V posledních letech nastává postupná změna v požadavcích na kvalitu suroviny dodávané ke zpracování do mlékáren. Díky zvyšující se spotřebě mléčných výrobků na úkor spotřeby mléka, jako takového, se projevuje celosvětový trend přechodu od zpeněžování kvantitativního – platba za litr, na kvalitativní – platba za kilogramy tuku a bílkovin.
To vyvolává mezi zemědělskou veřejností a službami řadu diskusí, jakými opatřeními v chovu lze dosáhnout maximální produkce mléčných složek.
Samozřejmě, faktorů, které ovlivňují zejména procentický obsah tuku a bílkoviny v mléku, je celá řada, a proto jsem se v následujícím přehledu zaměřil jen na ty nejdůležitější.
Genetické faktory
V této oblasti je z pohledu zvyšování procenta tuku a bílkoviny největší prostor. Vždyť koeficienty dědivosti pro procenta složek se pohybují na úrovni 0,5 až 0,6, z čehož vyplývá, že z 50 až 60 % lze obsah složek ovlivnit vhodnou plemenářskou prací ve stádě. V tabulce 1 je uvedeno porovnání vztahu genotypu otců a fenotypu jejich dcer. V souboru bylo hodnoceno 500 holštýnských býků a byla použita data z kontroly dědičnosti na webových stránkách Plemdatu.
Plemenná příslušnost a úroveň produkce
Pokud vezmeme v úvahu dvě hlavní plemena chovaná v České republice – české strakaté a holštýnské, nejeví se, že by při stejné užitkovosti byl výrazně rozdílný obsah tuku a bílkovin.
V kontrolním roce 2005/2006 bylo u českého strakatého skotu dosaženo uzávěrek v kontrole užitkovosti 6175 kg mléka 4,08 % tuku a 3,46 % bílkovin. U stájí chovajících holštýnský skot se srovnatelnou užitkovostí s českým strakatým skotem bylo dosaženo uzávěrek 6177 kg mléka 4,06 % tuku a 3,37 % bílkovin. Výrazný je ale rozdíl v délce mezidobí, který dosahuje 21 dnů ve prospěch českého strakatého skotu.
Hlavní vliv na obsah složek tedy pravděpodobně nemá plemenná příslušnost, ale úroveň dosahované užitkovosti. V grafu je uvedeno porovnání obsahu složek při stoupající užitkovosti u holštýnských chovů zapsaných v plemenné knize. Korelace mezi užitkovostí a procentickým obsahem složek je – 0,38 u tuku a – 0,36 u bílkoviny. Je možná zajímavé zmínit, že korelace mezi užitkovostí a délkou mezidobí je ve sledovaném souboru pouze –0,03. Z toho lze usuzovat, že na výsledcích reprodukce se výraznou měrou podílí zejména úroveň managementu v jednotlivých chovech
Roční období a četnost dojení
V tabulce 2 je uveden obsah složek v mléku dodávaném do mlékáren v ČR v roce 2005 podle ročních období. Z tabulky je patrný pokles obsahu tuku a bílkovin v létě. Tento pokles je částečně způsoben nejvyšší produkcí mléka u krav na konci jara a začátkem léta. V červenci a srpnu je tuk a bílkovina negativně ovlivňována tepelným stresem dojnic.
Se zvyšující se užitkovostí se objevuje stále více chovů, které zvyšují četnost dojení u krav. Nejčastější systém je dojení třikrát denně. Produkci mléka to ovlivňuje pozitivně, protože průměrný nárůst užitkovosti je 3,5 kg mléka na kus a den bez ohledu na úroveň počáteční užitkovosti. Chovatelé ovšem zaznamenají pokles tuku v průměru o 0,15 % a bílkoviny o 0,05 %. Je třeba zvážit i další možné negativní dopady zejména na ukazatele reprodukce a zdravotní stav končetin.
Výživa a mléčné složky
Toto téma je velice široké a je třeba individuálně řešit problematiku jednotlivých chovů. Proto uvedu jen několik oblastí a doporučení, které je třeba zkontrolovat a řešit případné úpravy.
