Neostřit napětí, ale více jednat a hlavně domluvit se již na nějakých konkrétních výstupech. S tímto přáním vystoupil nový prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na valné hromadě Českomoravského svazu mlékárenského, která se konala minulou středu ve Větrném Jeníkově. Mlékaři se dostávají do nelehké ekonomické situace, když za surovinu platí významně vyšší farmářskou cenu, přitom se jim nedaří ji promítnout do cen svých výrobků.
„Se zástupci zemědělských nevládních organizací a družstva Mlecoop jsme o ekonomicky složité situaci zpracovatelů hovořili ve Větrném Jeníkově už koncem února a jednání pokračují. Jsou věci, na kterých jsme schopni se domluvit a společně je prosazovat,“ uvedl předseda mlékárenského svazu Michal Němec. Jako příklad zmínil konstrukci nákupní ceny mléka či způsob jejího přepočtu na standardní hodnoty, což je důležité pro porovnání s cenovou úrovní v zemích Evropské unie. „Společně můžeme také prosazovat úpravu bodu mrznutí, aby se vrátil na původní hodnotu. Chceme se připojit k propagaci na zvýšení spotřeby mléka, tedy k akci, jejíž uspořádání podobně jako u tuzemských jablek připravuje Zemědělský svaz ČR,“ dodal Němec.
Prezident komory Jan Veleba si uvědomuje, že na mlékaře doléhá tlak, který už dříve poznali prvovýrobci. „Myslím, že jsme na jedné lodi, ať to zní jako fráze. Naše jednání by měla směřovat k tomu, aby základem tady bylo české zemědělství a český zpracovatelský průmysl,“ řekl. Chovatelé podle něho potřebují hospodařit s určitou rentabilitou, aby se zastavil pokles stavů skotu. Za vážný problém proto Veleba považuje výrazně nižší kompenzační platbu pro české producenty mléka oproti zemím původní evropské patnáctky. „Kdyby úroveň těchto plateb, které mají nahradit pokles farmářské ceny mléka, byla srovnatelná, pomohlo by to zemědělcům i zpracovatelům,“ konstatoval prezident agrární komory. Jak poznamenal, prvovýrobci by pak nevyvíjeli takový tlak na nákupní cenu mléka.
Ta se v únoru držela na lednové výši v průměru 8,43 koruny za litr, což podle Michala Němce představuje meziročně sedmiprocentní nárůst. Oproti loňsku zesílil vývoz syrového mléka. „Zatímco v prosinci ho odešlo ke zpracování za hranice asi sedm milionů kilogramů, v lednu to bylo už přes deset milionů kilogramů,“ porovnal Němec. Připomenul také nepříznivý trend v zahraničním obchodě, kdy stoupá dovoz mlékárenských výrobků. „Vloni činil v přepočtu na mléko 330 milionů litrů oproti 280 milionům v předcházejícím roce. To znamená nárůst 17 procent. Navíc se v tom silně promítá import sýrů, což je komodita, která je z hlediska očekávaného nárůstu spotřeby nejdůležitější,“ zdůraznil Němec.
