Rozvoj venkova, kvalita potravin a akvakultura byly hlavními tématy setkání ministrů zemědělství států Visegrádské čtyřky rozšířené o Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko, které včera proběhlo v rámci Mezinárodního potravinářského veletrhu Salima v Brně. Někteří z ministrů spolu se zástupci Evropské komise a představiteli nevládních organizací se zúčastnili první den veletrhu také mezinárodní konference Food Forum věnovaní udržení produkce potravina jejich kvality.
Ministři se v Brně shodli se na tom, že nesouhlasí s návrhy Evropské komise ohledně rozvoje venkova. Bojí se nárůstu byrokracie a požadují úpravu návrhů. Hlavní myšlenky zformulované ve společné deklaraci účastníků jednání podle ministra zemědělství Petra Bendla odrážejí bolestivá místa předkládaných návrhů, přičemž společným jmenovatelem zůstává snaha zabránit nesmyslnému nárůstu byrokracie a potřeba ponechat členským státům dostatek prostoru pro reflexi jejich specifických podmínek tam, kde je to logické a žádoucí.
"Máme obavu z toho, že návrhy Evropské komise nejsou příslibem zjednodušení a zlevnění společné zemědělské politiky. My chceme skutečné zjednodušení, k návrhům máme řadu výhrad a bojíme se nárůstu byrokracie," shrnul výsledky jednání na závěrečné tiskové konferenci náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček. "Jasně jsme deklarovali, že návrhy by se měly významně upravit," dodal.
Zástupci sedmi zemí střední a východní Evropy jednali i o rybářství a jeho rozvoji v Evropě. Podle Hlaváčka není dobré, že se 70 procent evropské spotřeby ryb dováží ze zemí mimo EU, když mají státy své vlastní zdroje. "Investiční opatření v této oblasti jsou proto podle nás klíčová. Chceme působit na expertní úrovni v Bruselu," řekl Hlaváček.
Ministr Bendl hovořil v Brně se zástupci dalších zemí EU v souvislosti s rozšiřováním trhu a konkurence v unii také o větší propagaci domácích potravin. Jako potěšující uvedl, že vývoz zpracovaných výrobků z ČR roste. "Obzvlášť kvůli přistoupení nových zemí v minulosti je třeba řešit některé palčivé otázky vztahující se k budoucí podobě společné zemědělské politiky," uvedl s tím, že se bude snažit o podporu českých zemědělců. Pomoci jim mají například značky Klasa a Regionální potravina, které jsou na trhu již zavedené. MZe bude podle něj hledat i způsoby, jak nepřímo podpořit produkci, například u chovu vepřového se to podle ministra podařilo díky inspiraci německým modelem.
Současnou situaci na tuzemském trhu potravin kritizoval prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. „Kvůli volnému působení zahraničních obchodních řetězců na našem trhu jsme si u nás úspěšně omezili či dokonce zlikvidovali některá odvětví zemědělské výroby,“ řekl. Plánové zvýšení DPH podle něj sníží spotřebu domácností až o devět procent, což bude znamenalo snížení produkce potravin až o 11 procent a současný pokles prvovýroby.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že u nás je dnes důležitější nízká cena, než nutriční hodnota potravin, což je podle jeho slov alarmující a neudržitelné, protože to vede k zhoršení zdraví populace a měla by se tím zabývat i zdravotní politika státu.
Slovenský ministr Zsolt Simon konstatoval, že i na Slovensku roste zájem spotřebitelů o domácí potraviny, množí se tam ale značky původu, které nejsou kontrolované a nic nezaručují. Stát tedy hledá způsob, jak je administrativně omezit a zajistit, aby se používaly jen značky registrované a garantované .
Hlavním kritikem společné zemědělské politiky byl na konferenci polský ministr zemědělství Marek Sawicki, který považuje návrh reformy společné zemědělské politiky pouze za kosmetickou úpravu, která neodpovídá na otázky budoucnosti, nepodporuje konkurenceschopnost evropského zemědělství a místo zjednodušení přinese více administrativní zátěže. Přímé platby by měly být podle něj odměnou za nadstandard a ne běžnou součástí příjmu zemědělců, protože nemotivují k rozvoji a inovacím. „K čemu je společná zemědělské politika, když po padesáti letech její existence není v Evropě zemědělský podnik, který by byl schopen bez přímých plateb generovat zisk“ řekl.