Masný skot pokles nezastaví

Přesto, že podle odborníků představuje hovězí dobytek páteř zemědělství a omezování jeho chovu má řadu negativních důsledků, stavy skotu u nás i nadále klesají. Podle údajů ČSÚ činil pokles za posledních 15 let 60 procent na necelých 1,4 milionu kusů. Důsledkem úbytku skotu je nadprodukce obilí, které se nezužitkuje jako krmivo. Za posledních deset let tak vznikl přebytek 1,3 milionu tun obilí. Dalším negativem je klesající produkce statkových hnojiv, která pak zemědělci musí nahrazovat hnojivy průmyslovými.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby farmáři omezili chov skotu zejména kvůli převážně nízkým farmářským cenám mléka i hovězího masa a jejich postoj ovlivnila také výrazně nižší spotřeba hovězího masa. Ta je u nás po letech poklesu zhruba na 60 procentech úrovně v rozšířené Evropské unii. Loni každý z nás v průměru spořádal necelých 11 kilogramů hovězího, zatímco průměr EU činil zhruba 18 kilogramů. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského byla za poklesem zájmu spotřebitelů po roce 1990 především cena hovězího, které se po liberalizaci stalo nejdražším druhem masa. Nepříznivý dopad měla později aféra kolem BSE, na níž lidé reagovali snížením poptávky po hovězím. Od té doby se skot vyšetřuje a důvěru spotřebitelů se podle producentů podařilo obnovit. Spotřeba hovězího se ale přes mírný vzestup na předchozí úroveň již nevrátila
Na vývoji posledních let je ale pozitivní skutečnost, že rozšiřují stáda krav na produkci masa. Jejich počet se mezi lety 1999 až 2005 více než zdvojnásobil na 141 tisíce kusů. "Hovězí je jedna z mála živočišných komodit, jejíž produkce lze zvyšovat, protože EU není v tomto druhu masa soběstačná," říká Veleba.
Jak uvedl Kamil Malát z Českého svazu chovatelů masného skotu, do systému chovu tzv. bez tržní produkce mléka bývají vedle specializovaných masných plemen zařazovány i kříženky a kříženci s dojnými či kombinovanými plemeny. S chovem masných plemen skotu se v České republice začalo ve větší míře až po roce 1990 a díky velmi dobré prvotní podpoře ze strany státu se stavy začaly poměrně rychle zvyšovat. Drtivá většina zpracovatelů ale podle něj není ochotna za vyšší kvalitu zaplatit, mnoho kvalitního skotu se proto z tuzemska vyváží do zahraničí. Zpracovatelé nejeví o lepší hovězí z masných plemen zájem, protože lidé raději kupují levnější vepřové či drůbeží. Vedle ceny, která nahrává hlavně drůbežímu, hraje roli i zakořeněná představa, že hovězí je tuhé a vyžaduje dlouhou kuchyňskou úpravu. "Naším cílem však je ukázat, že není hovězí jako hovězí, a že kvalita masa se díky chovu specializovaných masných plemen může značně lišit od toho, na co jsou spotřebitelé z minulosti zvyklí," uvedl Malát. Kdo jednou kvalitní hovězí koupil a ochutnal, je příjemně překvapen a pravidelně se k němu vrací, dodal.