V současné době je na trhu nemalé množství dojicích technologií různého druhu – velmi inteligentní dojírny i dojicí roboty. Všechna tato zařízení mají více či méně důležité senzory poskytující celou řadu dat. Tato data by neměla valného významu, kdyby nebyla zpracována do jasných a přehledných informací, textových i grafických sestav, které pro farmáře neznamenají jenom kontrolu produkční historie, ale také předpověď reprodukčních událostí (říje) nebo upozornění na počáteční fáze zdravotních komplikací dojnice.
Před čtyřmi lety společnost Lely zabývající se automatizací procesů v zemědělství dokončila vývoj vyspělého manažerského programu T4C (Time for Cow = Čas pro krávy) a postupem času ho aplikovala na své farmy s automatickým systémem dojení Astronaut všech modelů. Tento software komunikuje s různým počtem dojicích robotů na malých i velkých farmách, sbírá a vyhodnocuje data poskytnutá různými senzory a vyhodnocuje je do finálních informací, na základě kterých se chovatel rozhoduje a provádí náležité provozní postupy.
Co je na T4C dominantní, je princip výjimky, jsou totiž předkládány informace především o zvířatech s problémem nebo specifickou vlastností, o kterých by měl zootechnik vědět.
Pokud je vše v pořádku, jsou k dispozici pouze upozornění na nastávající reprodukční události a uživatel může sledovat údaje o produkčních výkonech stáda, jednotlivých skupin nebo zvířat.
Údaje v T4C jsou předkládány ve třech základních podobách, tou první a nejdůležitější jsou textové sestavy a upozornění, zobrazující skupinky zvířat se stejným problémem (zdraví vemene, hmotnost, přežvykování, pohybová aktivita, teplota atd.) nebo jen souhrnný přehled o výkonnosti, reprodukci a zdraví stáda, druhou podobou jsou budíky klíčových indikátorů výkonu, které podobně jako přístrojová deska automobilu či letadla zobrazují ručičku pohybující se mezi zeleným a červeným polem, která označuje aktuální trend daného parametru.
Třetí formou jsou aktuální grafy vztažené na jednotlivou dojnici a její atributy nebo kompletní dlouhodobé analýzy produkčních skupin, jako je například laktační křivka prvotelek zobrazující dojivost v průběhu laktace ve vztahu k živé hmotnosti, příjmu koncentrátu v dojicím automatu či efektivitě návštěvnosti v něm.
Upozornění systému jsou také zaměřena na dojicí charakteristiky samotné technologie a končící životnost důležitých spotřebních dílů (strukové návlečky, dezinfekční kartáčky pro čištění a masáž vemene před dojením, membrána pumpy na mléko atd.). Chovatel tak okamžitě rozpozná prodloužený čas rozdojení indikující poškozené nebo přicpané hadice strukových násadců či jiné abnormality pulzačního systému.
Zdraví vemene je v chovu dojnic velmi důležitý aspekt a jeho kontrola vyžaduje pravidelné a spolehlivé měření s překladem dat na jasné informace, stejně tak je důležité těmto informacím porozumět a dovést je k podchycení začínající mastitidy.
V robotickém rameni automatického systému dojení Lely Astronaut A4, co nejblíže k jednotlivým strukům dojnice, je umístěno zařízení pro řízení kvality mléka MQC 2. Kromě toho, že dokáže měřit časy rozdojení, dojení a rychlost průtoku každé čtvrtě, zjišťuje během dojení elektrickou vodivost a barevné spektrum mléka, doplňkově pak indikuje úroveň tuku a bílkoviny v mléce, každou čtvrť zvlášť.
Právě na základě některých těchto parametrů a jejich vzájemného vztahu byl vytvořen algoritmus pro odhalování mastitid a nestandardních typů mléka. Systém je tak schopen odhalit kolostrum, krev v mléce, vodnaté mléko, barevně abnormální typy mléka a zánět vemene a to jak klinický, tak subklinický.
