Intenzivní chovy využívají mobilní techniku, s rozvojem bioplynových stanic se ale rozšiřují také stacionární technologie míchání a zakládání krmiva. Určitou renezanci prožívají rovněž automatické, stacionární technologie. Technických řešení existuje celá řada. Nejrozšířenějšími jsou v našich podmínkách vozy s horizontálním a vertikálním systémem míchání krmiva a to v řadě modifikací.
Další typy představuje míchání pádlové, pneumatické, řetězové, případně jiné. Kapacitám jednotlivých modelů pak odpovídá také příkon a požadavky na trakční prostředky, se kterými se tato technika agreguje.
To platí pro veškerou techniku pro krmení, tedy pro míchací i zakládací systémy. V řadě chovů se u nás „zabydlely“ modely samojízdných míchacích krmných vozů a v některých zemích se setkáme s řešením, kdy se míchací vana dodává coby nástavba pro nákladní automobily a návěsy.
Způsob nakládání krmiva
Pro malé kubatury se pro nakládání krmiva používají například traktorové čelní nakladače a kompaktní kloubové nakladače, pro střední modely třeba manipulátory různých výkonových tříd. Nakládku největších kubatur zajišťují velké kolové nakladače či nejvýkonnější teleskopy. Samozřejmostí by měly být nakládací adaptéry pro manipulační techniku, které umožní takové odebírání senáže a siláže, po kterém zůstane pokud možno rovná stěna. Jedná se o různé modely vykusovačů, s pasivními či aktivními břity.
Další možností jsou různé lopaty s frézovacím zařízením, případně zařízení pro vyřezávání celých bloků a někdy se využívají rovněž vidle s drapákem, avšak jejich využití je značně diskutabilní, neboť příliš nesplňují požadavky na rovnou, neporušenou stěnu. Některé modely vykusovačů mohou být vybaveny vlastním vážicím zařízením. Kubatura těchto adaptérů odpovídá objemu míchací vany a možnostem manipulační techniky.
Pro nakládku lisovaných objemných krmiv se využívají rovněž různá provedení bodců nebo kleští pro manipulaci s balíky, které mohou být případně doplněny o hydraulické zařízení pro jejich příčné rozříznutí.
Alternativu mohou představovat stacionární provedení frézovacích zařízení a v minulosti jsme se mohli setkat s frézami, coby nástavbami pro zemědělské traktory. Nakládání jadrných krmiv a krmných směsí je zajištěno manipulační technikou, samozřejmě s lopatou na sypké hmoty, nebo je možné využít některé typy vykusovacích systémů, například těch s vážením. Další možností je plnění přímo ze zásobníků těchto krmiv.
Je-li míchací krmný vůz (MKV) opatřen vlastním nakládacím zařízením, pak se setkáme nejčastěji se dvěma typy – frézovacím zařízením a vykusovacím štítem.
Další z možností jsou nakládací štíty, které mají podobu vytrhávacích hřebenů, nebo se dodávají různá hydraulická ramena s drapákem. Ta mnohdy na jednom modelu vozu doplňují například frézovací zařízení a slouží pro nakládku balíků nebo sypkých hmot. Podle toho jsou také osazeny potřebným drapákovým nástavcem.
Některé modely mohou být rovněž vybaveny nakládací plošinou pro silážní bloky nebo balíky, případně speciálními dopravníky, avšak ty jsou řešením velmi okrajovým. S frézovacím zařízením se setkáváme zejména u tažených modelů horizontálních vozů, jsou jimi osazeny některé tažené vertikální vozy, u kterých však převažují různá provedení štítů, a dále se s frézami setkáme u samojízdných modelů, horizontálních či vertikálních, kdy u těchto MKV opět dominují frézy, ačkoli se objevují také nakládací štíty.
Základním konstrukčním prvkem frézy je rotor, který je osazen do spirály osazenými frézovacími noži různého tvaru. Rotor je zpravidla poháněný hydraulicky, přičemž někteří výrobci používají technologii s dvojicí frézovacích rotorů menšího průměru.
V případě tažených modelů je fréza uložena na dvojitém rameni vedeném podél míchací vany, v případě samojízdných modelů pak je fréza spojená s tunelem, jehož součástí je dopravník, který zajišťuje plnění míchací vany. Takové frézovací zařízení se také může používat při nakládce sypkých materiálů.
