Management reprodukce stáda krav

Zhoršením ukazatelů plodnosti se prodlužuje délka laktace. S jejím prodloužením se sice zvyšuje produkce mléka za celou i normovanou laktaci, ale snižuje se produkce mléka v přepočtu na jeden den. Tím se současně zvyšují náklady na litr vyprodukovaného mléka.

Potvrzuje se, že při zvyšování užitkovosti dochází často ke snižování schopnosti zvířat k reprodukci. Je to stav objektivní, i když některé literární prameny to nepotvrzují a považují ho za neschopnost chovatelů přizpůsobit podmínky prostředí (především kvality výživy) potřebám zvířete. Poruchy v reprodukci u vysokoužitkových dojnic se většinou neprojevují u všech zvířat, ale asi u 10 až 15 % stáda, a tyto plemenice pak představují tzv. problémovou část stáda krav, u které dochází k poruchám plodnosti i při vyvážené výživě. Není možné tuto část stáda zaměňovat se špatnou plodností při nízké užitkovosti, která je v takovém případě výsledkem především špatných chovatelských podmínek.

Inseminace

Při analýze úspěšnosti zabřezávání krav a jalovic za rok 2007 vykázaly krávy březost po 1. inseminaci 41,6 % a jalovice 61,4 %.
České strakaté a fylogeneticky příbuzná plemena měly březost po 1. inseminaci u krav 45,2 %, u jalovic 62,8 % a u plemenic 50,1 %, horších výsledků bylo dosaženo u plemenic holštýnského plemene (42,6 %), u krav 35,1 % a u jalovic 59 %.
Nejlepších výsledků zabřezávání po 1. inseminaci, ale také s nejnižším počtem provedených inseminací (přibližně 10x méně) dosáhla masná plemena skotu s výsledky u plemenic 67,3 %, u krav 65,6 % a u jalovic 71,6 %.
Inseminace je důležitým faktorem efektivního uplatnění šlechtění skotu. Se snižujícím se stavem skotu klesá i rozsah inseminace.
V roce 2007 počet 1. inseminací klesl téměř o 11 tisíc proti roku 2006 na 532 412, u českého strakatého skotu asi o 3550 (na 218 170 inseminací), u holštýnského skotu o 7350 na 272 486 inseminací a u masných plemen skotu o 820 na celkových 37 817.
Úspěšný reprodukční program ve stádě dojnic zvyšuje pravděpodobnost setrvání zvířete ve stádě, neboť minimalizuje reprodukční brakaci, zvyšuje podíl života dojnice v produkční části laktace a zvyšuje i počet jalovic ve stádě.
Na ziskovosti farmy se negativně podílí prodloužené mezidobí (to se projevuje menším počtem narozených telat, nižší denní produkcí mléka), zvýšený věk při 1. otelení, vyšší procento vyřazování. Na brakaci krav (celkem asi 34 %) mají největší podíl poruchy plodnosti (25 %), zdravotní důvody (32 %), především pak onemocnění pohybového ústrojí (18 %).
Nejdůležitější v reprodukčním programu je zapustit plemenici ve správném čase a zajistit co nejrychlejší zabřeznutí po otelení, včasně identifikovat jalové krávy a znovu je inseminovat, efektivně odchovat telata – jalovice, a zajistit tak jejich přechod do produkčního stáda, tj. snížit věk při prvním zapuštění (na 14 až 15 měsíců), snížit brakaci krav z důvodu reprodukčních poruch na 10 %, vytvořit podmínky pro dlouhověkost krav.
Úspěšnost reprodukce ve stádě dojeného skotu ovlivňuje rovněž technologie ustájení (např. povrch podlah, tepelný stres, přeplnění stáje – zvýšení hustoty krav, např. při v čekárnách před dojírnou) a krmení (období stání na sucho a poporodní období, negativní energetická bilance, která mj. ovlivňuje ovariální cyklus a snižuje zabřezávání krav ve stádě), přesná detekce říje, využití programů synchronizace říje.
Pro hodnocení výsledků reprodukce je třeba zvolit vhodné ukazatele.
Obvyklými jsou délka mezidobí, inseminační interval, inseminační index, zabřezávání po 1. inseminaci. Tato data ale nemusí zohledňovat brakaci z důvodů reprodukčních. Protože je vysoká korelace mezi délkou mezidobí a délkou servis periody (r = 0,984), je možné používat jako ukazatel výsledků plodnosti i délku servis periody. Předností je možnost jejího zjištění již v první polovině laktace, nedostatkem je skutečnost, že z hodnocení jsou vyloučeny krávy, který byly vyřazeny z důvodů závažných poruch plodnosti.
Je nezbytné evidovat všechny říje, používat pomůcky pro detekci říje jako doplnění vizuálního sledování. Ve velkých stádech lze používat androgenizovanou jalovici pro vyhledávání a stimulaci říje, využívá se programů synchronizace.
Sledujte sexuálně aktivní skupinu krav. Plemenice v proestru nebo estru mají tendenci se oddělovat od stáda a zůstávat pohromadě.

