Hlavně otázka jak čelit ilegálnímu pronikání nepovolených geneticky modifikovaných kukuřic v různých výrobcích ze Spojených států amerických na jednotný trh unie byla předmětem posledního jednání rady zemědělských ministrů unie. Proběhlo v uplynulém týdnu v Lucemburku bez českého ministra zemědělství či jiného představitele našeho agrárního resortu.
Po odhalení kontaminace některých krmiv a potravin nepovolenou geneticky modifikovanou kukuřicí Bt10 si unie hlídá, zda z USA nepronikají další zakázané geneticky odifikované organismy(GMO). Ministry zemědělství o tom informoval komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianu. Jak uvedl, při odhalení dalších případů, by mohla unie rozšířit dočasný zákaz dovozu modifikované kukuřice z USA. Ministři zemědělství podpořili zákaz dovozu kukuřičného škrobu a kukuřice pro pivovary. Ten Brusel zavedl poté, co se zjistilo, že právě v těchto výrobcích se do unie dostává místo povolené modifikované kukuřice Btll odrůda Bt10 zakázaná v EU i v Americe. Tato nepovolená odrůda se v USA pěstovala na 15 tisících hektarů a je pravděpodobné, že po čtyři roky se dostávala na trh unie. Dovozy z USA musejí být vybaveny certifikáty dokazujícími složení, které potvrzuje akreditovaná laboratoř. Navíc se namátkově kontrolují. Ministři souhlasili, aby komise začala budovat jednotný kontrolní systém pro dováženou kukuřici a databázi všech existujících GMO, která by sloužila členským státům. Ministři se zabývali také možností vztáhnout tendry na výkup obilí z loňské nadměrné sklizně v některých členských zemích také na kukuřici. ČR podpořila maďarský návrh, aby Evropská komise upravila platnou směrnici týkající se obchodu s medem. Na etiketách medu prodávaného v EU by se měla povinně objevit informace o tom, ze kterých zemí pochází. Nová úprava by měla také zajistit přísnější kontrolu dováženého medu, zejména proto, že se v dovozech z Číny a dalších zemí objevují nepovolená antibiotika.
Rada ministrů zasedala za předsednictví Fernanda Bodena, lucemburského ministra zemědělství, vinohradnictví a rozvoje venkova. S ním se v předvečer jednání sešli prezidenti zemědělských organizací COPA a COGECA, tj. nově zvolený Rudolf Schwarzböck a Eduardo Baamonde,. Podle mluvčího COPA Ute Papenfusse. Jak mluvčí uvedl, oběma prezidentům se nelíbí zejména skutečnost, že se návrhu směrnice objevují nová opatření bez souběžného nárůstu příslušné kolonky v rozpočtu. Podle nich musí hlavní prioritou v novém programu rozvoje venkova zůstat zachování životaschopnosti a konkurenceschopnosti evropských zemědělských farem. To však předpokládá, aby navržená opatření měla k dispozici dostatek prostředků. Pokud jde o specifická opatření na vzrůst přidané hodnoty zemědělské produkce, prezidenti žádali kritéria, která spravedlivě posoudí důležitost družstev pro venkovské oblasti. Uvedli, že evropská družstva si zachovala konkurenceschopnost i na stále více globalizovaných světových trzích.
Oba prezidenti plně podpořili členské státy, které odmítly návrh komise znovu definovat. přechodné méně výhodné oblasti (LFA).
Omezení rozpočtu prezidenty obou organizací také znepokojuje v souvislosti s kompenzačními platbami, které pro farmáře plynou z omezujících opatření uložených jim soustavou Natura 2000. Zdůraznili, že proto obě organizace vždy žádaly samostatný finanční nástroj, který by pokrýval tyto kompenzace pro zemědělce a majitele lesa.
COPA a COGECA se také obávají dosahu opatření navržených v axis 3. Podpora diverzifikace farem představuje pouze malou část obrovského balíku opatření, která se směřují mimo individuální farmu. To je důvodem vážného znepokojení, zvláště jestliže rozvoj venkova by se stal jediným pramenem podpory pro takováto opatření.
Prezidenti obou organizací vyjádřili také vážné znepokojení nad situací na obilném trhu a naléhali, že by odpovědnost za jeho řízení měla mít komise.