Chovatel se dozví o začínající komplikaci prostřednictvím upozornění na zdraví vemene, kde je označena postižená čtvrť pomocí relativních hodnot, barevný kódů, popisu situace i její závažnosti, popřípadě informace o provedené automatické separaci mléka, či doporučení mléko separovat.
Červeně je označena čtvrť, kde se zdravotní problém vyskytl poprvé v řadě předcházejících pěti dojení. Zelená barva informuje o tom, že daná čtvrť neměla v posledních pěti dojeních žádné upozornění, dochází tedy k vyléčení zánětu.
Hodnoty vodivosti znamenají pouze relativní hodnotu, jejíž absolutní vyjádření nepřináší žádnou informace. Teprve až její posouzení v řadě, ve sledu několika dalších hodnot z předchozích návštěv v robotu, překročení fyziologických norem a odchylky od ostatních čtvrtí indikují aktuální stav čtvrti vemene.
Citlivost algoritmu zařízení MQC2 na odhalování mastitid je 84,6 % a přesnost 99,4 % (Song et al., 2010). Automatické systémy dojení Astronaut vybavené senzorem pro stanovení kategorie počtu somatických buněk poskytují v této sestavě i příslušné informace o somatice každé čtvrti. K posouzení aktuálního zdravotního stavu vemene farmáři slouží také doplňkové informace ze sestavy, jako je odchylka denní dojivosti, počet upozornění na kvalitu, laktační dny nebo denní produkce.
Tuk a bílkovina
Z hlediska zdravotního stavu stáda i jednotlivé dojnice může být důležitá indikace úrovně mléčného tuku a bílkoviny a jejich změna v čase.
Mléko je analyzováno každé dojení a kromě hodnocení zdraví mohou být pořízené informace využity pro optimalizaci výkonu stáda nebo hodnocení nastavené úrovně krmné dávky. Zařízení přímo neměří relativní obsah tuku a bílkoviny v mléce, ale sleduje jejich úroveň na základě přítomnosti tukových kapek o různé velikosti. Specifický paprsek světla měří velikost těchto částic a zařízení vypočítává konečný výsledek.
Velmi důležitý je též poměr tuku a bílkoviny, který odráží metabolický stav zvířete. Poměr těchto složek nad 1,5 indikuje acidózu bachoru, poměr pod 1,0 indukuje ketózu. Její odhalení, zvláště 60 dní po porodu, může být velmi užitečné.
Hmotnost, pohyb, přežvykování
Dalšími ukazateli zdravotního stavu, které jsou současné automatické systémy dojení schopny měřit při návštěvě, je hmotnost, pohybová aktivita a přežvykování.
Živá hmotnost zvířete a její ztráta především na počátku laktace v době negativní energetické bilance by měly být důsledně sledovány. Vyhodnocení nebezpečných odchylek probíhá v programu T4C dvojím způsobem. Chovatel je denně upozorňován na krátkodobý pokles o 0,8 % živé hmotnosti ze dne na den nebo na 8% ztrátu během 14 dní.
Průběh hmotnosti dojnic v rámci laktace je též k dispozici v individuálních grafech nebo kompletní laktační křivce stáda či laktačních skupin.
Identifikační respondér HR Qwes v automatickém systému dojení Lely Astronaut komunikující pomocí infračerveného signálu neslouží pouze k identifikaci v dojicím zařízení, ale obsahuje akcelerační senzor pohybové aktivity a mikrofon k odposlechu ruminace.
První ze senzorů je vyspělé čidlo schopné detekce intenzity pohybu a směru pohybu, tak jako podobná zařízení se používá především v období říje k jejímu odhalení. Kromě zvýšené aktivity můžeme zjišťovat i pohyb snížený, který může vypovídat o aktuálním zdravotním stavu zvířete.
