Mléčný řetězec očima Eurostatu

Poslední rok byl ve znamení nárůstu cen mléčných výrobků ve většině členských zemí evropské sedmadvacítky. Projevil se i ve státech, v nichž se ceny těchto produktů dlouhodobě držely pod průměrem unie. Kromě jiného o tom vypovídá zpráva statistické úřadu Evropské unie Eurostatu nazvaná Od trávy po sklo – pohled na mléčný řetězec.

Prvovýroba mléka je důležitým sektorem zemědělské výroby v mnoha regionech Evropské unie. Je tomu tak nejen pro často zmiňovanou tvorbu a ochranu krajiny, a tím i životního prostředí, na nichž má výrazný podíl zejména v horských oblastech. Pro mnoho zemědělců představuje právě mléko komoditu, u níž mají jistotu (někdy jen naději), že dostanou zaplaceno v podstatně kratším termínu než u své ostatní produkce. Nadvýroba v sektoru vedla v unii v roce 1984 k zavedení mléčných kvót. Ty by, jak známo, měly do roku 2015 skončit.
Mléko produjují všechny země Evropské unie. Zpráva konstatuje, že v různých členských státech je výrazně odlišné množství mléka určeného k lidské konzumaci a také jeho formy, tedy produkty, které se z něj vyrábějí.
Kvůli kvótám zůstává množství mléka dodávané ke zpracování do mlékáren v jednotlivých státech více méně stálé. O čtvrtinu však poklesl mezi lety 1996 a 2006 objem mléka využívaného přímo na farmách.
Dovoz mléka a výrobků z něj pocházejících ze třetích zemí je dosti omezený. Z více než 70 procent jde do unie produkce Švýcarska a Nového Zélandu.
Úhrnná cenová hladina mléka, sýrů (a vajec, které do této skupiny také patří), je mezi jednotlivými státy unie výrazně odlišná. V Polsku jsou průměrné cey i o třetinu pod průměrem evropské sedmadvacítky, zatímco na Kypru a v Řecku jsou asi o 40 procent nad tímto průměrem.
Množství konzumovaného mléka se v zemích unie liší
Spotřeba mléka (a mléčných výrobků) je v zemích unie odlišná. Zpráva Eurostatu konstatuje, že mezi roky 2003 a 2005 vypil průměrný občan unie za rok 84 kg mléka, k tomu zkonzumoval asi 18 kg sýrů, pět kilogramů smetany a kolem čtyř kilogramů másla. Nejvíce mléčných výrobků jedli lidé ve Finsku, Švédsku a Irsku, naopak nejmenší oblibě se mléko a výrobky z něj těšily v tomto období v České republice, Maďarsku a Lotyšsku. Nejvíce mléka – tj. asi 159 litrů za rok, vypil v daném období průměrný Fin a naopak nejméně – 32 litrů – připadlo v daném období za rok na jednoho obyvatele Lotyšska. V širokém rozmezí kolísala i konzumace sýrů – od šesti a sedmi kilogramů na hlavu za rok pro Slovensko a Maďarsko do 26 kilogramů, což byla roční dávka pro jednoho Lucemburčana.
Spousta malých farmiček, ale i velké podniky
Většinu (přes 95 procent v roce 2006) mléka produkovaného v EU nadojily podle Eurostatu krávy. V některých státech jižní Evropy je vysoký i podíl mléka kozího a ovčího (v Řecku 59 procent, na Kypru jedna pětina). Zpráva Eurostatu se zabývá pouze mlékem kravským. Uvádí, že v roce 2005 jej v EU-27 produkovalo 2,8 milionu hospodářství. Přitom některá z nich měla jen jednu nebo dvě dojnice. V Rumunsku a Polsku bylo takovýchto farmiček dohromady téměř 1,6 milionu.
V členských státech, jejichž data měl Eurostat k dispozici, výrazně klesl mezi lety 1995 a 2005 počet chovatelů dojnic. V Itálii na polovinu a ve Španělsku téměř o dvě třetiny.
Ačkoliv počet dojnic (z nichž ty, které jsou chované podle pravidel ekologického zemědělství, tvořily jen nepatrný podíl), také ve stejném období poklesl, průměrný počet krav na jedno hospodářství v daném období vzrostl. Někde dokonce velmi výrazně (například v Dánsku – ze 44 na 85, Řecku – ze 6,6 na 17,2, a Portugalsku – ze 6,5 na 18,1). Kontrastem k drobným chovatelům s jednou až dvěmi dojnicemi jsou údaje o průměrném počtu krav na podnik ve Velké Británii (více než 78 dojnic v roce 2005), Dánsku (85 krav) a na Kypru (101 dojnic).
