Ministerstvu prý chybí objektivita

Svaz marginálních oblastí nesouhlasí se současnou praxí na ministerstvu zemědělství, kdy ani přímá účast ministra Ivana Fuksy na jednání nezaručuje seriózní rozhodování na základě ekonomických údajů. Dříve odborná jednání se tak proměňují v diskusní kluby, kde rozhoduje síla hlasu a tedy to, které zástupce si úředníci zrovna pozvou. Výsledkem je ničím neomezené rozhodování úředníků, kteří velmi rádi po jednání konstatují, že názory se různí, a proto musí rozhodnout podle svého. Upozorňuje na to v tiskové zprávě předseda Svazu marginálních oblastí Ing. Milan Boleslav.

Konkrétním případem z poslední doby jsou jednání ohledně budoucího využití článku 68 a nakonec celá oblast živočišné výroby, která se právě díky neodbornému rozhodování dostává do větších a větších problémů. Lapidárním příkladem, kterému porozumí i laik, je momentální spor o rozdělení podpor mezi masný a mléčný skot. Přestože ekonomika masných krav, kterým chybí tržba 56 tisíc korun ročně za mléko, je mnohem horší než ekonomika dojných krav, tak ministerstvo rozhodlo o vyšší podpoře dojných. A to i přesto, že i největší škarohlídi z mléčné lobby dnes přiznávají, že toto odvětví je již ekonomicky stabilní a ti, kteří mléko dělat umějí, investují do nových provozů.
Za poslední rok a půl cena litru mléka vzrostla z 6 na 8 Kč, což při roční dojivosti 6500 litrů znamená růst tržeb o 13 tisíc korun na dojnici. Náklady se významně nezměnily, takže lze říci, že nárůst tržeb jde ve prospěch vylepšení zisku.
Namísto toho, aby se ministerstvo soustředilo na záchranu živočišné výroby, která dlouhodobě prohrává se ziskovou rostlinnou výrobou a s bioplynovou lobby, tak pouze tímto nelogickým a netransparentním přerozdělováním rozdmýchává vášně mezi samotnými zemědělci.
Zatímco evropské peníze musí být rozdělovány transparentně a jen na základě přesných propočtů oponovaných Bruselem, tak u vnitrostátně rozdělovaných peněz ekonomické hledisko chybí. Ministerstvo tímto postupem bohužel ohrožuje důvěryhodnost rozdělování domácích zdrojů.
Ti, kteří rozhodují o tom, kudy nasměrovat české zemědělství, by měli mít minimálně povědomost o tom, jaká je role moderního státu a že ten by měl zasahovat pouze ve čtyřech oblastech: veřejné statky, externality, asymetrické informace a regulace monopolů. Dotování ceny mléka pochopitelně nespadá ani pod jednu z uvedených oblastí.
Nelze jistě požadovat od ministerských úředníků kompletní znalost ekonomických kalkulací. Ale potom by se měli ve svém rozhodování opírat a v maximální míře využívat objektivních výpočtů a výstupů, které pro ně zpracovávají desítky pracovníků Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Hlavně pro tyto účely tento ústav vznikl.
Výsledek z jednání posledního kulatého stolu dne 12. 5. 2011, který navrhuje podpořit masný a mléčný skot zhruba stejnou částkou ve stylu „Vždyť je kráva jako kráva“ však má do objektivity hodně daleko a s ekonomikou uvedených odvětví nemá společného už vůbec nic.