Hodnocení dokumentace a evidence reprodukce

1. Používejte dat z počítače, stájových záznamníků a zápisníků pro zjištění, zda v reprodukci existuje problém a jak moc je závažný.
Porovnejte výsledky z vašeho stáda s daty v tabulce Cíle reprodukce. Neexistují ukazatele, které by sumarizovaly úroveň plodnosti, ale některé parametry musí být vyhodnoceny a porovnány.
2. Míra brakace z důvodů plodnosti je kritickým parametrem reprodukční výkonnosti stáda. Dobře řízené stádo může dosáhnout vyřazování pro poruchy reprodukce nižší než 8 až 10 %. Vysoká reprodukční brakace naznačuje podprůměrnou plodnost navzdory přijatelné délce mezidobí, zabřezávání.
3. Přetrvávají reprodukční problémy ve vašem stádu několik let, nebo je to současný problém?
4. Jde o problém celého stáda nebo se omezuje na několik přebíhajících se plemenic?
5. Která skupina zvířat je problémovou reprodukcí zasažena nejvíc (jalovice, prvotelky, krávy na 2., 3. nebo vyšší laktaci)?
6. Buďte opatrní ve výkladu vašich zjištění:
a) Nízký počet sledování v malém stádě může být zavádějící.
b) Průměrné výsledky se mohou jevit jako dobré, ale četnost plemenic podle specifických parametrů může být špatná.
c) Jak a kdy je diagnostikována březost, jsou všechny inseminace zaznamenány?
d) Znovu posuďte míru vyřazování krav.
V mnoha studiích za použití progesteronového testu bylo zjištěno, že 5 až 15 % krav je inseminováno, i když nejsou ve správné fázi říje.
Zjišťování hladiny progesteronu v mléce je spolehlivou metodou pro hodnocení správnosti detekce říje na jednotlivých farmách. V případě, že více než 5 % vzorků mléka získaných v den inseminace obsahuje vysokou hladinu progesteronu, chyby v detekci říje jsou příliš vysoké. Chyby v detekci říje jsou primárním důvodem pro nízké zabřezávání ve stádě.
Progesteronový test je nástroj, který pomůže rozhodnout, zdali existují problémy ve vyhledávání říjí. Je rozdíl mezi termíny přesnost a efektivnost vyhledávání říje. Nepřesná detekce říje znamená inseminaci krav mimo optimální fázi říje, neefektivní detekce říje je důvodem vyššího počtu nevyhledaných říjí. Mnoho problémů s reprodukcí je způsobeno jak nepřesnou, tak neefektivní detekcí říje.

Charakteristika stád s chybami v detekci říje

- Interval mezi říjemi (interinseminační interval) v rozmezí 3 a 17 dnů překračuje 10 %.
- Interinseminační interval v rozmezí 25 a 35 dnů překračuje 10 až 15 %.
- Počet krav inseminovaných opět do tří dnů po první inseminaci je více než 5 %.
- Několik krav se otelí normálně o 3 až 6 týdnů dříve, než je očekávané datum porodu.

