Mechanizované operace ve vinicích

Nejenom v době vegetace, ale také v zimním a předjarním období je při pěstování révy vinné nutné provádět celou řadu pěstitelských zásahů a opatření. Jejich společným rysem je příprava vinice a jejích součástí na nadcházející vegetaci. Mezi hlavní pracovní operace prováděné v tomto období lze zařadit zimní řez, likvidaci odpadního réví a zimní postřik proti přezimujícím škůdcům.

Z dalších operací lze uvést např. vyvazování tažňů, opravu opěrné konstrukce (náhrada poškozených sloupků, napínání a oprava drátů), podsadbu chybějících keřů, opravu závlahových systémů, ale také údržbu meziřadí a příkmenných pásů.
I přes skutečnost, že v našich podmínkách byla ještě na konci minulého století řada z uváděných operací prováděna ručně, lze pro jejich provedení v současnosti využít stroje moderní konstrukce. Tyto stroje jsou schopné zčásti nebo zcela omezit podíl ruční práce, který se soustředí pouze na jejich obsluhu.

Stroje pro předřez
Zpravidla první operaci prováděnou ve vinicích představuje řez. Z hlediska pracnosti a fyzické námahy je hned za sklizní hroznů řazen mezi nejnáročnější pracovní operace. Při jeho ručním provádění se pracnost pohybuje v průměru kolem 100 až 150 h/ha.
Z těchto důvodů došlo k posílení vývoje v oblasti konstrukcí nových technických zařízení, označovaných termínem stroje pro předřez (obr. 1). Tyto stroje jsou schopné v závislosti na konkrétních podmínkách (odrůda, typ vedení, organizace porostu aj.) potřebu ruční práce ve větší nebo menší míře snižovat. To se však neobejde bez celkové změny technologie řezu, kdy principiálně větší část práce je provedena mechanizovaně (tzv. předřez) a zbývající část operace (korektura) je dokončena individuálně ručně. Snížení pracnosti je významné zejména u bujně rostoucích odrůd v odstranění namáhavého vytahování réví z opěrné konstrukce (odrůdy s větším množstvím úponků) a může činit až 15 až 30 % celkového času pro tuto operaci.
Principem předřezu je odřezání částí všech prýtů v nastavené výšce a jejich pořezání na 90 až 120 mm dlouhé kousky, které padají na zem a jsou v půdě postupně rozloženy. Stroje pro mechanizovaný předřez jsou nejčastěji řešeny jako traktorové nesené a v současnosti mohou být dostupné ve dvou konstrukčních variantách.
První variantu představuje soustava dvou rotačních kotoučových nožů uložených na svislém hřídeli v roztečích 90 až 120 mm. Tyto kotoučové válce se protiběžně otáčejí a při průchodu zařízením nad řádkem vinice vtahují réví z horní části keře do pracovního prostoru, kde je rozřezáno (obr. 2). Druhá varianta spočívá v uvolnění réví z horního patra dvojdrátí opěrné konstrukce a v jeho odřezání jednou, příp. větším počtem protiběžných lišt. Uvolnění réví z drátů je zabezpečeno pracovním elementem tvaru prohnutého hřebene, tvořeného ocelovými tyčemi.

