Ministerstvo zemědělství (MZe) v těchto dnech vydává příručku, která má zemědělcům poskytnout rady, jak čelit na polích erozi, řekl novinářům ministr zemědělství Ivan Fuksa. Hospodaření na erozně ohrožených pozemcích v ČR je od července přísnější. Stát tím chce zabránit mnohamilionovým škodám, které eroze každým rokem způsobuje.
Brožura pracovně nazývaná "protierozní kuchařka" vychází v nákladu 24 000 kusů a k farmářům bude distribuovaná prostřednictvím regionálních pracovišť MZe. Dostupná bude také v elektronické podobě na internetu. Jako vhodné postupy proti erozi doporučuje například setí po vrstevnicích či do ochranné plodiny, bezorebné setí, zasekávací a přerušovací pásy. Zástupci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) dnes v Třebsíně na Benešovsku novinářům navíc představili simulátor deště. Zařízení dokáže pomocí čtyř trysek simulovat přívalový déšť a jeho dopady na půdu. Díky tomu mohou vědci objektivně posuzovat účinnost různých protierozních opatření včetně vlivu jednotlivých pěstovaných plodin. V současnosti se pracuje na inovované verzi simulátoru deště, která bude nově schopna ještě lépe simulovat průběh srážek různé intenzity. "Ochrana půdy a boj s erozí představuje naši důležitou prioritu, proto má také zelenou hledání takových nástrojů, které dokážou tomuto negativnímu fenoménu účelně čelit," uvedl dnes ministr zemědělství Ivan Fuksa. Za klíčová označil zejména opatření, která zajistí bezproblémové pěstování zemědělských plodin i v místech ohrožených erozí. "Tímto bych chtěl všechny české zemědělce vyzvat, aby se seznámili se současnými doporučeními, které jsou uvedena v protierozní kuchařce," dodal ministr. Zatímco do konce prvního pololetí letošního roku se regulace týkala pouze erozí silně ohrožených ploch, od července se vztahuje i na plochy méně ohrožené. Pravidla správného hospodaření tak budou sedláci muset uplatňovat na zhruba 15 procentech celkové rozlohy orné půdy. Bez protierozních opatření by v důsledku eroze v krajním případě mohlo z tuzemských polí ročně zmizet až 21 milionů tun ornice. To by znamenalo škodu 4,3 miliardy korun, uvedlo již dříve ministerstvo. Pokud by se situace neřešila, hrozilo by podle ministerstva nevratné snížení bonity půdy a v jeho důsledku pokles její ceny a následné snížení výběru daně z nemovitostí. Dále by také rostla výše povodňových škod na vodních nádržích a tocích či obecních komunikacích, což by pocítily zejména rozpočty místních samospráv. Evropská unie nedávno pohrozila České republice sankcemi ve výši 180 milionů korun za nedůsledné dodržování takzvaných zásad správné zemědělské praxe v uplynulém období.
