Mezinárodní den ptactva 1. dubna

První dubnový den patří Mezinárodnímu dni ptactva i v Krkonoších. Krkonošský národní park je totiž domovem mnoha vzácných a zákonem chráněných druhů ptáků. Mezi ty nejohroženější patří například čáp černý, sokol stěhovavý nebo létající drahokam slavík modráček tundrový. Význam Krkonoš z ornitologického hlediska podtrhuje i to, že celé území je pod ochranou Evropské unie jako Ptačí oblast Krkonoše. Informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Mnohé ptačí druhy jsou vázány na les a jeho vývojová stádia. „Proto jsme s ohledem na hnízdní nároky těchto ptáků upravili plány hospodaření v krkonošských lesích. Například v době hnízdění čápa černého neprovádíme v okolí jeho hnízd těžbu dřeva, která by jej rušila. V lesích rovněž ve zvýšené míře ponecháváme staré a duté stromy, ve kterých hnízdí datel černý, sýc rousný či lejsek malý,“ říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Udržováním volných ploch v odrůstajících mlazinách jsou podporována místa vhodná pro tok a hnízdění tetřívka obecného.
Zemědělci hospodařící na krkonošských loukách jsou dotacemi motivováni k takové údržbě luk, která umožňuje úspěšné hnízdění chřástala polního. Poslední z evropsky významných druhů – slavík modráček tundrový – zatím bez zjevných problémů, i když v malém počtu párů, hnízdí na náhorních rašeliništích Krkonoš.
Dalším významným druhem, který se již několik let pravidelně do Krkonoš vrací, je kriticky ohrožený dravec – sokol stěhovavý. V České republice hnízdí přibližně 20 párů tohoto zákonem přísně chráněného dravce. „Víme, že na území Krkonošského národního parku v minulosti opakovaně došlo k jeho zahnízdění. Mláďata se ale buď dospělosti nedožila, zahubili je predátoři, například výr velký, nebo je někdo ukradl,“ říká Hřebačka. Po loňské zkušenosti, kdy hnízdo sokola stěhovavého navzdory faktu, že vejce snesl, zůstalo prázdné, Správa Krkonošského národního parku spustila nepřetržitý ornitologický monitoring v době jeho hnízdění. Letos za pomoci moderní techniky nepřetržitě monitorujeme sokola stěhovavého od jeho příletu a zahnízdění. „Přípravné práce a samotný monitoring jsme zahájili již v zimě, protože sokol si hledá hnízdiště a klade vejce již na konci zimy. Právě v tuto době je extrémně citlivý na jakékoliv vyrušení a vše tak muselo být připraveno ještě před tím, než zahnízdí,“ popisuje naše aktivity Hřebačka a dodává: „Monitoring ukončíme, až letos vylíhlá mláďata opustí hnízda“. Hnízda kromě techniky budou hlídat nepřetržitě ve dne i v noci také profesionální strážci i dobrovolníci. „Pokud se tento způsob osvědčí a zachráníme tak mládě sokola stěhovavého, budeme moci hovořit o úspěchu,“ vysvětluje Hřebačka.
Mládě sokola stěhovavého lze pořídit na černém trhu za cenu kolem patnáct tisíc korun. V hnízdě se často nacházejí i čtyři kusy vajec. Sokol je obchodován pro jeho výborné lovecké vlastnosti. Přestože ceny na černém trhu klesají, stále se vykrádání ptačích hnízd zdá být atraktivním přivýdělkem. Kvůli ochraně sokolů nebudeme uvádět místa, kde v Krkonoších hnízdí, ani počet hnízdících párů. V souvislosti s ornitologickým monitoringem nedojde (na rozdíl od NP České Švýcarsko či CHKO Broumovsko) k omezením pro běžné návštěvníky. Správa KRNAP se nechystá k uzavření turistických stezek v okolí hnízd a turistů se nedotkne ani ornitologický monitoring.
Kromě aktivit spojených s ochranou jednotlivých druhů se Správa KRNAP zaměřuje i na osvětu a vzdělávání. Poslední dubnovou a první květnovou sobotu pořádáme tradiční Vítání ptačího zpěvu. Za doprovodu odborného ornitologa se účastníci zaposlouchávají do hlasů jednotlivých pěvců, pozorují a určují je. Tato jarní vycházka za opeřenci je mezi lidmi velice oblíbená, což dokládá počet účastníků, který se opakovaně blíží jedné stovce. Letos se vítání ptačího zpěvu uskuteční 24. dubna a 1. května, vycházky začínají v 7.30, 9.00 a v 10.30 hodin.