07.10.2011 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Minimální standardy na ochranu prasat

K harmonizaci standardů v českých chovech prasat došlo ještě před vstupem naší republiky do Evropského společenství. Stalo se tak 14. dubna 2004 vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Ta byla později upravena vyhláškami č. 425/2005 Sb. a č. 464/2009 Sb.

Od vydání zmíněné vyhlášky č. 208 uplynulo již sedm let. Blíží se termín 1. ledna 2013, kdy se budou podmínky stanovené uvedenými právními předpisy vztahovat na všechny stavby pro prasata – nikoliv tedy jen na stavby nově postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené, jak tomu bylo v přechodném období. Proto chceme na tuto situaci upozornit.
Z obsahu vyhlášky č. 208 vyplývá, že v praxi nelze opomenout všechny podmínky v obecných ustanoveních a tedy její úplné znění, včetně příloh.
Vzhledem k rozsahu informace upozorníme jen na některá vybraná ustanovení § 3, který stanoví základní standardy pro ochranu prasat.
Uvedené požadavky vycházejí ze směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Ta byla několikrát podstatně změněna a následně publikována jako kodifikovaná směrnice Rady 2008/120/ES.

Voda, světlo, hluk
Podle ustanovení vyhlášky č. 208 všechna prasata musí mít, mimo jiné, trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.
Všechna prasata starší než dva týdny musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Napáječky musí být prasatům lehce přístupné. Použití krmiva v tekuté formě, mimo náhražky mléka u selat ve stáří do dvou týdnů se nepovažuje za napájení.
Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně.
V částech stavby, ve kterých jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres.
Prasata musí být chována ve stálých skupinách a mísení s jinými prasaty je třeba omezit na minimum. Musí-li být smíšena, je nutno je sloučit v co nejranějším věku.

Prasničky a prasnice
Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně 1,64 m2 a pro každou prasnici nejméně 2,25 m2. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o 10 %, jsou-li chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může být zmenšena o 10 %.
Část požadované plochy, a to nejméně 0,95 m2 na prasničku a nejméně 1,3 m2 na prasnici, musí být tvořena souvislou pevnou podlahou, z níž je pro odtokové otvory vyhrazeno maximálně 15 %.
Prasnice a prasničky se během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovají ve skupinách. Kotec, v němž je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m.
Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m. Přitom musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách a musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity.
Objeví-li se příznaky silných střetů, je třeba ihned vyšetřit příčiny a přijmout vhodná opatření, například, je-li to možné, poskytnout jim větší množství slámy nebo jiných materiálů k odvedení pozornosti. Ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být ustájena odděleně od skupiny. Použití uklidňujících léčiv za účelem snazšího mísení zvířat se musí omezit na mimořádné podmínky a musí být konzultováno s veterinárním lékařem.
Odchylně mohou být prasnice a prasničky chované v provozech s méně než deseti prasnicemi ustájeny během uvedeného období jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích mohou snadno otočit.
Za účelem nasycení a uspokojení potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo.
V týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení.
Pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha. Porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, např. ochrannými mřížemi.

Selata

Pro ochranu selat jsou stanoveny následující podmínky:
Část celkové podlahové plochy musí být dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům společně odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem.
V porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát. Selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete.
Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata.
Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo odštípnutím s ponecháním hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat.
Dříve než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení.

Analýza kontroly chovů
Při dozorové činnosti byly respektovány a kontrolovány platné podmínky stávajících předpisů. Bylo tedy nutné přihlédnout k tomu, že se jedná převážně o chovy zřízené a vybudované před rokem 2004, tedy před účinností vyhlášky č. 208, nikoliv jen na nově postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené stavby pro prasata, pro které platí předpis v plném rozsahu. Na tuto skutečnost chovatelé vždy upozorňovali s tím, že termín úprav není zatím platný.
Z analýzy vyplývá, že největší podíl ze zjištěných závad (43 %) ve skupinových chovech spočíval v nezabezpečení napájení čistou čerstvou vodou a v krmení, 18 % podílu závad se týkalo objektů a jejich vybavení.
V řadě případů byli chovatelé při kontrolách upozorňováni na změny, které musí v chovech a jejich technologii realizovat prakticky v průběhu následujícího roku.
Sdělení považujeme za významné i vzhledem k tomu, že podle informace ministerstva zemědělství se např. ve druhém čtvrtletí 2011 počty poražených prasat meziročně snížily o 1,7 procenta a bylo poraženo 746 019 prasat, z toho 22 191 prasnic. Počet poražených prasnic se naopak zvýšil o 10,4 %. Celková výroba vepřového masa činila 67 313 tun, meziročně se snížila o 1,9 %.
Vláda podle této informace začátkem června schválila návrh, který má mimo jiné uvolnit zhruba půl miliardy korun z peněz Pozemkového fondu ČR na podporu tuzemských chovatelů prasat.
Domníváme se, že v této částce jsou uvažovány i nezbytné nároky na úpravu technologií tak, aby odpovídaly podmínkám ES. Podle uvedeného sdělení se Poslanecká sněmovna a následně Senát k jeho projednání dostanou po prázdninách.

 

Klíčové informace

– Od 1. ledna 2013 se budou podmínky stanovené uvedenými právními předpisy vztahovat na všechny stavby pro prasata. 
– Zásadním dokumentem je vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb.
– Další důležitou normou je směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění).
– Základním předpisem zůstává zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

 

MVDr. Jiří Dousek
MVDr. Zbyněk Semerád
MVDr. Simona Ninčáková
MVDr. Aurika Smolová
Státní veterinární správa ČR,
odbor ochrany zdraví a pohody zvířat

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down