Mimokořenová aplikace u brambor

Brambory přijmou během své vegetace celkem v průměru na výnos 10 tun hlíz spolu s nadzemní hmotou a kořeny 40 až 50 kg N, 9 kg P, 70 kg K, 22 kg Ca a 9 kg Mg. Výživný stav mladé bramborové rostlinky krátce ovlivňuje matečná hlíza. Po vytvoření asi sedmi listů a zejména při rychlé tvorbě kořenového systému (od fáze BBCH 30) dochází k intenzivnímu příjmu živin kořeny do nadzemní hmoty. Toto období trvá až do fáze květu (BBCH 60-69), poté intenzita příjmu živin nadzemní hmotou klesá.

Hlízy se na příjmu živin kořeny začínají podílet ve fázi květu a intenzita je nejvyšší těsně po ukončení květu. Z toho vyplývá, že optimální doba pro aplikaci vodných roztoků určených pro mimokořenovou výživu je v období tvorby poupat až začátku květu (BBCH 50 – 65).

Historie dlouhá
čtyřicet let
Mimokořenovou výživou se v našem ústavu zabýváme řadu let. Na toto téma byly založeny první polní pokusy v šedesátých letech minulého století. Týkaly se tzv. kontrolních stanovišť, kde bylo na základě analýz nadzemní části rostlin z desítek poloprovozních pokusů cílem získat informace o výživném stavu a případně provést korekci dohnojením. Jako základní kritéria byly brány v úvahu zejména poměry N a P, ale i N a K. Praktický zásah se ale ve většině případů týkal pouze dusíku, protože ve formě močoviny byl dusík rychle a v dostatečném množství rostlinám k dispozici. Bylo zjištěno, že porosty brambor snesou koncentrace kolem 9%, bezpečná je koncentrace 6%. Navíc, dusík ve formě močoviny je listy dobře a rychle přijatelný, jak bylo zjištěno v pozdějších pokusech v devadesátých letech, kde jsme využívali izotopicky značenou močovinu pomocí stabilního izotopu 15N. Neznamená to, že mimokořenovou výživu jsme redukovali pouze na dusík, jen tehdy nebyla k dispozici taková široká paleta listových hnojiv.
V osmdesátých letech se prováděly polní pokusy s přípravky Harmavit, Fytovit, Vegaflor a MKH-18. To již byla komplexní listová hnojiva se škálou základních živin a mikroelementů. Taková hnojiva obsahovala pro účely korekce výživného stavu nízké koncentrace dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku. V metodikách technologie pěstování brambor jsme jim dali prostor v těch případech, byl-li výživný stav základních živin v optimu. V opačném případě byly doporučovány korekce stavu na základě anorganických rozborů listů.
Je patrné, že různé úrovně výživy dusíkem se promítaly do křivek, které charakterizovaly okamžitý stav výživy. Konkrétní obsahy dusíku z provozních pozemků se pak porovnávaly s ideální křivkou příjmu dusíku. Je to metoda propracovaná prakticky pro všechny plodiny. Přihnojení se dělo formou roztoků močoviny, případně hořké soli.

Pokusy 21. století
Začátkem devadesátých let jsme ukončili rozsáhlou sérii pokusů s tzv. sólokoncentráty stopových prvků, což byl tehdy program Chemických závodů v Bratislavě, tedy ne cesta komplexních listových hnojiv, ale řady přípravků s obsahem pouze jednotlivých mikroelementů. V pokusech jsme testovali přípravky Veborit, Molychel, Cuprohum, Mn citrát a Zinkocit. Pokus byl proveden v podmínkách střední zásoby všech mikroelemntů v půdě. Byl učiněn obecný závěr, že v podmínkách pokusu nebyly zkoušenými přípravky ovlivněny výnosové ani kvalitativní ukazatele.
V novodobé historii – od roku 2002 – jsme prováděli řadu pokusů s vodnými roztoky močoviny, hořké soli a komerčně vyráběných listových hnojiv. Vyhodnocení pokusů je značně obtížné a problematické, protože se neporovnávají srovnatelné přípravky, ale hnojiva s různým složením i obsahem makro (například i s 20% obsahem dusíku) i mikroelementů. Často tyto přípravky obsahují stimulátory růstu na různých bázích a dokonce i fytohormony. Podle doporučení se aplikují v různých dávkách a koncentracích, zpravidla ve třech rozhodujících obdobích: začátku tvorby poupat (BBCH 51-59), začátku květu (BBCH 60-69) a v plném kvetení (BBCH 70-79). Uvedené tabulky uvádějí komerční názvy testovaných hnojiv a přípravků, včetně dávky a četnosti aplikace. Neuvádíme jejich složení, to je možné zjistit např. z internetové databáze ÚKZÚZ, kde jsou uvedeny etikety.

Nejvíce pozornosti
české řadě hnojiv
Polní pokusy byly prováděny v podmínkách Výzkumné stanice Valečov při VÚB Havlíčkův Brod na Českomoravské vrchovině, v nadmořské výšce 450 m. Půda je střední hlinitá, půdní reakce neutrální, vysoký obsah P, dobrý obsah K i Mg, nízký obsah B, střední obsah Mn, vysoký obsah Mo, střední obsah Cu a střední obsah Zn.
V rámci pětiletých pokusů jsme nejvíce pozornosti věnovali českému produktu – řadě hnojiv Campofort, kromě posledních dvou let jsme zařazovali i varianty s aplikací roztoku močoviny a hořké soli, což lze považovat za „domácí výrobu“ roztoku pro mimokořenovou výživu brambor. Z výsledků výnosu vyplývá, že u hnojiv řady Campofort bylo možné pozorovat tendenci vyšších výnosů (v roce 2001 a 2003 nejvyšší výnosy, v roce 2004 zvýšení výnosu o 11 %, tj. nejvyšší zjištěná diference od neošetřené kontroly). Pozitivní výsledky přinesla i skutečnost, že druhé, resp. i třetí aplikace byly podle firemní filozofie zvoleny podle výsledku anorganických rozborů rostlin.
Výsledky pokusů byly získány díky řešení VZ MSM 6010980701.

Ing. Jaroslav Čepl, CSc.,
Ing. Pavel Kasal, Ph. D.,
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.