Charakteristika stád s nevyhledávanými říjemi

- Velmi málo říjí je zjišťováno a zaznamenáváno před první inseminací. 
- Průměrný inseminační interval překračuje 80 dní, když obvyklý interval je 60 dní. 
- Průměrný interval mezi inseminacemi je vyšší než 30 dní.
- Interinseminační interval mezi 38 až 45 a 55 až 65 dny je vyšší než 15 %.

Cíle detekce říje

- U 85 % krav je vyhledána říje do 60 dnů p. p.
- Inseminační interval je 75 dní.
- 60 % interinseminačních intervalů je mezi 18 a 24 dny.
- Poměr interinseminačních intervalů v délce 18 až 24 do 36 až 48 dní je vyšší než 4 : 1.
- Ve stádě je detekováno 70 % říjí.

Hodnocení detekce říje

1. Délka inseminačního intervalu by měla být do 75 dní.
- Průměrná délka interinseminačního intervalu by měla být méně než 35 dní.
- Procento krav inseminovaných v intervalu 20 dní mezi inseminacemi by mělo být 80 %.
- Dlouhé pauzy mezi říjemi nebo inseminacemi mohou signalizovat nevyhledané říje.
2. Jestliže je inseminační interval delší než 85 dní nebo když malý počet krav vykazuje první říje před 50. dnem po otelení:
- Odkládá farmář první inseminaci úmyslně?
- Jsou krávy opravdu anestrické (necyklují)?
- Ohodnoťte kondici. Je více než 15 % krav příliš vyhublých nebo ve vyšší kondici pro danou fázi laktace?
- Dochází u krav k přílišné ztrátě během stání na sucho, mezi otelením a 60. dnem po otelení, nebo v obou případech?
- Ztráta větší než 0,5 kondičního stupně mezi stáním na sucho a porodem nebo jednoho kondičního stupně mezi otelením a 60. dnem laktace se považuje za příliš vysokou.
- Jaké procento stáda má problémy s paznehty a končetinami, jako je kulhavost a laminitida?
- Byly zjištěny těžké, hnisavé záněty dělohy?
- Jsou ve stádě choroby jako paratuberkulóza nebo ketóza?

Program detekce říje

- Kolik z posledních 10 krav bylo inseminováno na základě zjištění prvotních projevů říje?
- Kolik z posledních 10 krav bylo inseminováno na základě zjištění druhotných projevů říje?
- Kdy během dne jsou u plemenic sledovány příznaky říje?
- Jak dlouho jsou krávy pozorovány pro detekci říje?
- Kde jsou zvířata sledována při zjišťování říje?
- Jsou vybráni konkrétní pracovníci zodpovědní za sledování stáda pro vyhledávání příznaků říje?
- Jsou podlahy kluzké? To může snižovat projevy pohlavní aktivity.
- Jsou krávy krmeny během doby pozorování říjových příznaků?
- Jsou při detekci říje používány vhodné pomůcky a doplňují vizuální sledování?
- Je pro indukci říje využíván program synchronizace říje?
- Jsou reprodukční události zaznamenávány a umožňují dalším zaměstnancům vědět, u kterých krav lze očekávat nástup říje?
- Rozumějí všichni zaměstnanci tomu, jak se rozeznají příznaky říje u krav?
- Má určitě detekce říje jako pracovní úkon vysokou prioritu?