Odstranění réví

Réví vzniklé po řezu keřů lze odstraňovat několika způsoby. Vedle vyhrnování réví z meziřadí pomocí speciálně upravených hrábí, nebo v současnosti nejrozšířenějšího způsobu drcení réví v meziřadí pomocí drtičů (obr. 3), začínají nově v našich podmínkách nacházet uplatnění lisy pro sběr réví.
Jedná se v zásadě o traktorové návěsné sběrací lisy (obr. 4), které umožňují sběr réví a jeho svinutí do válcových balíků přepásaných síťovým rukávcem. Šířka balíků je dána velikostí lisovací komory a činí přibližně 0,6 m. Průměr balíku se může pohybovat od 0,4 do 0,6 m. Hmotnost balíků činí, v závislosti na vlhkosti réví a tlaku nastaveném v lisovací pracovní komoře, 20 až 35 (45) kg.
Z konstrukčního hlediska je lis tvořen nosným rámem, jednonápravovým podvozkem, závěsem, sběracím ústrojím, svinovací komorou s odklopnou zadní částí a vázacím ústrojím. Pohon funkčních částí stroje je řešen od vývodového hřídele a hydrauliky traktoru.
Réví je z povrchu meziřadí plynule přisouváno pomocí postranních clon nebo dvojice přihrnovacích kotoučů s pryžovými prsty, s vertikální osou rotace, ke dvěma podávacím válcům opatřeným ocelovými výběžky hvězdicového tvaru. Lis může být navíc doplněn o výškově stavitelný hřeben, který usnadňuje jednak nabírání réví při půdních nerovnostech a současně také zamezuje vniknutí případných kamenů do lisovací komory. Podávací válce posouvají réví do vnitřní části svinovací komory. Na vnitřním obvodu svinovací komory je umístěno několik rotujících, podélně rýhovaných válců. Réví je uvnitř komory zpočátku formováno volně, takže jádro balíku není příliš utuženo. Teprve s postupným zaplňováním prostoru komory je jádro balíku obtáčeno více slisovanou vnější vrstvou réví, takže hutnost balíku tak roste od vnitřní k vnější části. Po úplném vyplnění komory révím dojde k jeho fixaci prostřednictvím vázacího ústrojí a síťového rukávce. Intenzita zabalení, tj. počet vrstev rukávce, je stavitelná. Následuje odjištění zadní části komory a uložení balíku na povrch pozemku, odkud jsou balíky vyváženy.
 Pro zvýšení výkonnosti a snížení počtu přejezdů meziřadím vinice při vyvážení balíků lze lis doplnit o sběrný koš schopný pojmout až šest balíků, který lze průběžně vyprazdňovat na úvrati pozemku. Balíky slisovaného réví jsou určeny pro spalování v kotlích.

Zimní postřik

Další operací prováděnou před rašením nebo nejpozději na počátku rašení révy je zimní postřik proti přezimujícím škůdcům. Při provádění této pracovní operace s využitím standardních rosičů dochází ke značným ztrátám postřikové kapaliny jejím nezachycením na cílovém porostu a úletem. Ztráty mohou často činit až 60 i 65 %.
Pro snížení těchto ztrát jsou vyvíjeny speciální stroje, jejichž cílem je omezení spotřeby postřikové kapaliny, což významně přispívá nejen ke snížení nákladů na nákup pesticidů, ale také ke snížení zátěže životního prostředí těmito látkami. Tato zařízení se vyznačují, ve srovnání se standardními stroji pro chemickou ochranu, některými odlišnostmi. Principem jejich činnosti je zachycení volných kapek postřikové kapaliny nebo jejich zpětné odražení do listové stěny.
Nejjednodušší systém představuje tunelový postřik (obr. 5). Postřiková kapalina je do porostu dopravována bez podpory vzduchu. Celé zařízení, které může být neseno na traktoru nebo na portálovém nosiči, je tvořeno nosným rámem, který nese nad řádkem záchytný tunel. Jeho pracovní výšku a šířku lze nastavit pomocí hydrauliky podle šířky listové stěny. Čelní a zadní část tunelu je opatřena pružnými pryžovými clonami. Kapalina, která neulpí na porostu, je zachycena na stěnách tunelu, po kterých stéká do záchytných žlábků. Z nich je pomocí čerpadla odváděna přes filtrační systém zpět do zásobní nádrže.
Vlastní aplikační zařízení tvoří dvojice nerezových trubek svisle uložených na vnitřních stěnách tunelu. Trubky jsou uloženy otočně a umožňují podle potřeby měnit směr kapek vystřikovaných z trysek umístěných na trubce. Tyto postřikovače lze následně využívat v průběhu celé vegetace a zajistit tak nezanedbatelnou úsporu postřikové kapaliny (20 – 40 %).

Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 Konkurenceschopnost bioenergetických produktů.

Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky Lednice