Dvě třetiny mléka v unii pocházejí ze šestice států
Eurostat konstatuje, že nehledě na relativně velký pokles počtu krav v desetiletí od roku 1995 do roku 2005, produkce kravského mléka v sedmadvaceti státech dnešní unie zůstávala prakticky téměř stejná. Zvýšila se totiž průměrná užitkovost zvířat. Přitom dojivost ani v roce 2005 nebyla ve všech státech unie na stejné nebo alespoň velmi podobné úrovni. Pohybovala se totiž, jak zpráva ukazuje, v širokém rozmezí od průměrných 8200 litrů dosahovaných na krávu ve Švédsku či Dánsku do nízké úrovně posledních nově příchozích – průměrných 3700 litrů na dojnici v Bulharsku či 3000 litrů v Rumunsku.
Produkci kravského mléka v EU stále svazují kvóty, které Brusel stanovil pro jednotlivé členské země. Přitom více než třetina mléka dodávaného zpracovatelům pochází z Německa a Francie (37,4 procenta), další třetina (32,4 procenta) z Velké Británie, Nizozemska, Itálie a Polska. Zbyla necelá třetina připadá na ostatní členské země.
Eurostat připomíná, že asi deset procent kravského mléka vyprodukovaného v celé unii v roce 2006 se využívá přímo na farmách, a to jak pro vlastní potřebu, tak i pro krmné účely, přímý prodej či zpracování na výrobky. O deset let dříve šlo na tyto účely čtrnách procent ze všeho nadojeného kravského mléka. Poměrně nízký podíl tohoto mléka představuje průměr sedmadvacítky a neplatí pro všechny státy unie. Zejména u některých nováčků je sitace diametrálně odlišná. Tak například v Lotyšsku, Maďarsku a Polsku dosahuje podíl tohoto mléka zhruba čtvrtinu celkové výroby, v Litvě a Bulharsku se blíží třetině a v Rumunsku přesahoval v roce 2006 dokonce tři čtvrtiny.
Převažují drobné mlékárny
Mlékárny v unii tedy zpracovávají kolem devadesáti procent z veškerého na farmách vyrobeného mléka. V roce 2006 šlo podle Eurostatu o celkem 133 milionů tun. Z nich vzniklo v uvedeném roce 31 milionů litrů konzumního mléka, devět milionů tun sýrů, sedm milionů tun kysaných mlék, dva miliony tun másla a milion tun sušeného mléka s různým obsahem tuku. Evropská komise odhaduje, že v roce 2006 se největší podíl mléka zpracoval na sýry (37,3 procenta), na druhém místě bylo konzumní mléko (31,6 procenta) a na třetím máslo (16,2 procenta).
V Evropské unii (kromě Bulharska, Kypru a Lucemburska, u nichž chybějí údaje) pracuje podle Eurostatu asi 5400 mlékáren s velmi odlišnou kapacitou. Je zřejmé, že velké mlékárny převažují spíše v severních zemích, zatímco malé firmičky dominují na jihu. Největší podíl drobných zpracovatelů s roční kapacitou do pěti tisíc tun mělo v roce 2006 Řecko (94,8 procenta), Portugalsko (92,3 procenta) a Rumunsko (90,2 procenta). Kupodivu převažují tyto drobné podniky také ve Velké Británii, kde představují 86,5 procenta ze všech mlékáren. Naopak Švédsko má 40 procent podniků s kapacitou nad sto tisíc tun mléka. Je zajímavé, že zbylých šedesát procent mají Švédové rovnoměrně rozdělených mezi velmi malé subjekty do pěti tisíc tun, o něco větší – tedy od pěti do dvaceti tisíc tun, a podniky od dvaceti do sta tisíc tun. Mléčné produkty vyrábělo v EU–27 v roce 2005 celkem přes 13 000 subjektů (samozřejmě včetně mlékáren). Dohromady zaměstnávaly asi 400 000 lidí. Jedna třetina z těchto subjektů (33,1 procenta) byla v Itálii, přes pětinu ve dvou zemích, a to ve Španělsku (11,5 procenta) a Francii (11,2 procenta).
Něco přes polovinu obratu (53,6 procenta) vytvořeného firmami vyrábějícími mléčné produkty pochází ze tří zemí, a to z Francie (20 procent), Německa (19,2 procenta) a Itálie (14,3 procenta).
