Na naléhání Agrární komory zmírnil fond tržní regulace své nároky na kvalitu pšenice pro intervenční nákup. I když požadavkům komory vyhověl jen částečně, může se podle mlynářů horší kvalita obilí dotknout pekařů, ale hlavně zákazníků.
Snížení pádového čísla z 220 na 200 nic neřeší, soudí Jaromír Řezáč, předseda družstva Agrispol Mořice na Prostějovsku. Připomíná, že Agrární komora (AK) navrhovala změnu u tohoto parametru na 170 a chtěla také upravit objemovou hmotnost zrna ze 780 na 760 gramů. Přiklání se k řešení, které už na začátku žní doporučovala komoditní rada, aby SFTR vyhlásil druhou vlnu nákupu s nižšími požadavky na kvalitu a tomu odpovídající cenou. Sám předpovídá, že pěstitelé budou prodávat kvalitní pšenici tzv. napřímo a obchodování s fondem nebude nijak žhavé. Komora, jak poznamenává její tajemník Jan Záhorka, radí zemědělcům, aby pšenici špičkové kvality uskladnili a zatím neprodávali. Z odhadů sklizní AK vyvozuje, že SFTR nenakoupí předpokládané objemy obilí.
Podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského jsou požadavky AK vedeny snahou, aby fond nakoupil určité množství pšenice i od pěstitelů, kteří mají problémy s kvalitou. Snížení parametrů ale musí být takové, aby se nakoupené obilí dalo prodat na zahraničních trzích. Na domácí trh by se podle něj dostat nemělo a tuzemští obchodníci si musí zajistit potravinářskou pšenici na celý rok dlouhodobými smlouvami s dodavateli. "Žně postupují do vyšších oblastí a teprve se ukáže, jestli tady kvalitní zboží je, nebo není. Případné další snížení parametrů by mělo následovat až tehdy, jestliže se nepodaří nakoupit dostatečně kvalitní obilí," míní Jirovský.
Jak přijmou mlynáři nižší nároky na intervenční pšenici, je zvědavý předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. Zatím je podle něho otázkou, jestli se bude horší pšenice vykupovat za stejnou cenu. "Pochybuji, že mlýny za ni zaplatí tolik, jako za kvalitnější. A pokud ano, bude to dokazovat, že celý hodnotící systém je nesmyslný. Jestli půjde z méně kvalitní pšenice udělat stejný výrobek, pak to svědčí o tom, že pádové číslo je jen záminka k tomu, jak ubrat zemědělcům na ceně," říká.
"Hodnota pádového čísla 200 u pšenice při shodnosti měření plus - minus deset procent je na spodní hranici zpracovatelnosti," komentuje rozhodnutí SFTR Martin Rupert, předseda Svazu průmyslových mlýnů. Může podle něho docházet k problémům v pekárnách a domácnostech. "Pečivo má nízký objem, je nízké, nedrží tvar, roztéká se a vlhne," jmenuje konkrétní účinky. Mlýn to může částečně zmírnit přidáním chemických látek při homogenizaci mouky. To však zvýší cenu mouky až o 500 korun za tunu, poznamenává s tím, že ne všechny mlýny k tomu mají potřebné vybavení. Představitele mlynářského svazu také překvapilo, že se o kroku SFTR dozvídají z tisku, aniž by Agrární komora s nimi svůj požadavek konzultovala. "Jsme jejím členem a hlavně v poslední době nás vedení AK ujišťuje o nutnosti společně řešit problémy," podivuje se Rupert.
