07.12.2012 | 08:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

MAS – šance pro venkov i zemědělství

V současné době se živě diskutuje o budoucím směrování evropských dotací. Celá Evropa se připravuje na období 2014–2020 a hledá co nejefektivnější cesty, jak využít veřejné prostředky na smysluplné, potřebné a efektivní projekty. Pro venkovské oblasti je jedním z osvědčených přístupů strategického plánování a distribuce finančních prostředků metoda LEADER s využitím tzv. místních akčních skupin (MAS).

Metoda LEADER je v Evropské unii používána k rozvoji venkovských oblastí již od roku 1991. Klade důraz na zapojení a spolupráci místních aktérů, protože jedině oni dobře znají silné a slabé stránky dané oblasti, tedy její potenciál, a jsou schopni společné problémy také společně řešit. Zástupci veřejné správy (obce, dobrovolné svazky obcí, pří­spěvkové organizace, státní instituce), podnikatelů i neziskového sektoru (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, farnosti, aktivní jednotlivci) proto společně utvářejí partnerství, tzv. místní akční skupiny (MAS). Členové MAS pak společně vypracovávají strategii rozvoje celého regionu, kterou pak za pomoci dotací Evropské unie realizují.

Základní principy metody Leader
 
1) vytvoření společné strategie místního rozvoje,
2) partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou na místní úrovni tvořící místní akční skupinu (MAS),
3) přístup „zdola-nahoru“ při přípravě i realizaci strategie,
4) integrované a multisektorové projekty,
5) inovační a nové přístupy,
6) mezinárodní a národní spolupráce,
7) vytváření sítí.
Od roku 2003 jsou principy metody LEADER uplatňovány i v České republice. V období 2007–2013 tvoří LEADER samostatnou IV. osu Programu rozvoje venkova České republiky (PRV), v rámci které je podpořeno celkem 112 MAS. V současnosti v ČR funguje přes 135 MAS.

Budoucnost venkova – komunitně vedený místní rozvoj

Na základě zkušeností s iniciativou LEADER navrhla Evropská komise pro období 2014–2020 uplatnění této metody napříč všemi svými fondy. Články 28–31 návrhu nařízení o společných ustanoveních k EU fondům hovoří o tzv. komunitně vedeném místním rozvoji (community-led local development), na což pak navazují články 42–45 návrhu nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. 
Evropa chce v dalším období klást důraz na efektivitu, integrovaný přístup, synergii a především skutečné místní potřeby. Právě metoda komunitně vedeného místního rozvoje tyto potřeby naplňuje. Jednotlivé členské státy, a mezi nimi i Česká republika, nyní oficiálně vyjednávají o podobě blížícího se období 2014–2020, o směřování jednotlivých operačních programů a o znění tzv. partnerské smlouvy, jejíž součástí je i upřesnění rozsahu využití komunitně vedeného místního rozvoje.
Pro obyvatele venkova bude velmi důležité co nejširší využití metody komunitně vedeného místního rozvoje v podobě jejího zapojení do všech operačních programů realizovaných na venkově. V tomto smyslu již od počátku roku probíhá řada jednání jak na úrovni ministerstev, tak i zastřešujících nevládních organizací a dalších institucí. Jedním z podstatných výstupů těchto jednání jsou memoranda pro venkov, jež formulují společné požadavky různých aktérů, kteří mají společný zájem – rozvoj českého a moravského venkova.