Vykusovací zařízení a štíty jsou zpravidla opatřeny aktivními, hydraulicky poháněnými břity. Existují také provedení pasivní, tedy s břity pevnými. Vykusovací zařízení mohou mít podobu jednoduchého štítu nebo jakéhosi zásobníku, přičemž jejich provedení vycházejí především z konstrukce vozu samotného. Také zařízení tohoto typu jsou usazena na hydraulicky polohovatelných ramenech různé konstrukce a provedení.
Horizontální a vertikální míchání
V této kategorii se používají zpravidla dva systémy – s jedním nebo dvěma míchacími šneky s horizontální, tedy vodorovnou osou rotace.
Míchací šnek či šneky, které se nacházejí na dně míchací vany a jsou osazeny různými typy nožů, různého tvaru, ke kterým se často přidává ještě protiostří, jsou doplněny dále pomocnými šneky umístěnými v horní části míchací vany. Pomocné šneky slouží k posuvu materiálu uvnitř míchacího prostoru a zajišťují jeho homogenizaci.
Co se kubatur týká, v případě tažených modelů se setkáváme zpravidla s objemy 5–20 m3, kdy pro malé chovy se nabízejí modely s objemy do 5 m3. Na druhou stranu samojízdné horizontální modely nabízejí kapacity přesahující oněch 20 m3. Některé modely stacionárních MKV a také tažená provedení se dodávají s objemem asi 20–30 m3.
Kapacitám míchacích prostorů odpovídají nároky na příkon, který je stejně velký, jako je široká nabídka objemů a činí od 22 až 38 kW (30–50 k) až do 147 až 184 kW (200–250 k). Samojízdné modely se dodávají samozřejmě s vlastním motorem s výkonem asi 110–147 kW (150–200 k). Kubaturám pak odpovídá také konstrukce podvozku a počet náprav. Samojízdné modely jsou opatřeny vytápěnou a klimatizovanou kabinou, některé jednodušší a speciální modely se dodávají bez kabiny nebo s ochranným rámem opatřeným stříškou. Vyprazdňování horizontálních MKV zajišťují zpravidla hydraulicky polohovatelné a poháněné zakládací dopravníky umístěné na boku spodní části nástavby. Setkáme se s provedeními pro zakládání na jedné či obou stranách. Množství krmiva se reguluje hydraulicky ovládaným šoupětem. Kromě systému s dopravníky se dodávají systémy, kdy na hydraulické šoupě navazuje spádová deska.
Také způsob dávkování se volí s ohledem na konfiguraci stájových prostor, krmných chodeb atd. Některé modely nabízejí možnost osazení vyprazdňovacího otvoru turbínou s metacím kolem pro zastýlání. Mezi příslušenství horizontálních i vertikálních modelů patří různé hydraulické a elektronické vážicí systémy, doplněné různými typy palubních počítačů s displejem ukazujícím základní hodnoty pro ukládání různého počtu receptur. Počítač může být rozšířen také o tiskárnu.
Také vertikální modely MKV se dodávají s různým počtem míchacích šneků, tentokrát však se svislou, tedy vertikální osou rotace. Počet šneků závisí především na kubatuře vozu a setkáme se s jedním, dvěma a třemi šneky. Vertikální šneky vynikají kuželovitou konstrukcí a jsou po obvodu opatřeny nožovým systémem pro mělnění a míchání krmiva. Také zde se můžeme setkat s přídavným protiostřím. Pohon šneků je konstruován jako spodní a tvoří jej zpravidla planetové převodové ústrojí.
Také v případě vertikálních vozů se setkáme s obdobnými kubaturami jako v případě horizontálních modelů, kdy nejmenší provedení se nabízejí do 5 m3, mezi běžné patří modely o objemu 5–20 m3, přičemž jako vozy vyšších kubatur můžeme označit provedení s objemy 20–30 m3.
V případě vertikálních modelů se setkáme rovněž s kapacitami 30–45 m3, případně ještě většími. Takové modely se dodávají jako tažené, případně stacionární. Doménou samojízdných verzí jsou jedno- a dvoušneková provedení. V případě vertikálních modelů je v horní části míchacího prostoru usazen po obvodu vany prstenec zamezující přepadávání krmiva během procesu míchání. Co se příkonů týká, můžeme rámcově hovořit o stejných hodnotách jako v případě horizontálních typů.
Při vyprazdňování materiálu se setkáváme s obdobnou konstrukcí jako u vozů horizontálních. Vertikální MKV rovněž využívají zakládací dopravníky příčně umístěné v oblasti předního nebo zadního čela míchací vany a také se můžeme setkat s turbínou pro zastýlání. Některé modely mohou být osazeny jak zakládacím dopravníkem v oblasti čela vany, tak tímto zastýlacím zařízením.
