Ministerstvo má nové grémium

Na ministerstvu zemědělství (MZe) vznikl nový orgán, který se bude zabývat otázkami budoucnosti společné zemědělské politiky EU (SZP) s názvem Gremium pro koncepční otázky a reformu SZP. V čele skupiny bude stát náměstek ministra Martin Hlaváček, informovalo MZe. Od roku 2014 má začít platit nová podoba společné zemědělské politiky. V následujících měsících budou finišovat jednání o tom, jak přesně bude vypadat.

V rámci grémia, jehož členy budou zástupci ministerstva a podřízených organizací, mají fungovat pracovní týmy, do kterých budou přizváni zástupci nevládních zemědělských organizací. Jejich úkolem bude vytvořit obsah a budoucí podobu Programu rozvoje venkova, přímých plateb, národních dotací a operačních programů rybářství na období 2014 až 2020, uvedla mluvčí MZe Kateřina Böhmová. Zástupci MZe budou s nevládními organizacemi sjednocovat postup při prosazování zájmů českých zemědělců také při pravidelných kulatých stolech. Debaty by měly přispět k dojednání co nejlepších dotačních podmínek.
Nevládní agrární organizace hájící zájmy různých zájmových skupin zemědělců se v předchozích měsících dokázaly shodnout, zastavit názorové třenice a vystupují jednotně. V otázkách zemědělské politiky se vesměs shodují také tuzemští politici.
"Ministerstvo zemědělství má jednotný postoj s nevládními zemědělskými organizacemi. I nadále se chceme společně připravovat na další jednání v Bruselu, proto o jednotlivých tématech budeme diskutovat při dalších kulatých stolech," uvedl dnes ministr zemědělství Petr Bendl.
Návrh reformy společné zemědělské politiky představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí odsouhlasit členské státy a Evropský parlament.
Podle české vlády jsou některá opatření v návrhu budoucí SZP proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250 tisíc hektarů půdy ladem.
Země visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se minulý týden s Bulharskem, Rumunskem a Slovinskem v Brně shodly se na tom, že nesouhlasí s návrhy Evropské komise ohledně rozvoje venkova. Bojí se nárůstu byrokracie a požadují úpravu návrhů.