Kombinace pohybu zvířete, jeho přežvykování a dojivosti v grafickém znázornění dokonale informuje chovatele o přesném času počátku říje, o jejím průběhu a doporučí mu též optimální dobu, kdy je třeba zvíře inseminovat. Při respektování této doby je dosahováno nejvyšší pravděpodobnosti úspěchu – zabřeznutí.
Na grafu zobrazujícím průběh říje můžeme pozorovat zvýšenou pohybovou aktivitu, ta je náležitým algoritmem, reflektujícím její průběh, předkládána jako parametr procentuální pravděpodobnosti říje informující nás, jak výrazná říje je. Protože má říjící se zvíře jiné starosti než trávit čas při návštěvách krmného stolu nebo v klidu lože odpočívat, je evidentní pokles přežvykování zobrazovaný pomocí tyrkysové linky potvrzen i upozorněním.
Optimální moment inseminace
Poslední informací z oblasti reprodukce je již zmiňovaný optimální moment inseminace, který je zobrazen v upozornění na pravděpodobnost říje popsaném níže.
Tato zpráva informuje chovatele, jaká zvířata mohou vykazovat pohlavní aktivitu na základě již popisovaných indikátorů, laktačních dnů nebo dalších informací. Chovatel je upozorněn také na prodělanou mastitidu nebo pokles hmotnosti v posledním týdnu, tedy na faktory, které úspěšnost zabřeznutí mohou snížit.
Optimální moment inseminace zobrazí krávu jako stříbrný bod na 24hodinové časové ose. Tato osa je tvořena ze tří částí. První žlutá část představuje průběh tří hodin od zachycení prvních příznaků zvýšené pohybové aktivity, následuje ona vyhledávaná 16hodinová zelená zóna, kdy je potřeba zvíře inseminovat, a opět žlutá pětihodinová část, která označuje snižování procenta zabřeznutí a konec možnosti zvíře připustit.
Veškerá data se z respondéru, který nosí kráva za krkem, získávají při návštěvě dojicího robotu prostřednictvím IR čtečky umístěné na stropu boxu. Mohlo by se zdát, že případně nízká návštěvnost robotu může být pro stanovení říje omezující, ale díky doporučujícímu ukazateli optimální moment inseminace je jediným problémem přítomnost inseminační dávky nebo zručného technika na daném místě v potřebnou dobu.
Stejně jako pohybová aktivita, tak i parametr celkový počet přežvykování je do respondéru zaznamenáván po dvouhodinových blocích, díky těmto detailním údajům můžeme získat informaci o tom, kdy a kolikrát jistá dojnice žvýkla na jedno sousto, každý chovatel tak může mnohem dříve identifikovat například nastávající metabolické onemocnění, popřípadě i negativní reakci stáda na změnu krmné dávky.
Často opakovaná pravda, že vědět znamená měřit, platí zvláště v oboru, kde je velmi důležité zajistit optimální produkci kvalitního mléka od zdravých dojnic a udržet efektivitu chovu.
Technologie dříve používané v jiných oborech se v posledním desetiletí aplikují do oblasti zemědělství a finance vkládané do jejich vývoje jsou čím dál větší.
Senzory mohou být technologicky velmi jednoduché i složitě propracované, využívající principy kdysi nákladných laboratorních metod.
Poslední dobou se ale potvrzuje, že důležitější než senzor je software, který vyhodnocuje jeho signál a zpracovává data na stručné, přehledné a srozumitelné informace.
Klíčové informace
Síla informací je rovněž znásobena použitím vhodné kombinace dat z více čidel spojených v jeden informační celek, který poskytuje potřebný přehled nad vyskytující se komplikací nebo negativním jevem.
Z tohoto důvodu byl vyvinut manažerský program T4C pro řízení chovu v automatických systémech dojení nizozemské společnosti Lely.
Program je využíván jak na malých rodinných farmách, tak i ve velkých světových chovech čítajících více než 1000 dojnic.
Ing. Petr Štrébl
AGRO–partner s. r. o.
Soběslav