Je třeba určit, jestli váš chov má normální složky. Jako porovnání může sloužit výše uvedený graf, který znázorňuje obsah a poměr složek podle dosahované užitkovosti. Pro posouzení složek ve vašem chovu je třeba zhodnotit produkci a poměr bílkoviny a tuku v následujících skupinách:
l poměr bílkoviny a tuku v celém chovu,
l poměr podle úseků laktace (do 100 dnů, 100 až 200 dnů a nad 200 dnů laktace),
l poměr podle pořadí laktace,
l změny během posledního roku.
K tomuto posouzení je vhodné využít elektronické výsledky kontroly užitkovosti, které lze jednoduchým programem v excelu hodnotit.
Normální poměr bílkoviny a tuku v mléku je 0,85 až 0,87. Hodnoty pod 0,8 mohou signalizovat nedostatek energie a při hodnotách nad 0,9 není vhodné opomíjet riziko subklinické bachorové acidózy.
Optimalizace obsahu mléčné bílkoviny
Obsah bílkovin v mléku lze ovlivnit zpravidla v rozmezí do 0,2 %.
Je třeba vyhodnotit zdroje aminokyselin pro syntézu bílkovin – více než 60 % mikrobiální protein a 30 – 40 % zdroje nedegradovatelného proteinu, případně aminokyselin.
Doporučení pro optimalizaci obsahu bílkovin v mléku:
l adekvátní efektivní vláknina jako prevence bachorové acidózy,
l 24 až 26 % škrobu v krmné dávce,
l 2 až 4 % cukru,
l krmení stravitelných zdrojů nedegradovatelného proteinu,
l případné vybilancování krmné dávky na obsah aminokyselin na speciálním programu,
l lyzin a metionin jsou nejčastěji limitující aminokyseliny.
Optimalizace obsahu mléčného tuku
V manipulaci s obsahem tuku v mléku je prostor zpravidla do 0,5 %.
Zdrojem mléčného tuku jsou těkavé mastné kyseliny produkované v bachoru (octová a máselná), tuky obsažené v běžně používaných krmivech, případně další přidané tuky a tuk mobilizovaný z tělesných rezerv zejména na začátku laktace. Potenciální faktory ovlivňující obsah tuku v mléku jsou uvedeny v následujícím přehledu.
Mléčný tuk snižuje:
l krmení nadměrného množství nenasycených mastných kyselin (olejnatá semena a řepkové výlisky),
l kratší částice objemných krmiv,
l vyšší mléčná užitkovost,
l vysoké dávky škrobu,
l tepelný stres,
l náhrada suchého kukuřičného zrna vlhkým (snižuje tuk, pokud je dávka škrobu vysoká),
l nedostatek energie (je snížený i mléčný protein),
l subklinická bachorová acidóza (mléčný protein je normální nebo vyšší).
Mléčný tuk zvyšuje:
l krmení nasycených mastných kyselin (chráněné tuky na bázi kyseliny palmitové a stearové),
l krmení optimálního množství nenasycených mastných kyselin,
l podíl objemných krmiv v krmné dávce,
l přidání pufrů do krmné dávky (zvyšuje tuk pokud je snížené pH bachoru),
l ztráta tělesné kondice a ketóza,
l častější krmení a přihrnování,
l snížení separace krmné dávky.
Při každé úpravě krmné dávky je třeba zvažovat, jaké odezvy ve složkách je třeba dosáhnout, aby případná zvýšená investice do krmení měla ekonomickou návratnost. Pak je třeba porovnat skutečnou odezvu, která se projeví nejpozději do čtrnácti dnů po provedených změnách. Doporučovanými měřítky hodnocení je rozdíl mezi tržbou za litr mléka a náklady na krmiva na litr mléka, případně produkce mléka z kilogramu přijaté sušiny. Tato hodnota by měla dosahovat úrovně 1,3 až 1,5 litru.
Při řešení obsahu mléčných složek je vhodné analyzovat co nejvíce faktorů, které je mohou ovlivňovat. A ne vždy platí, že maximální užitkovost je nejekonomičtější.