Vertikální MKV, které jsou opatřeny štítem pro nakládání krmiva, jenž tvoří zároveň zadní čelo vozu, je možné vyprazdňovat také po odklopení štítu. Tento systém se uplatní například v neprůjezdných stájích. Jak k vertikálním, tak k horizontálním vozům lze ještě doplnit, že podvozky těchto modelů jsou konstruovány s ohledem na pohyb po zpevněných plochách.
Často však musí překonávat různá terénní převýšení, např. při výjezdu ze silážních žlabů, a zároveň musí odpovídat svou konstrukcí nejen celkovým hmotnostem jednotlivých modelů, ale také skutečnosti, že řada míchacích krmných vozů absolvuje denně mnoho kilometrů mezi jednotlivými středisky živočišné výroby. Tomu odpovídá konstrukce brzdového systému a pojezdová rychlost.
U samojízdných modelů se setkáváme s jednou, ale spíše oběma řiditelnými nápravami, pokud se ovšem nejedná o modely s tříkolovým podvozkem, opatřeným zadním řiditelným kolem. Existují však samojízdné modely s větším počtem náprav.
Podvozky tažených modelů jsou konstruovány jako hydraulicky polohovatelné a to z důvodu nakládání krmiva. Zadní čelo míchacího prostoru je na spodní straně opatřeno štítem, který se díky podvozku spustí k zemi, a ztráty při plnění vlastním systémem nakládání se eliminují.
Ostatní provedení míchacích vozů
Pro začátek je nutné poznamenat, že ostatní konstrukce, mají-li být využívány pro krmení podle požadavků, jsou opatřeny vážicími systémy, stejně tak jako vertikální a horizontální modely.
Jednou z možností je využití tzv. pneumatického provedení vozu, který využívá míchací turbíny a právě proudu vzduchu. Nástavba může být v zadní části osazená nakládací plošinou pro nakládku bloků siláže nebo balíků, přičemž nástavba je opatřena podlahovým dopravníkem, který zajišťuje posuv materiálu směrem k přednímu čelu doplněnému frézovacími válci.
Další provedení mohou být opatřena například vytrhávacím hřebenem, který je určen pro nakládání krmiva a zároveň tvoří stěnu zadního čela nástavby.
Srdcem míchání je turbína s metacím kolem, jež zajišťuje míchání materiálu a jeho metání směrem k zadnímu čelu. K usměrňování toku materiálu slouží metací komín, který je součástí konstrukce turbíny, a polohovatelná clona zamezující metání krmiva do prostoru mimo ložný prostor vozu. Intenzita míchání je pak dána počtem cyklů.
Turbína se díky otočnému usměrňovacímu a metacímu komínu používá také pro zakládání krmiva do žlabu. Tato technika se také využívá jako zastýlací. Koneckonců řada nesených rozdružovačů balíků funguje na podobném principu, přičemž metací kolo, osazené frézovacími noži, přímo navazuje na ložný prostor. Jednoduché modely určené zejména pro nastýlání, ale i pro zakládání krmiva jsou konstruovány jako nesené, míchací vozy jsou pak opatřeny jedno- a dvouosým podvozkem. Stejně tak, jako se setkáváme s nesenými rozdružovači, nabízejí někteří výrobci jednoduchá zařízení, některá s mícháním, opatřená frézovacím zařízením či štítem, která jsou určena pro velmi malá stáda, a můžeme hovořit o jakýchsi nesených míchacích krmných „vozech“.
Dalším typem konstrukce je tzv. pádlové míchání, které svým principem připomíná horizontální systém míchání. Hlavním pracovním prvkem je rotor o velkém průměru, který je tvořen unášeči spojenými v celé délce míchacími lištami, a tyto lišty připomínají svým vzhledem pádla. Také takové míchací zařízení může být doplněno o sadu protiostří pro homogenizaci dlouho-stébelnatých krmiv – sena, slámy.
Pádlový systém je doplněný pomocným míchacím šnekem či spíše šneky s horizontální osou rotace umístěnými na protilehlé straně pádlového mechanismu, které plní podobnou funkci jako horní míchací šneky u modelů klasických horizontálních vozů. Také pádlový systém může být doplněn nakládacím zařízením různé konstrukce.
Systém vyprazdňování je obdobný jako v případě horizontálních modelů. Některé modely, zejména samojízdných míchacích vozů svou konstrukcí připomínají domíchávač betonu.