Hodnocení faktorů ovlivňujících zabřezávání

1. Přesnost detekce říje
- Jsou krávy připravené pro inseminaci vybrány podle primárních projevů chování (svolnost k páření)?
- Nebo je většina krav k inseminaci vybraných podle sekundárních příznaků říje (vytékání cervikálního hlenu, oteklá a zarudlá vulva, potřísněné boky, bučení, neklid, snížená žravost a mléčná užitkovost) či na základě využití pomůcek pro detekci říje (detektory, pedometry, aktivity metry)?
2. Načasování inseminace: plemenice by měly být inseminovány ve druhé polovině říje. Načasování inseminace závisí na přesnosti detekce říje.
3. Techniky související s umělou inseminací
- Je v kontejneru udržována odpovídající hladina tekutého dusíku?
- Jsou inseminační dávky (pejety) ponechány pod hrdlem kontejneru při přenášení dávky do vodní lázně na rozmražení?
- Je semeno rozmrazováno podle doporučení organizace, která inseminační dávky dodává?
- Jsou inseminační pomůcky uchovávány tak, aby byla dodržována pravidla hygieny?
- Jsou plemenice inseminovány při dodržení čistoty a jemně, nejsou stresovány?
- Je inseminační dávka deponována do děložního krčku?
4. Reprodukční zdraví
- Jaké je rozšíření zánětů dělohy ve stádě?
- Jaké je rozšíření retence placenty?
- Jaká je míra abortů?
- Jaký je výskyt ovariálních cyst?
- Jak hodnotíte celkovou čistotu krav na stupnici od 1 do 5? (5 je výjimečně znečištěná)
- Je používán býk v přirozené plemenitbě u jalovic?
- Je používán býk v přirozené plemenitbě u krav?
- Je býk použitý pro opakovaně se přebíhající plemenice?
- Má býk volný přístup k celému stádu?
- Je býk využíván pouze u jalovic?
- Přirozená plemenitba dává příležitost k šíření nemocí ve stádě.
- Kontrolujte frekvenci používání a čistoty pomůcek využívaných při telení. Jaký druh podestýlky je použit?
- Jak ohodnotíte větrání ve stáji (porodně), proudění vzduchu a jeho kvalitu?

Hodnocení managementu výživy a krmení 

1. Posuzujte kondice (BCS) většiny zvířat ve stádě v různých fázích laktace a v době stání na sucho.
- Studie vztahu kondice a reprodukce uvádějí, že vysoce užitkové krávy, které jsou hubené a poklesla u nich tělesná kondice o 0,75 až 1 bod, často vykazují anestrus, mají nižší denní nádoje, dosahují dříve vrcholu laktace s horší perzistencí. Naopak krávy s BCS 4 a více mají vyšší výskyt chorob v postpartálním období, včetně ulehnutí po porodu, zadržení lůžka, metritidy, ztučnělých jater a ketózy, problémy se zabřezáváním.
- Kondice krav má vliv na mléčnou produkci, reprodukci, zdraví a dlouhověkost. Vyhublost nebo přetučnělost plemenic může mít základ v nedostatcích v krmení, zdravotních problémech nebo nepatřičném managementu stáda.
- BCS může být využito ke zjišťování chyb a zlepšování zdraví a produktivity v mléčném stádě.
2. Zkontrolujte krmné programy pro krávy v laktaci a v době stání na sucho.
3. Posuzujte, jak přesně jsou krmné programy dodržovány. Udělejte si poznámky o každém rozporu.
- Regulujte krmnou dávku tak, aby se plemenice otelily v optimální kondici a minimalizovaly se ztráty hmotnosti během laktace.
6. Zjišťujte příjem sušiny a dostupnost krmné dávky.
7. Získávejte vzorky krmiva pro analýzu.
8. Pokuste se stanovit, jak často, pravidelně, je krmivo předkládáno a příp. přihrnováno laktujícím kravám i stojícím na sucho.
9. Získejte současné informace o napájecí vodě, o kvalitě a jejím příjmu a dostupnosti.

