07.03.2012 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Maniok může být záchranou

Maniok, nazývaný vědci "Rambo mezi rostlinami", by mohl být pro africké zemědělce záchranou před klimatickými změnami, uvedla agentura AP. Podle vědců se tomuto nenápadnému a podceňovanému kořenu daří nejlépe právě v teplém klimatu.

Maniok, známý také jako kasava, je po kukuřici druhým nejdůležitějším zdrojem uhlohydrátů v subsaharské Africe. Denně jej má podle výzkumníků na talíři přes 500 milionů lidí. V experimentu, při kterém vědci nasimulovali 24 různých kombinací klimatických předpovědí s modely výnosů ze sklizně, porazil maniok všechny další klíčové plodiny Afriky: brambory, kukuřici, fazole, banány, proso a čirok. Test provedli vědci z Center for Tropical Agriculture v rámci výzkumu Climate Change Agriculture and Food Security Research. Své výsledky zveřejnili ve zvláštním vydání vědeckého časopisu Tropical Plant Biology. "Maniok je nezmar. Je to hotový Rambo rostlinné produkce," řekl odborník na změny klimatu Andrew Jarvis, který vedl výzkumný tým. "Popere se s čímkoliv, co si na něj klima vymyslí. Vysoké teploty si doslova užívá, když přijdou sucha, jen se zavře a na déšť si počká. V odolnosti se jí žádná jiná plodina nevyrovná."
Maniok nepotřebuje ani velké množství vody, ani půdy bohaté na živiny. Do roku 2030, kdy se podle některých vědců může nárůst teplot pohybovat od 1,2 do 2 stupňů Celsia a podle očekávání dojde i ke změnám v množství dešťových srážek, se stane maniok skutečnou hvězdou. Ve východní Africe by kupříkladu produkce manioku mohla stoupnout o deset procent. V západní Africe je maniok nejoblíbenější plodinou a ani zde by o své prvenství nemusela přijít. Produkce brambor tu může klesnout o 15 procent, banánů o 13 procent a fazolí až o 20 procent. Podle vědců by i ve studenějších podmínkách jižní Afriky klimatické změny mohly znamenat nárůst produkce manioku o pět procent. Malý rozdíl zaznamenali pouze pro podmínky střední Afriky, kde by podle testů došlo jen k jednoprocentnímu nárůstu.
Jarvis také řekl, že zemědělci by klimatické změně mohli čelit hlavně diverzifikací pěstovaných plodin, čímž by zároveň obohatili svou stravu. Maniok by jim mohl sloužit hlavně jako pojistka. Maniok je rostlina z čeledi pryšcovitých a pochází z Jižní Ameriky, kde se jeho na škrob bohaté hlízy pěstovaly od pradávna. Z Brazílie se do Afriky dostal v 17. století. Zpracovává se podobně jako brambor, může se vařit, smažit a nejčastěji se z něj dělá mouka na kaši, která je základem jídelníčku mnoha Afričanů. Vědci doufají, že výsledky experimentu pomohou tomuto kořeni na sebe obrátit vědeckou pozornost. V uplynulých desetiletích jej z popředí zájmu vytlačila známější kukuřice, rýže nebo pšenice. Ve své zprávě vědci uvádějí, že skvělé výsledky by mohlo přinést například šlechtění odrůd odolnějších vůči suchu či horku, čímž by se maniok mohl rozšířit do dalších částí Afriky. Další výzkumy by mohly být zaměřeny například na odolnost proti škůdcům či chorobám, jako jsou molice, červci či různé plísně a viry. "Vypořádat se s touto slabou stránkou manioku by znamenalo odstranění poslední překážky na cestě k potravinové soběstačnosti milionů lidí," uvedl Jarvis. "Pokud se vypořádáme s těmito výzvami, mohl by být maniok jednou z nejdůležitějších plodin odolných klimatickým změnám."  Mladý vědec byl nicméně spokojený, že jeho týmu přinesl ohledně potravinové bezpečnosti v subsaharské Africe alespoň nějaké dobré zprávy. "Zatímco ostatní plodiny budou tváří v tvář změnám klimatu čelit obrovským problémům, maniok si to bude evidentně užívat."

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down