Zhruba 150 tisíc korun musel letos investovat masokombinát Martinov, který patří mezi pouhé čtyři tuzemské podniky splňující už nyní kvalitativní normy EU, do inovace názvů svých výrobků, do navazující změny obalů a do nových etiket. Důvodem je nová legislativa, která kvůli dalšímu sladění tuzemské praxe se zvyklostmi Evropské unie požaduje přesné třídění uzenářských výrobků.
Na nákladech na přejmenování produktů se ale také podílel konkurenční boj mezi podniky na trhu s masem a uzeninami.
Martinovský masokombinát kontrolovaný obchodní společností SENA Corporation, a. s., tak například vyřadil z názvosloví sortimentu označení Martinovský turistický salám, Selský salám a Vysočina. Tyto tři ze zhruba stovky základních masných a uzenářských výrobků Martinova nemohly zůstat na trhu pod původními názvy, protože tyto názvy jsou podle nové vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR k zákonu o potravinách rezervovány jen pro přesně definovanou skupinu „trvanlivé salámy“. (Do ní patří pro ilustraci například také lovecké salámy, poličany, uheráky apod.)
Masokombinát tedy všechny tři zmíněné výrobky zařadil do správné kategorie a změnil jejich jména i etikety tak, aby vše splňovalo platnou legislativu. U nových výrobků, kterých podnik za devět měsíců letošního roku uvedl na trh okolo 20, se už předem zkoumaly souvislosti, aby nedošlo k nesouladu s novou potravinářskou vyhláškou.
Kromě opatření, která si vyžádala nová zákonná pravidla, byl ale masokombinát v Martinově v těchto týdnech nucen také diskutovat s konkurencí o autorství receptury a názvu salámu Čardáš. Martinovu se nakonec podařilo prokázat, že tento výrobek dělal od roku 1995 jako první a oba výrobci se dohodli na vzájemné toleranci tohoto označení produktu.
Na druhou stranu se masokombinát Martinov pustil do boje o uznání originality vlastních výrobků a jejich názvů. Konkurence tak bude s největší pravděpodobností muset po několikaměsíčním přechodném období zapomenout na výrobek Vítěz, který má tradici v martinovské produkci a je registrován jako ochranné označení.
Spory Martinova o původ receptur a názvů nejsou zcela nové. V únoru 2000 si podnik nechal pro jeden ze svých produktů registrovat označení Pravá ostravská klobása. Důvodem tehdy bylo hromadné plagiátorství Ostravských klobás, které se dnes vyrábějí téměř v každém masokombinátu po celé České republice,a to přesto, že masokombinát v Martinově vlastní originální recepturu z první poloviny 60. let. Socialistické centrální plánování se sice kdysi pokusilo rozšířit výrobu do dalších masokombinátů, tehdejší technolog martinovského podniku ale předal recepturu bez několika důležitých detailů. Původní recept zůstal jen v Martinově a ten se dnes brání, protože na nekvalitních napodobeninách svých klobás prodělává poškozením pověsti i snížením příjmů z prodeje právě tohoto výrobku.
Procedura dokazování původu a „autorských práv“ na salámy a uzeniny je značně složitá a zdlouhavá. Ten, kdo chce považovat produkt či název za své exkluzivní vlastnictví, musí doložit a zdokumentovat, že daný výrobek a jeho označení užíval už před konkurenty a vyrábí jej bez přestávky.
