Od roku 2018 by podle plánů Ministerstva zemědělství měl v České republice fungovat marketingový fond na podporu českých brambor, podobný úspěšnému Vinařskému fondu. Podpořil by pěstování a spotřebu brambor, čímž by se dosáhlo plné soběstačnosti ohledně této potraviny, s níž ministerstvo počítá ve své strategii od roku 2030. Novinářům to řekl předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Miloslav Chlan.
"Fond je ve fázi, kdy se hledají zásady pro to, jak by měl fungovat," uvedl Chlan. Podle něj by se Česká republika mohla inspirovat v Polsku, kde jsou do fondu peníze hlavně ze státního rozpočtu, nebo v Rakousku, kde je v něm většina soukromých peněz od pěstitelů až po obchod. Inspirací by mohl být i Vinařský fond ČR. "Před jeho zavedením byl problém prodat česká vína a teď je problém je sehnat," řekl Chlan. Český bramborářský svaz navrhl, že by do fondu platili shodně jedním dílem pěstitelé a zpracovatelé a dvěma díly maloobchod. "Předpokládá se, že by se vybralo mezi pěti až sedmi miliony korun a stejnou sumu by dal stát," uvedl Chlan. Peníze by se použily na reklamní kampaně českých pěstitelů a plodin. "Tím, že bude stabilní poptávka, tak bude stabilní cena. Když poptávku vytvoříme reklamou, tak se brambory budou u nás pěstovat," uvedl Chlan. To podle něj podpoří i přímé platby na pěstování konzumních brambor, které se zvýší od roku 2021 ze současných 50 milionů korun na 150 až 170 milionů. V současné době pětitelé inkasují kolem tří korun za kilogram brambor, což je zhruba 50 haléřů pod průměrnými náklady a o polovinu méně, než dostávají například bramboráři v Německu. "Naši zemědělci by byli spokojení, kdyby dostávali čtyři koruny a po jaru pět. Brambory by pak zasázeli znovu," uvedl Chlan. Někdy ale dostanou jen dvě koruny nebo 1,50 Kč za kilogram.*
