Mléčné kvóty: Spor je o odškodnění

Agrární reprezentaci a ministerstvu zemědělství se nedaří dospět ke konsensu nad tím, jak snížit rozepsanou mléčnou kvótu na výši vyjednanou s Evropskou unií. Konečné rozhodnutí má padnout v úterý po Velikonocích. Ve hře jsou dvě možnosti: buď se kvóty zkrátí plošně všem držitelům o více než sedm procent, nebo dostanou úplně nový výrobní limit, který bude vycházet ze skutečných dodávek mléka ke zpracování v uplynulém kvótovém roce.

Vedení ministerstva dalo na čtvrteční schůzce představitelům nevládních organizací na vybranou: pokud budete trvat na finančních náhradách za krácení kvót, rozhodneme sami. Palasův úřad a Státní zemědělský intervenční fond se přitom přiklánějí k administrativně jednoduššímu způsobu, tedy vycházet ze skutečné produkce za předchozí kvótový rok.
„Ministerstvo je připraveno přistoupit na plošné krácení, ale když nebudeme trvat na kompenzacích. S tím nesouhlasíme,“ řekl po jednání prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Připomněl, že březnový sněm komory se usnesl na požadavku, aby stát krácený podíl kvóty od chovatelů odkoupil.
O mléčných kvótách se bouřlivě diskutovalo ve středu ve Větrném Jeníkově na členském shromáždění Svazu chovatelů českého strakatého skotu. „Každé rozhodnutí bude bolestivé,“ prohlásil v nabitém sále náměstek ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Úkol organizátorů dospět k východisku, které bude možné jako názor většiny sdělit ministru zemědělství, nebyl jednoduchý.
Stanovisko Unie chovatelů, v němž našli společnou řeč představitelé chovatelských svazů – českého strakatého a holštýnského skotu, řady sdružení, Zemědělského svazu ČR, odbytových družstev Mlecoop a Centrum i mnohých regionálních a okresních agrárních komor, je založené na plošném krácení kvót a současném přerozdělení rezervy těm, kteří investovali do chovu dojnic, nebo je zasáhla nepřízeň počasí. Po ostré debatě se stanovisko rozšířilo o striktní požadavek, aby stát zemědělcům finančně nahradil seškrtání kvót.
„Jediný přijatelný způsob krácení kvót je jejich vykoupení státem,“ zdůraznila ředitelka Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová. „Pokud přistoupíme na to, že se chovatelé budou dělit na skupiny výhodnější a méně výhodné, pak jsme prohráli všichni,“ varovala. Že rozdělené kvóty převyšují národní výši, není podle Brodinové problém zemědělců, ale těch, co nízký příděl pro Českou republiku vyjednali.
„Kvóta je právo vyrábět, které jsme dostali zákonem, a stát nás dnes o něj nemůže obrat. To lze zase jedině zákonem, ne nějakou pochybnou směrnicí ministerstva nebo vlády,“ myslí si chovatel z Otrokovic, který se jako za jedinou možnost postavil za odkoupení kvóty. Ze shromáždění vzešel požadavek, aby právníci posoudili, zda je kvóta skutečně vlastnictvím zemědělců.
Také předseda Svazu chovatelů českého strakatého skotu Vít Šimon je přesvědčen o tom, že stát způsobí odebráním části kvót podnikatelům újmu a tuto škodu by měl nahradit. „V intervenčním fondu peníze jsou. Je legitimní chtít, aby kvótu za dvě koruny za litr vykoupil,“ připojil se předseda akciové společnosti ZD Krásná Hora Jiří Zelenka. Oba rozhodně odmítají možnost stanovit kvóty podle loňské výroby.
Náměstek Růžička ale na shromáždění jasně řekl, že ministerstvo o náhradách neuvažuje. „Základní kvótu obdrželi všichni bezúplatně. Právo obchodovat nikomu nebereme,“ poznamenal.
Kritiku sklidil ve Větrném Jeníkově také správce kvót, Státní zemědělský intervenční fond, za to, že tak citlivou věc odkládal na poslední chvíli. Fond se však hájí tím, že jednání záměrně načasoval tak, aby se při nich mohla zohlednit reálná situace na konci kvótového roku. Protože uzávěrka hlášení dodávek mléka za uplynulé kvótové období je 15. dubna, nemůže SZIF ještě znát celkovou produkci. „Přesné číslo budeme mít přibližně 26. dubna. V současné době můžeme vycházet z údajů Českého statistického úřadu. Podle nich bylo v kvótovém roce 2002/03 dodáno ke zpracování 2,59 miliardy kilogramů,“ uvedla Alena Bjačková z tiskového oddělení SZIF. Dodávková kvóta vyjednaná s EU činí 2,61 miliardy kilogramů.
Státní rezerva by se podle viceprezidenta Agrární komory ČR Pavla Novotného měla naplnit převodem asi 63 milionů litrů z kvóty přímého prodeje na dodávkovou. To nám však musí povolit Evropská komise.
„Vyjednávání s Bruselem stále probíhá, ale výsledek nelze předjímat,“ sdělil státní tajemník Miroslav Toman. Na dotaz, zda je vůbec šance získat souhlas, odpověděl: „Kdyby to nebylo reálné, jednání o přechodu kvót bychom nezahájili.“
„Dalším zdrojem rezervy může být také procento z převodů kvót, které se uskuteční po 1. květnu, a také navrácené kvóty od těch, kdo skončí s produkcí mléka,“ řekl Novotný. Předpokládá, že ČR si skutečně vyjedná přislíbenou zvláštní rezervu 55,8 tisíce tun, kterou nám může Evropská komise uvolnit od 1. dubna 2006.