Měřit podle obchodu

Snažit se o vyšší přidanou hodnotu i při nižších objemech výroby. I tak by české zemědělství mělo podle šéfa resortu Jana Mládka reagovat na reformu společné agrární politiky Evropské unie. Řekl to minulý týden na Žofínském fóru, jehož tématem byla budoucnost českého zemědělství do roku 2013 a po něm.

Druhý řečník, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, ale opakovaně poukazuje na to, jak klesá živočišná produkce, sílí dovozy surovin pro zpracovatelský průmysl, propadá se produkce speciálních plodin a snižují se příjmy ze zemědělské výroby. „Nevyužíváme své přírodní zdroje,“ konstatoval Veleba. Volá proto po opatřeních, která by zastavila pokles příjmů z výrobní činnosti.
Měřit rozměr zemědělství je podle Mládka v našich podmínkách obtížné. Za šťastné nepovažuje porovnávání s osmdesátými lety, ani poměřování přes HDP, protože ceny jsou nižší, než by byly nebýt dotací. „Zajímat by nás měl výsledek agrárního obchodu, ve kterém se odrážejí jak kilogramy, tak ceny, a máme srovnání s podobně dotovanými oblastmi,“ uvedl. Naší ambicí by podle ministra mělo být to, co dokázalo Rakousko. Po vstupu do EU mělo záporné saldo agrárního obchodu, vloni už skončilo s kladným výsledkem. „Společně se na tom ale podílejí zemědělci a zpracovatelé,“ poznamenal.
Za největší problém v nejbližší budoucnosti označil Mládek nedostatečné zatravňování. „Ač jsou určité pobídky, tak v přechodných oblastech, jako je Českomoravská vrchovina, naráží zatravňování na odpor. Přitom zornění je tam neuvěřitelně vysoké – 74 procent,“ uvedl. Ministerský návrh, který by měl zemědělce více motivovat ke snižování rozsahu orné půdy ve prospěch zatravněné, se však podle Mládka nesetkal s pozitivním ohlasem u nevládních organizací. „Problém ale zůstává,“ zdůraznil.
Představitelé resortu a nejsilnější nevládní agrární organizace se shodují na tom, že část půdy se bude využívat na nepotravinářské účely. „V nových programech ale máme zpoždění – zemědělci i státní administrativa,“ poznamenal Veleba.
Ministr na Žofínském fóru také řekl, že EU nám asi přizná 80 procent z tzv. restrukturalizační rezervy 55,8 milionu kilogramů mléka, o jejichž přidělení Česká republika požádala. „Celou rezervu nerozdělíme, hrozilo by snížení cen mléka,“ dodal.