Poctiví se nemusí obávat 

V metodě LEADER jde v zásadě o jedno – umožnit místním aktérům, tedy obcím, podnikatelům (vč. zemědělců) i neziskovým organizacím rozhodovat o rozvoji daného venkovského regionu a převzít za něj maximální zodpovědnost. To s sebou nese i potřebu obhájit směrování evropských dotací přímo v regionu a důraz na osobní odpovědnost jednotlivých aktérů, mj. i proto, že příjemci podpory a všichni účastníci rozhodovacího procesu se octnou pod větším drobnohledem subjektů z daného území. Oproti dosavadnímu „shazování“ veškeré odpovědnosti, ale i rozhodovacích pravomocí na centrální orgány a v podstatě anonymnímu systému rozhodování i kontroly jde o velkou změnu směrem ke svéprávnosti venkova.
Při rozdělování dotací v regionu tak bude muset být kladen daleko větší důraz na potřebnost a nákladovou efektivitu podpořených projektů. Megalomanské a zbytečné projekty, které dosud mohly uspět především díky politickému zařazení jejich předkladatelů nebo osobním známostem s členy rozhodovacích orgánů, by v tomto systému, kdy každý vidí každému takzvaně do talíře, neměly mít šanci. Uvedená memoranda pro venkov nechtějí nic jiného. Nechtějí „sebrat“ finance zemědělcům, ale pouze o směrování těchto financí diskutovat a rozhodovat v daném regionu. To může být samozřejmě leckomu trnem v oku a nutit ho k veřejnému očerňování metody LEADER, její legitimity a transparentnosti.

MAS se musí zlepšit
 
Je zřejmé, že v takovém systému bude nutně také velký tlak na důvěryhodnost, transparentnost a profesionalitu místních akčních skupin. Národní síť MAS si je toho velmi dobře vědoma a již od počátku roku intenzivně pracuje na zpřesnění definice činností místní akční skupiny. V široké diskusi členů sítě tak byl zpracován návrh základních standardů, které by od roku 2014 měly splňovat všechny MAS, a jenž bude sloužit jako podklad k dalším jednáním.
Tyto standardy by měly ve svém finálním znění definovat pravidla fungování MAS jako neziskových organizací s různou právní formou, zajistit stejné základní procesy a poskytnout záruku, že MAS, které je budou splňovat, jsou vysoce transparentní a profesionální a jsou schopny dostát všem požadavkům pro administraci a přerozdělování veřejných prostředků. Zároveň by měl dokument sloužit samotným členům MAS, subjektům působícím na jejich území i široké veřejnosti, kterým by měl zaručit, že jejich MAS je důvěryhodnou a otevřenou organizací, zastávající rovný přístup ke všem žadatelům i příjemcům. V neposlední řadě je dokument určen pro samotné MAS, tedy členy jejich rozhodovacích a řídících orgánů a pracovníky managementu, kterým by měl pomoci nastavit interní procesy a postupy tak, aby splňovaly veškeré odpovídající požadavky.
I tak je ale současná úroveň MAS velmi vysoká a do jejich činnosti je zapojena řada místních subjektů.
Zvyšující se úroveň MAS lze vysledovat mimo jiné i z hodnocení, které provádí Ministerstvo zemědělství od roku 2010 u všech 112 MAS podpořených v rámci opatření IV.1.1 Programu rozvoje venkova.
V rámci tohoto hodnocení jsou mj. MAS členěny do čtyř kategorií – A, B, C a D. Zatímco v roce 2010 bylo v kategoriích A a B, které jsou považovány za nadstandard, 74 MAS, v roce 2011 to už bylo 89 ze 112 MAS a v roce 2012 dokonce již 100 MAS.

MAS musí být soběstačné
 
Vzhledem k tomu, že MAS nejsou součástí struktury veřejné správy, jejich financování je podobné jako u jiných neziskových organizací. Většina režijních nákladů přímo spojených s administrací programu LEADER (osa IV. Programu rozvoje venkova) je sice financována z dotačního rozpočtu, nicméně i tak zůstává řada nezpůsobilých výdajů (např. úroky z úvěrů na předfinancování projektů, různé drobné výdaje, náklady na řízení organizace apod.), které musí MAS pokrýt z jiných zdrojů. Stejně tak i náklady na přípravu jednotlivých projektů a strategií musí MAS financovat z vlastních zdrojů. V žádném případě proto nelze hovořit o 100% financování chodu MAS z dotací.
MAS se proto snaží různými způsoby shromáždit finance na svoje fungování. Je logické, že pokud místní subjekty vnímají, že činnost MAS přináší rozvoj regionu, snaží se ji všemožnými způsoby podporovat. Základem jsou zpravidla členské příspěvky, které však na pokrytí nutných výdajů většinou nestačí.
Stejně jako řada jiných neziskových organizací i MAS nabízejí své služby, čímž vytvářejí další příjmy. Zisk pak investují do vlastního rozvoje nebo na pokrytí nákladů spojených s realizovanými projekty, v souladu s legislativou pro neziskové organizace. Většina MAS nabízí dotační poradenství nebo přímo i zpracování žádostí o dotace do centrálně administrovaných programů, propagační či nakladatelské služby apod. Tato činnost musí samozřejmě probíhat v souladu se zakládajícími dokumenty dané MAS a tedy s vědomím jejích členů. V tomto ohledu lze MAS chápat také jako servisní organizaci, kterou si místní subjekty založily za účelem poskytování služeb, které často potřebují, stejně jako si obce zakládají technické služby, provozují skládky, kulturní střediska nebo destinační organizace.
Činnost MAS podporují také různé místní subjekty, a to například bezplatným poskytnutím jednacích prostor i materiálními nebo finančními dary. Takové mecenášství na místní úrovni lze považovat za chvályhodné.

