Mladých ubývá i přes podpory

Zemědělská populace stárne a mladých, kteří by v hospodaření navázali, je stále méně. Jde o trend celoevropský, který se České republice nevyhýbá. Stát mladé zemědělce podporuje – za tři roky jim přispěl na pořízení investic více než půl miliardou korun, kromě toho mohou čerpat zvýhodněné úvěry. Kdo by ale chtěl začít v zemědělství podnikat, má velmi malé šance. Vzhledem k tomu, že toto odvětví nebylo doposud nijak lukrativní, do práce na poli a se zvířaty se ani nikdo moc nehrne.

Průměrný věk českého zemědělce se pohybuje mezi 41 a 45 lety, což podle resortního ministerstva není nijak dramatické, když za mladého považuje podnikatele do 40 let. Za pozornost ovšem podle Dany Večeřové z odboru komunikace ministerstva zemědělství stojí fakt, že nejpočetnější věkovou kategorii – plných 36 procent - tvoří lidé mezi 45 a 55 lety. Zemědělců starších 55 let je pak 16 procent. Ministerstvo vnímá toto věkové složení jako závažný problém. „Bez dostatku odborně vzdělaných a motivovaných mladých lidí totiž není možné zajistit další rozvoj zemědělství a venkova. Proto jednou z priorit agrární politiky státu je i finanční podpora podnikatelských záměrů mladých začínajících zemědělců,“ zdůrazňuje Večeřová.
Díky zvláštnímu dotačnímu titulu, který existuje třetím rokem, získají mladí za tuto dobu finanční injekci 513,5 milionu korun. Stát jim přispíval hlavně na nákup strojů, s dotací šlo pořizovat také nemovitosti.
Prezident Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA) Pavel Moulis hodnotí pomoc státu jako velmi přínosnou. „Díky ní si řada zemědělců nakoupila moderní technologie. Nebyly to peníze do spotřeby, ale investiční povahy ke zvýšení efektivnosti výroby a dalšímu rozvoji podnikání,“ oceňuje. Jak podotýká, naše republika spolu se Slovinskem a Maďarskem jsou jediné kandidátské země, které mladým věnují tuto pozornost.
Například David Smetana, který hospodaří ve Svobodných Dvorech na Královéhradecku, využil dotace na pořízení zemědělské techniky hned dvakrát. „Samozřejmě, že mi to dost pomohlo,“ váží si příspěvku od státu farmář, který se na 35 obdělávaných hektarech zabývá hlavně zeleninou.
V prvním roce vzniku programu uspělo se svou žádostí 324 mladých farmářů, kteří dostali celkem 120 milionů korun. V minulém roce MZe vyplatilo 310 žadatelům, z nichž čtyři byly právnické osoby, 283,5 milionu korun. Letos uspělo z 325 přihlášených 230 zájemců s finančním požadavkem na 143 milionu korun, zdroje v resortu na tento účel jsou však nižší. Původně vyčleněných 80 milionů korun navýšil ministr Jaroslav Palas na 110 milionů. „Úspěšní žadatelé tak získají 37 procent z prokázaných nákladů, což je v tříleté působnosti programu nejvíce. Po oba minulé roky to bylo 35 procent,“ porovnala Večeřová. Průměrný věk příjemců dotace byl nižší než třicet let.
Od příštího roku budou moci mladí začínající zemědělci využívat podpor z Operačního programu zemědělství, kde mají mít u jednotlivých opatření pětiprocentní zvýhodnění oproti svým starším kolegům. „V méně příznivých oblastech tak získají až 65procentní dotaci z přijatelných nákladů na pořízení předem určeného stroje, budovy apod. Spektrum podporovaných investic se oproti současnému dotačnímu titulu zúží. Podmínkou bude předložení projektu, podobně jako u programu Sapard,“ připomíná Pavel Moulis. Zpřísní se podle něho také definice mladého začínajícího zemědělce. Zatímco dosud se mohl o dotaci ucházet každý farmář do 40 let, popřípadě firma s nejvýše pěti společníky splňujícími podmínky pro fyzickou osobu, podle unijní směrnice nesmí žadatel hospodařit déle než tři roky a musí začínat se zemědělskou činností poprvé. Stejně jako nyní musí mít potřebné vzdělání v oboru.
„Je škoda, že pro mladé už nebude od příštího roku samostatný podpůrný program. Nevím, proč z původního návrhu ministerstva vypadl,“ lituje mladý farmář Přemysl Čech z Postřelmova na Šumpersku, kde pečuje o 170 hektarů. „Pokud mladý člověk nepřebírá statek po rodičích, jako já, nemá tady možnost začít hospodařit,“ je přesvědčen. Naše republika by se podle Čecha mohla inspirovat ve Francii, která účinně podporuje rozjezd mladých. „Tam musí vypracovat podnikatelský záměr, dostanou investiční pobídku a další peníze pak podle toho, jak své plány naplňují,“ doplnil Moulis.
Prezident SMA předpokládá, že řada mladých dá přednost programu Mládí z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který má pokračovat i po našem vstupu do unie. „Předložit projekt a předem si zajistit peníze, jak to vyžaduje operační program, bude pro některé složité. Naše organizace chce ale přispět k tomu, aby se ho mladí naučili využívat,“ slibuje Moulis. Prosazuje také, aby v chystané podpoře nákupu půdy přes PGRLF neplatila pro mladé podmínka hospodařit na předmětném pozemku alespoň tři roky. „Jinak by to bylo proti logice podpory mladých začínajících zemědělců,“ upozorňuje. Největší překážkou, s níž se potýkají, je podle Moulise právě nedostupný nákup půdy. „Její vlastnictví znamená daleko pevnější vztah než pronájem. Proto je program Půda šitý na míru pro mladé, a ti na něj velmi čekají,“ řekl představitel SMA.
„Půdu za zvýhodněné úvěry bych určitě kupoval,“ přitaká Přemysl Čech. David Smetana by rád svou výměru rozšiřoval, v okolí však není volná půda a navíc je u krajského města velmi drahá. „Sleduji, jak se chystaná podpora nákupu pozemků vyvíjí, ale zatím nevím, zda mi pomůže,“ poznamenal farmář.
SMA podle Moulise bude svým členům pomáhat s vyřizováním hypotečních úvěrů a zajistí vypracování kupní smlouvy i odhad nakupovaných pozemků.