Minimum od osmičky

Minimální garantovaná cena je základem pro vyjednávání o skutečné tržní ceně mléka, tímto vysvětluje Agrární komora ČR svůj požadavek na její zvýšení z letošních 7,60 nad osm korun za litr. „Kdyby tato cena působila jen jako záchranná síť, bylo by to o něčem jiném,“ uvedl Pavel Novotný z vedení AK. Jak doplnil, průměrná realizační cena mléka v ČR ve výši 7,72 Kč/l za letošních osm měsíců je jen mírně nad minimální cenou a v žádném případě není schopna zajistit průměrnou rentabilitu výroby mléka.

Podle Miloše Pazderky, předsedy představenstva Mlecoopu, je největší tragédií, jak se u nás minimální cena chápe. „Mělo by jít výhradně o cenu, z níž se kalkulují subvence na vývoz přebytků. Jenže pokud se tady vyhlásí nějaká cena, stejně jako u pšenice, pak všichni nastaví tuto úroveň,“ konstatoval Pazderka s tím, že nemá význam nyní licitovat o zvýšení minimální ceny mléka o třicet či čtyřicet haléřů. „Kdyby to měla být cena pro sedláky na příští rok, stejně by byla nepřijatelná,“ dodal.
„Pokud je minimální cena, a my ji nechceme, měla by sloužit pouze jako záchranná síť,“ tvrdí ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. Jinak je pro zachování nynějších 7,60 Kč/l a argumentuje dvěma důvody: „Při napjatém státním rozpočtu asi nebude více prostředků pro SZIF, rozměr výroby mléka zůstane přibližně na letošní úrovni, takže to asi neumožní výrazně zvýšit minimální cenu. Druhou věcí je, že pokud se nezmění výše minimální ceny, která je nastavená na nejnižší možnou kvalitu, tak bude možné více zohlednit jakost mléka.“ Podle Němce se také nedá říci, že mlékaři berou minimální cenu jako konečnou, což letošní rok prokázal. Úprava minimální ceny by si vyžádala novelizaci vládního nařízení k mléčným kvótám, které platí do 31. prosince 2005.