Méně obilí, více skladů

Posledního května skončil intervenční nákup obilí z loňské sklizně. Jeho průběh se na rozdíl od roku předtím dostal do normálních kolejí. Bylo to hlavně díky nižším nabídkám k prodeji a dostatku skladovacích kapacit.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal nabídky na odkoupení 741 459 tun obilí. „K 12. červnu převzal přes 518 tisíc tun, z toho je zhruba 234 tisíc tun pšenice, téměř 161 tisíc tun ječmene a asi 123 tisíc tun kukuřice,“ informovala mluvčí SZIF Jitka Sluková. „K převzetí zbývá 26 454 tun. Celkem 196 778 tun bylo zamítnuto pro formální nedostatky, odvoláno ze strany nabízejícího nebo odmítnuto fondem při přejímce,“ upřesnila.
Intervenčního nákupu opět využili především obchodníci. Destinační nabídky, z nichž kolem 80 procent podali podle odhadu SZIF zemědělci, představovaly 221 819 tun. Tzv. loco nabídky, kdy zboží je již ve smluvních skladech, tvořily 519 640 tun.
Pozitivně hodnotí průběh intervenčního nákupu prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Měl však jednu vadu – po špatných zkušenostech z předchozího nákupu ho mnozí zemědělci nevyužili a obilí prodali na volném trhu třeba i za nižší cenu,“ konstatoval. Za příznivé Veleba považuje, že k sobě našli cestu SZIF a majitelé velkých skladů.
Fond měl pro intervenční nákup z loňské sklizně smluvně zajištěné skladovací kapacity na 738 tisíc tun, z toho polovinu na dlouhodobé skladování. „Podařilo se domluvit kompromisní podmínky pro dlouhodobé skladování, kde je ve smlouvách dohodnuta výpovědní lhůta dva roky. Pokud SZIF nasmlouvanou skladovací kapacitu při nižších nabídkách nevytíží, může ji skladovatel po určité době a za určitých podmínek využít pro sebe, což je pro něj zásadní,“ připomněl zlom v komunikaci s fondem Zdeněk Kubiska, předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN. Majitelé skladů podle něho nyní jednají se SZIF o dalším navýšení kapacit pro dlouhodobé uložení intervenčního obilí. „Pro obilí z letošní sklizně budou k dispozici sklady nejméně ve stejném rozsahu a v případě potřeby bude možné vyčlenit celkově 800 až 900 tisíc tun,“ uvedl Kubiska.
Vývoj spíš nahrává tomu, že zájem o záchrannou síť by po letošní sklizni neměl vzrůst proti loňskému roku. Po extrémně dlouhé zimě nadprodukce nejspíš nehrozí.
„Očekává se spíš průměrná úroda kolem 7,3 až 7,5 milionu tun. Výše zásob se dostává do normálu - přede žněmi by mělo být na skladech v ČR řádově 1,1 milionu tun obilí, zatímco před rokem to bylo téměř 1,8 milionu tun,“ porovnal předseda sdružení ZZN. Tyto skutečnosti napovídají, že nákupní ceny by mohly být vyšší než vloni.
Od loňských žní se z Česka vyvezlo přes 1,9 milionu tun obilí, včetně intervenčních zásob. Fond k polovině letošního června prodal prostřednictvím tendrů EU již téměř 209 tisíc tun obilí z loňských žní. Zdeněk Kubiska předpokládá, že k 1. listopadu, kdy začíná nový intervenční nákup, zůstane v republice uskladněno kolem 200 až 300 tisíc tun obilí vykoupeného z minulé sklizně. „Pro novou úrodu budou mít skladovatelé k tomuto datu k dispozici jako startovací kapacitu opět asi na 500 tisíc tun,“ dodal. Sdružení organizací ZZN proto nadále považuje za zbytečné stavět nová státní sila, navíc když se v tuzemsku přímo u zemědělců rozšíří kvalitní skladovací prostory díky podpoře z operačního programu. Na ni je vyčleněno celkem 350 milionů korun. Žádosti mohli zájemci podávat do 2. června a přihlásilo se jich 201. Jaké jsou jejich finanční nároky a jaká má být kapacita skladů, které chtějí s příspěvkem z operačního programu stavět či rekonstruovat, budou na SZIF podle tiskové mluvčí vědět během 14 dnů. „Nyní na regionálních odborech zadávají údaje z žádostí do systému, takže přehled o finančních požadavcích a skladových kapacitách budeme mít po ukončení tohoto procesu,“ uvedla Sluková.

Zájem o podporu na obilní sklady
Praha 32
Č. Budějovice 38
Ústí n. Labem 7
Hradec Králové 20
Brno 73
Olomouc 24
Opava 7
Pramen: SZIF – přijaté žádosti na regionálních odborech