Řešení problémů infertility skotu

Odhalování a odstraňování dále uvedených nedostatků řeší problémy infertility skotu.
Přebíhání krav – vysoký počet krav inseminovaných tři a vícekrát
Možnými příčinami jsou nevhodné načasování inseminace, inseminace založená na sekundárních projevech říje, výskyt zánětů dělohy, nesprávná práce inseminačního technika nebo nevhodné uskladnění či manipulace s inseminační dávkou, embryonální mortalita nebo abortus způsobený negativní energetickou bilancí, chybami při palpaci při vyšetřování na březost, tepelným stresem, přetučnělostí krav; nemoci, nerovnováha vápníku, fosforu, vitamínů A, D, E a karotenu; anémie, hormonální disbalance (např. zkrmování krmiva s vysokým obsahem estrogenu), používání inseminačních dávek býků s nízkou oplozovací schopností, nesprávné použití léků nebo hormonů pro ovlivnění reprodukčních funkcí.
Pro vyřešení těchto problémů je třeba vyhodnotit program detekce říje, používat progesteronový test, odebrat krevní vzorky pro testování onemocnění, využívat veterinární služby, přehodnotit zacházení s inseminačními dávkami a práci inseminačního technika, dát analyzovat vzorky krmiva, vyhnout se překrmování jadrným krmivem, nekrmit zaplísněným krmivem a krmivem s vysokým obsahem estrogenů, nakupovat inseminační dávky z důvěryhodných zdrojů, posoudit vhodnost používání léků a hormonálních preparátů.
Anestrus
Možné příčiny jsou nezjištění příznaků říje u normálně cyklujících krav – chyby v detekci říje, problémy s onemocněním končetin, kluzké podlahy, neznalost projevů říje, tiché říje.
Opravdový anestrus způsobený nedostatkem energie v krmné dávce, anémie, nedostatek selenu a vitamínu E, nedostatek fosforu zejména u jalovic, pyrometry, těžké záněty dělohy, březost, cysty na vaječníku (případ až 70 % anestrických krav).
Návrhy na vyřešení situace: zjištění důvodu anestru u krav (stav vaječníků, záněty dělohy ...), vést dokonalou reprodukční evidenci, využívat progesteronový test, vyhledávat říji u krav ve stádě alespoň 20 minut při každé detekci, časně diagnostikovat březost, využívat pomůcek pro detekci říje (pedometry, aktivity metry ...), kontrolovat problémové plemenice – odebírat krevní vzorky na zjištění zdravotního stavu, vyhodnotit krmný program, sledovat zdravotní stav plemenic z hlediska stavu dělohy (záněty), předcházet retencím placenty, dohlížet na metabolismus v období okoloporodním (ketózy), léčit zjištěnou anémii.
Cysty na vaječnících
Možnými příčinami jsou problémy při porodu nebo v časné fázi laktace jako dystocie, mléčná horečka, zadržení placenty, mastitidy a záněty dělohy, dědičnost, nedostatečný příjem vitamínu E, karotenu nebo selenu, široký poměr Ca : P, vysoký obsah estrogenů v krmivu – pastvě (luskoviny, vojtěška, bílý jetel, štírovník).
Návrhy na vyřešení jsou kontrola zdravotního stavu v okoloporodním období, hodnocení kvality krmné dávky.
Infekce reprodukčních orgánů
Možné příčiny jsou nesprávná výživa v období stání na sucho, nedodržení hygieny při otelení, retence placenty, infekční onemocnění (IBR, IPV, Mycoplasma bovigenitalium, Actinomyces pyogenes, herpesvirus), nedodržení hygieny při inseminaci, nedostatek vitamínu E a selenu, inseminace krav mimo říji, nekvalitní napájecí voda.
Návrhy na vyřešení jsou zlepšit krmení v období stání na sucho, dodržení maximální hygieny při otelení, dodržet hygienické požadavky při inseminaci, doplnit injekčně selen a vitamín E asi 21 dní před očekávaným porodem, nevyužívat přirozenou plemenitbu, neinseminovat krávy s abnormálními výtoky, testovat kvalitu napájecí vody.
Těžké porody
Možnými příčinami jsou velká telata při překrmování krav v poslední fázi březosti, nedostatečná výživa jalovic, mléčná horečka, ketóza a další komplikace během porodu, abnormality plodu, překrmování starších krav nebo jalovic vedoucí k zúžení porodních cest.
Pro vyřešení problémů je nutné inseminovat jalovice dávkami býků prověřenými na snadnost porodů, kontrolovat růst jalovic během odchovu a v době březosti, zabránit ztučnění krav, zvláště v době stání na sucho, zajistit kontrolu porodů a pomoc při telení.
Reprodukční problémy jalovic
Příčinami jsou zpoždění pohlavní dospělosti nedostatečnou výživou během odchovu, slabá nebo tichá říje (chyby v detekci říje, nedostatek energie v krmné dávce, anémie způsobené parazity nebo nedostatkem Se, vitamínu E, nedostatek fosforu, vitamínu A), vývojové abnormality pohlavních orgánů.

