18.07.2008 | 12:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Málo přidané hodnoty

Loňský zisk českého zemědělští podle účetnictví Eurostat činil 13,7 miliardy korun s meziročním navýšením o 90 procent. Tento výsledek byl dosažen zejména vlivem podpor a dotací, jejichž celková výše činila asi 34,5 miliardy korun. Uvedl to na společném zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR jeho předseda Miroslav Jirovský.

Do příjmů zemědělských podniků z celkové částky podpor a dotací směřovalo asi 27,5 miliardy korun. Zbytek byl určen na pozemkové úpravy, subvence vývozu, výdaje na společnou organizaci trhu nebo i dotace na lesní hospodářství. Podle odhadů na letošní rok by mělo jít do příjmů zemědělských podniků asi 27,5 až 28,5 miliardy korun plateb, podpor a dotací dle vývoje kurzu koruny k euru. Vysvětlil, že v souvislosti s vyrovnáním přímých plateb se platby SAPS zvyšují z loňských 355 milionů eur na 455 milionu eur, sazba na jeden hektar by tak měla stoupnout z loňských 2791,50 koruny na 3250 korun na hektar zemědělské půdy při kurzu 25 korun na hektar. Jirovský však upozornil, že při kurzu 23 korun za euro to však bude jen 2880 korun na hektar.
Na platby top-up je ve státním rozpočtu určena částka 7,2 miliardy korun. „Podle nového nařízení vlády, které člení platby na caplované a decaplované se však předpokládá, že platba na velkou dobytčí jednotku (VDJ) se sníží z 3548,90 korun na zhruba 1900 korun na VDJ. Na krávy bez tržní produkce mléka bude uplatněna sazba 3500 až 4000 korun, nebude vyplácena sazba na plodiny na orné půdě, ale na zemědělskou půdu v předpokládané výši 1200 korun na hektar zemědělské půdy, informoval Jirovský.
Jirovský upozornil na možné snižování kurzu koruny vůči euru. „V dalším období lze sice teoreticky počítat s dalším zvyšováním plateb SAPS až na úroveň 905 milionu eur v roce 2013, při kurzu 21 korun by to však bylo jen 19 miliard korun,“ poznamenal. Nově budou také uplatněna určitá omezení vyplývajících z funkčnosti společné zemědělské politiky.
Připomněl, že za minulý rok zemědělské podniky vytvořily zhruba 45 procent čisté přidané hodnoty ze své produkce, zbývajících 55 procent zcela závisí na provozních dotacích. „V porovnání rozměru našeho zemědělství nedošlo však ke změně. Dosahujeme pouze 53 procent úrovně EU-25 v zemědělské produkci vztažené na hektar užívané zemědělské půdy. V hrubé přidané hodnotě na hektar jsme vůči EU-15 stejně jako rok před tím na pouhých 26 procentech, což je jedna z nejnižších úrovní v EU,“ konstatoval Jirovský. Hlavní příčinou rozdílu mezi produkcí a hrubou přidanou hodnotou je podle něj přetrvávající rozdíl v přímých platbách v náš neprospěch. Podle něj několik nových zemí Evropské unie chce v rámci kontroly stavu společné zemědělské politiky prosadit, aby se vyrovnaly přímé platby o dva až tři roky dříve než v roce 2013, jak se původně počítalo. Připomněl, že trvá relativně vysoké záporné agrární saldo na rozdíl od EU-25, kde je kladné ve výši 4,6 miliardy eur. To představuje asi plus 750 korun na hektar proti našim minus 8500 korun na hektar, sdělil.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down