V podstatě se jedná o uzavřený míchací buben, který je uvnitř osazen výstupky a clonami, které zajišťují promíchání krmiva. O jeho plnění se zpravidla stará výše zmiňovaná fréza s tunelem opatřeným dopravníkem.
Jako okrajové můžeme také označit řetězové míchací krmné vozy, kdy funkci míchání zajišťují řetězové dopravníky umístěné po obvodu míchacího prostoru, ale s tímto systémem se u moderních konstrukcí prakticky nesetkáme.
Většina renomovaných výrobců se věnuje vývoji a výrobě horizontálních a vertikálních šnekových modelů, kdy řada z nich nabízí ve svém výrobním programu jako alternativu modely s pádlovým a turbínovým způsobem míchání. Pádlové modely jsou doménou některých specializovaných výrobců, kteří se soustřeďují na vybrané trhy, jež tyto modely požadují na základě dlouhodobých zkušeností.
Klasická technika pro krmení
Ne všichni chovatelé požadují precizní zamíchání, protože zajišťují krmení například základního stáda masných krav, kdy využívají pouze senáž uskladněnou v senážních žlabech, a jde tedy pouze o založení krmiva do žlabu. Obdobné požadavky mají ti, kteří používají ke krmení pouze balíky sena a senáže.
Zde je nutné poznamenat, že pokud se přidává lisované seno či sláma do směsné krmné dávky, odebírá se z balíku frézami, vykusovacími štíty nebo si míchací systém dokáže sám poradit s balíkem, ten rozdružit a krmivo zamíchat spolu s ostatními komponenty.
V našich podmínkách se nejčastěji setkáme s klasickými krmnými a zakládacími vozy s jednoduchou nebo tandemovou nápravou, případně dvouosými přívěsy a nástavbou opatřenou podlahovým dopravníkem. Přední nebo zadní čelo, podle konstrukce, je opatřeno horizontálními frézovacími válci, obdobně jako v případě pneumatických systémů, které dávkují krmivo na příčný zakládací dopravník.
Modely s pásem umístěným před předním čelem nabízejí rovněž reverzní systém pohonu podlahového dopravníku a díky otevíratelnému zadnímu čelu je možné tento vůz použít také pro zastýlání či dávkování krmiva do prostoru chodby průjezdných stájí. Takové vozy se dodávají v různých kubaturách, s různým provedením nástaveb a využívají se všude tam, kde se sklízí zelené krmivo sklízecími řezačkami. Zde je možné zmínit také sběrací vozy, které lze opatřit zadními frézovacími a dávkovacími válci spolu s příčným zakládacím dopravníkem a které pak využívají v soupravě s trakčním prostředkem s čelním žacím strojem.
Pro zakládání konzervovaných krmiv lisovaných do balíků se využívají mj. turbínové systémy rozdružovačů, opět v neseném nebo v závěsném provedení s různým systémem nakládání balíků – nakládací vidle, nakládací plošina, trhací hřeben, kterým je možné také balík posunout směrem k pracovnímu ústrojí, nebo se opět využívá manipulační techniky s příslušnými adaptéry. Některé modely pro krmení lisovaných materiálů mohou být podobně jako klasické krmné a míchací krmné vozy opatřeny zásobníkem pro dávkování a přimíchávání jadrných krmiv a směsí.
Pro rozebírání balíků se využívají systémy pracující na principu odvalování a postupného odvíjení hmoty z balíků vytvořených svinovacími lisy. Systémů může být více a využívají hydraulický nebo mechanický systém posuvu. Některé typy využívají systému s pohyblivými břity, které v pravidelných intervalech vykusují část hmoty z balíku a tuto pak dávkují prostřednictvím spádové desky.
Systémů pro rozebírání balíků existuje celá řada, avšak je třeba počítat s tím, že řada z nich je určena spíše pro dávkování steliva a vytváření jemné struktury, zatímco při dávkování krmiva se musí pamatovat také na skutečnost zachování požadované struktury.
Klíčové informace
– Každý z modelů krmných vozů je opatřen buď míchací vanou různé konstrukce (míchací vozy), nebo ložným prostorem (zakládací vozy).
– Z hlediska plnění rozdělujeme stroje na typy bez vlastního nakládání a s vlastním systémem nakládání.
– Modely bez nakládání najdeme jak mezi horizontálními, tak vertikálními míchacími vozy.
Ing. Filip Javorek
