řízení DPS se senzorem rychlosti a duálním režimem, který snižuje namáhavost řízení a činí čtyřkolku ovladatelnější.
Čtyřkolky v kategorii LE mohou přepravovat břemena na nosičích v přední části a v zadní části o hmotnosti 30 až 80 kg (v závislosti na modelu). Některé modely jsou vybaveny polouzavřeným nákladním prostorem s pevnými bočnicemi nebo sklopnou korbou v zadní části stroje. Nosnost se pohybuje v rozsahu 80 až 120 kg v závislosti na modelu a výrobci. Stroje jsou vybaveny navijáky, mechanismy pro tlačení, nesení nebo pohon určitých nářadí, strojů nebo i přípojných vozidel s možností využití v komunální oblasti.
Využití čtyřkolek na malé farmě může být rozmanité – například při údržbě travnatých ploch i při obdělávání půdy. Mohou být vybaveny tříbodovým závěsem pro použití pluhu a kultivátoru. Velmi často jsou využívány pro tažení rotačního žacího stroje pro sečení a údržbu travnatých ploch na rovině i v hornatém terénu. Vzhledem k možnosti použití cepového žacího stroje jsou využívány i při likvidaci živelně rostoucí trávy a buřeně. Používají se také pro rychlý odvoz nářadí a různého materiálu potřebného při realizaci prací v zemědělství. Jejich nízká hmotnost je činí vhodnými pro jízdu na udržovaných travnatých okrasných plochách, po loukách i po poli, například při aplikaci chemického postřiku, při hnojení ve spojení s malými rozprašovači a postřikovači, které jsou buď nesené nebo tažené za čtyřkolkou. Dvanáctivoltová zásuvka, připojená k akumulátoru, může být použita pro pohon malých elektromotorků příslušného nářadí (malé postřikovače, poprašovače), které je s ATV agregováno.
V oblasti nezemědělských prací mohou být využívány při úklidu sněhu, prostřednictvím dozerové radlice pro boční odsun sněhu na jednu stranu i na obě strany při použití malého šípového pluhu, dále pro posyp kluzkých chodníků, kdy je namontována na záď stroje násypka, pro malé mechanizace na místo jejího použití (plotostřihy, motorové pily, křovinořezy, vysavače listí) a podobně.

 

Klíčové informace

– Malá mobilní energetická zařízení jsou určena pro práci na nevelkých pozemcích v zemědělství a v jiných oblastech (lesnictví, komunální služby, údržba zahrad, malé farmy).
– Předpokládaný výkon motoru je do 43 kW s vazbou na jeho hmotnost a tahovou sílu.
– MMEZ se dělí podle podvozku, počtu náprav, způsobu řízení, realizace pohonu, konstrukce a předurčení.

Ing. Ivo Celjak, CSc.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta
katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down