Reprodukční problémy a rentabilita mléčné farmy

Reprodukční problémy v chovu dojnic jsou nejen zdrojem zklamání farmářů z nezdaru, ale také značně redukují rentabilitu mléčné farmy.
Inseminace je jedna z nejdůležitějších biotechnologií a většina chovatelů jí využívá, nicméně nízká reprodukční výkonnost u dojnic podstatně redukuje dopad a úspěšnost umělé inseminace v chovu. Je důležité porozumět faktorům, které ovlivňují zabřezávání krav v dojeném stádě, stejně jako znát strategii, která může zlepšit výsledky plodnosti. Ta zahrnuje zlepšení zabřezávání zkvalitněním inseminační služby, rozeznání jalové krávy, detekci říje a včasnou inseminaci, tedy zkrácení mezidobí redukcí délky servis periody.
Během laktace dochází u krav k mnoha změnám v organismu. Tyto změny mohou ovlivnit kondici i mléčnou užitkovost. Dojnice jsou inseminovány a zabřezávají během laktace, laktace a obnovení březosti dojnice se kryjí. Bohužel změny v genetice, produktivita a řízení dojeného stáda snižují efektivitu reprodukce.
Existuje antagonistický vztah mezi mléčnou produkcí a reprodukcí. Přesto zvýšení mléčné užitkovosti má minoritní vliv na ukazatele plodnosti v porovnání s ostatními faktory. Inseminační interval a servis perioda se zhoršují ve stádech jak s nízkou, tak s vysokou užitkovostí. Inseminační indexy jsou vyšší u stád s vysokou užitkovostí, ale důvodem je efektivnost detekce říje. Zlepšit reprodukci ve vysokoužitkových stádech vyžaduje vyšší úroveň managementu, který zahrnuje i lepší výživu, stejně jako vyšší komfort a čistotu dojnic. Zhoršení reprodukčních výsledků na mléčných farmách může být způsobeno také používáním managementu vytvořeného pro malá stáda. Tradiční metody vizuální detekce říje nefungují, pokud se používají u velkých stád krav. Intenzita a délka trvání říjových projevů závisí na individualitě krav, stejně tak ale i na sociálních vztazích mezi dojnicemi. Velká stáda vyžadují více času na detekci říje, identifikaci, třídění zvířat, inseminaci a evidenci reprodukce. V některých stádech jsou využívány neelektronické detektory říje, které nahrazují vizuální sledování, a plemenice jsou inseminovány na základě vnějších příznaků říje (odřený kořen ocasu, detektory – náplasti, objevení cervikálního hlenu). Takto neurčité příznaky říje však vedou ke špatnému načasování inseminace nebo ke zcela nevhodně zvolené době pro inseminaci.
Pro nejbližší budoucnost mléčné farmy musí být cílem zlepšení plodnosti dojených krav zvládnutím intenzivního managementu reprodukční biologie krav.

Klíčové informace

- Výsledky reprodukce plemenic skotu vykazují dlouhodobě negativní trend. Dá se z nich usoudit, že existuje vysoký podíl chovů s problémy v managementu, výživě a krmení a zdravotním stavu.  
- Poruchy reprodukce plemenic skotu jsou  způsobeny nedostatky managementu (ze 40 %), výživou a krmením (z 30 %), genetickými dispozicemi (z 15 %), nedostatečnou hygienou, infekcemi a parazity (z 10 %), podmínkami chovu (z 5 %).

Literatura je k dispozici u autorky.
Ing. Alena Ježková, CSc.Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Katedra speciální zootechniky