LEADER aktivizuje venkov
 
Jisté je, že metoda LEADER je nenahraditelným nástrojem pro aktivizaci venkovských regionů, který propojuje různé aktéry a pomáhá hledat společná řešení. MAS jsou vhodnou platformou pro diskusi o společných problémech. Projekty realizované v rámci integrovaných strategií rozvoje MAS jsou zpravidla méně finančně nákladné a vytvářejí řadu potřebných a synergických výstupů a zvyšují tak účinnost pomoci EU. Místní akční skupiny jsou osvědčené, solidní a spolehlivé subjekty. Jejich kanceláře jsou impulzními centry, animátory dění v regionu i komunikační platformou a díky tomu se jim daří rozvíjet potenciál území. Místním ak­čním skupinám se daří mobilizovat dobrovolníky, propojovat různé místní iniciativy a aktivní jednotlivce a koordinovat jejich spolupráci.
Pokud aktivně působíte na venkově, doporučujeme vám zapojit se do činnosti MAS ve vašem regionu. Přehled stávajících i nově vznikajících MAS lze nalézt na www.nsmascr.cz. 

 

 

Národní síť MAS ČR, o. s.

Národní síť Místních akčních skupin České republiky (NS MAS ČR, o. s.) je profesní organizace založená začátkem dubna roku 2007. Spolupráce jednotlivých MAS funguje ale již mnohem déle – v listopadu 2005 vzniklo neformální uskupení místních akčních skupin pod názvem Národní síť rozvoje venkova (NSRV) jako předchůdce stávající sítě. Cílem NS MAS ČR je především podporovat činnost místních akčních skupin, rozvíjet jejich spolupráci a přenos zkušeností. Činnost sítě je řízena třináctičlenným výborem, který tvoří zástupci MAS z jednotlivých krajů. NS MAS ČR je spolu s dalšími 20 národními a regionálními sítěmi členem Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova (ELARD), o jejíž předsednictví na roky 2014-2015 se právě uchází.

Co by měly splňovat MAS po roce 2014

– Jasné a nediskriminující podmínky pro přístup nových členů.
– Široké, reprezentativní a vyvážené partnerství složené z místních aktivních subjektů.
– Demokraticky zvolené transparentní orgány s pravidelnou rotací členů.
– Fungující pracovní skupiny pro tematické nebo dílčí problémy.
– Komunitní zpracování vlastních strategických dokumentů s maximálním zapojením veřejnosti.
– Profesionální a dostupná kancelář MAS s přehlednou organizační strukturou řízenou vlastním manažerem.
– Dostupné poradenství a konzultace pro místní subjekty.
– Transparentní zveřejňování výzev, hodnocení projektů i jejich administrace.
– Okamžité zveřejňování co nejvíce informací.
– Dostupnost opravných postupů.
– Široká informovanost veřejnosti
.

 

Klíčové informace

– LEADER je zkratka anglického názvu (Links between Actions for the Development of the Rural Economy), což v překladu znamená Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova.
– LEADER představuje především metodu práce, která se prioritně využívá v oblasti rozvoje venkova.
– LEADER povzbuzuje místní potenciál spojením různých subjektů působících ve venkovském prostoru
.

Jan Florian
místopředseda Národní sítě MAS ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down