Osevní plochy slunečnice jsou asi desetkrát menší než plochy ozimé řepky a její napadení chorobami a škůdci je také mnohem nižší. Nepřemnožují se na ní především patogenní houby a škůdci specifičtí pro slunečnici tak, jako je tomu například u řepky. V tomto příspěvku se chceme zmínit o některých méně častých projevech onemocnění či poškození rostlin – málo známých, případně mylně posuzovaných.
Slunečnice je většinou pěstována na úrodných a dostatečně hnojených půdách. Přesto na ní můžeme nacházet příznaky odpovídající nedostatku živin. Ty mohou být dány dvěma příčinami:
1. Během tvorby nažek jsou živiny transportovány ze spodních listů do horních a do úboru. Jedná se o živiny snadno translokovatelné, především o dusík. Na spodních listech se postupně objevují příznaky nedostatku dusíku. Nejprve lze vidět světlejší skvrny, které postupně žloutnou, pak hnědnou a odumírají. Nakonec usychají celé listy. Na rozdíl od poškození suchem se tyto během odumírání nekroutí a nevadnou. Při vyšším obsahu přijatelných živin k těmto projevům nedostatku živin dochází později a v mírnější formě, ale je prakticky vždy doprovodným projevem senescence.
2. Druhou a vážnější příčinou nedostatku živin je sucho. Nedostatek vody v půdě omezuje příjem živin. Většinou to lze zjistit jen pomocí laboratorních rozborů. Vzhledem k tomu, že slunečnice vytváří výnos později než například obilniny a řepka, potřebuje vodu a živiny i během horkého a zpravidla suchého léta. Proto je u slunečnice listová aplikace mikroprvků většinou efektivní. Můžeme je aplikovat společně s fungicidy, a ušetřit tak náklady na jedno ošetření.
Nedostatečný příjem živin může snižovat výnosy, aniž by na rostlinách byly patrné příznaky poškození. Nedostatek živin lze většinou zjistit jen pomocí laboratorních rozborů. Při nedostatku bóru se ale mohou objevovat i nápadné příznaky, které bývají zaměňovány za napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum. Připomínají nekrózy a deformace stonku způsobované touto houbou na vyvíjejícím se úboru a těsně pod ním (obr. 1).
Na rozdíl od infekce S. sclerotiorum se na napadených částech ani později za vlhka nevytvoří bílé povlaky mycelia. Stonek se může pod úborem kroutit a praskat, listy v horní části rostliny odumírají.
Dalším příznakem nedostatku bóru mohou být nekrotické skvrny na spodní straně žilek listů (obr. 2). Vždy je však nelze spolehlivě odlišit od poškození způsobeného klopuškami či jinými faktory, především rychlými změnami vlhkosti půdy a ovzduší (obr. 3).
Poruchám vodního režimu jsou přičítána i další poškození listů (obr. 4 a 5). Nejčastěji se objevují u okrasných slunečnic pěstovaných ve skleníku. Poškození bývá přičítáno tepelnému a vlhkostnímu šoku po zálivce studenou vodou. Objevuje se však i v polních podmínkách, a to zpravidla až několik dní po dešti. Příčiny tohoto poškození nejsou zatím zcela objasněny.
Poruchy vývoje kořenové soustavy
Špatný vývoj kořenové soustavy bývá přičítán nadměrnému utužení půdy. Na Kolínsku, Čáslavsku i na jižní Moravě na řadě pozemků část rostlin nevytváří kůlový kořen buď vůbec, nebo se asi v hloubce 10 cm ohýbá a roste vodorovně (obr. 6). Rostliny špatně ukotvené v půdě se za vlhka vyvracejí a v době zrání hnijí na povrchu půdy. Naopak, za suchého počasí trpí nedostatkem příjmu vody a živin. Tyto porosty jsou nápadné jejich nevyrovnaností, především různou velikostí úborů i v rovnoměrně zapojeném porostu. Na Lounsku na hlubokých strukturních půdách, kde rostliny
vytvářely optimální kořenovou soustavu, byly porosty mnohem vyrovnanější.
Příčiny tohoto jevu se nepodařilo objasnit. Kůlový kořen se ohýbá dříve, než narazí na podorniční vrstvu. Nelze ani jednoznačně tvrdit, že se ohýbá na vrstvě utlačené během předseťové přípravy. Na některých pozemcích se vyvracejí celé řádky rostlin (obr. 7), na jiných jsou vyvráceny plochy napříč řádků. Příčinou poškození zřejmě není jeden faktor, například samotné utužení půdy, ale i narušení vodního a vzdušného režimu půdy.
Deformace připomínající poškození herbicidy
V porostech se někdy zcela nepravidelně objevují deformace rostlin připomínající poškození růstovými herbicidy (obr. 8).
Rostliny stáčejí listy dovnitř, horní listy se shlukují kolem osy, úbor je deformovaný a nevytváří semena. Takto poškozené rostliny se vyskytují jednotlivě v porostu, nebo ve shlucích několika rostlin. Zpravidla lze v půdě najít zbytky nerozložené slámy, či jiné organické hmoty.
Na několika lokalitách se toto poškození vyskytovalo na plochách jednoho až dvou arů pokrývajících zpravidla místa terénní deprese jak uvnitř pozemků, tak nejčastěji na jeho okraji. Okraje těchto poškozených ploch byly ostře ohraničené. Na jednom pozemku byl takto zničen pruh asi 8 m široký táhnoucí se po celém okraji u silnice.
Na těchto plochách nejsou dvouděložné plevele poškozeny, často naopak nápadně bujně rostou. To svědčí o tom, že původcem poškození není růstový herbicid. Příčinou zřejmě byly odpady z čističky, které byly na pozemky vypouštěny během zimy. Z tohoto důvodu usuzujeme, že příčinou poškození jednotlivých rostlin, nebo několika rostlin poblíž sebe jsou produkty rozkladu organické hmoty v půdě.
Práce vznikla v rámci projektu NAZV číslo QH 81271.
Klíčové informace
- V porostech slunečnice nacházíme různé poruchy či poškození, které nemusí být ekonomicky významné, pokud se vyskytují v menší míře. Je však třeba je odlišit od jiných chorob.
- Na plodině můžeme nacházet příznaky odpovídající nedostatku živin, poruchám vývoje kořenové soustavy či poškození připomínající účinek růstových herbicidů a další.
- Záměny s jinými chorobami mohou mít vážné ekonomické důsledky.
- Nejčastější a nejvýznamnější jsou poškození slunečnice herbicidy. Tato obsáhlá problematika ovšem vyžaduje samostatný příspěvek.
Prof. Ing. Karel Veverka, DrSc.
Ing. Eva Kunzová, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