V řetězci jsou i obchodníci
Ve svém hodnocení celého mléčného řetězce nezapomíná Eurostat ani na obchodníky. Podle něj bylo v unii v roce 2005 asi 15 000 velkoobchodů specializovaných na mléčné výrobky, vejce, jedlé tuky a oleje. Většina z nich pocházela z Itálie (24 procent), Španělska (18,8 procenta) a Řecka (12,5 procenta). Na zmíněné komodity specializované podniky zaměstávají 119 tisíc osob, tedy asi 1,2 procenta ze všech lidí pracujících ve velkoobchodě a v jednatelském obchodě v celé evropské sedmadvacítce. Tyto velkoobchody mají dohromady obrat 72,2 miliardy eur, tj. podle Eurostatu 1,7 procenta celkového obratu vytvořeného velkoobchodem a jednatelským obchodem v unii (kromě velkoobchodu s auty a motocykly). Vyšší podíl obratu mají velkobchody ve Francii (3,6 procenta) a v Řecku (tři procenta). Z celkového obratu téměř třetina (30,2 procenta) připadá na vrub subjektům z Francie.
Zahraniční obchod Unie dováží jen málo mléčných výrobků ze třetích zemí, Eurostat to odůvodňuje zejména relativně malou trvanlivostí a poměrně rychlým podléháním zkáze. Například loni importovala sedmadvacítka 118 100 tun mléka, smetan a mléčných výrobků, 94 100 tun sýrů a tvarohů a 89 900 tun másla (a ostatních tuků z něj odvozených). U všech zmíněných typů výrobků byl loňský import výrazně nižší než množství, které se do unie dovezlo v roce 2000. U sýrů a tvarohů to bylo dokonce o třetinu (33,7 procenta) méně. Paleta zemí, z nichž se do evropské sedmadvacítky dovážejí mléčné produkty (a také vejce), není příliš široká. Asi polovina všech importů těchto výrobků (49,6 procenta) pocházela v roce 2000 ze dvou zemí, a to Nového Zélandu a Švýcarska. V loňském roce se tyto dva státy na celkovém dovozu do unie podílely již 70,7 procenta.
Loni se ceny mléčných výrobků rozhoupaly
Ceny mléčných výrobků se loni napříč unií výrazně lišily. V Polsku byla hladina kombinované ceny mléka, sýrů a vajec asi třetinu pod průměrem evropské sedmadvacítky, zatímco na Kypru a v Řecku byla téměř o 40 procent nad ním. Vysoko nad evropský průměrem byly loni i ceny mléka a mléčných výrobků v Irsku, Itálii, Velké Británii a Dánsku. Naopak pod průměrem se pohybovaly v Nizozemsku, Lotyšsku, Litvě, České republice, Estonsku, Německu, Slovinsku i na Slovensku. Ceny ostatní států oscilovaly kolem průměrné hodnoty, jíž se nejvíce přiblížilo Rakousko.
V dekádě 1997 až 2007 se podle Eurostatu vyvíjely spotřebitelské ceny mléka, sýrů a vajec (brány jako celek) ve srovnání s průměrnou inflací cen v různých zemích unie odlišně. V průměru EU-27 poklesly ceny zmíněné skupiny výrobků v uvedeném desetiletí ve srovnání se všeobecným nárůstem cen o šest procent. Snížily se také ve většině států unie, přičemž na Slovensku o více než 20 procent, v Bulharsku o 20 procent a v Portugalsku zhruba o 17 procent. Naopak nárůst zaznamenali v sedmi členských zemích, a to od necelého jednoho procenta ve Velké Británii do téměř 25 procent na Kypru. O více než 12 procent se zvýšily ceny této komodity v Litvě, asi o sedm v Lotyšsku, o šest v Řecku, o téměř tři v Rakousku a o necelá dvě procenta ve Finsku. Loni se zmíněné rozdíly zmenšily. Hlavní výjimkou byl Kypr, kde ceny mléka, sýrů a vajec strmě vzrostly.
Jak Eurostat konstatuje, údaje za květen 2008 ukazují, že průměrná cena mléka, sýrů a vajec byla v EU-27 o 9,9 procenta nad úrovní, kterou měla loni ve stejném měsíci. Přitom Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Slovinsko uvádějí vzestup o téměř 25 procent. „Tento výrazný cenový růst úplně změnil představu o relativně levném mléce, sýrech a vejcích, která platila pro většinu členských států v poslední dekádě,“ konstatovali autoři zprávy.
Klíčové informace • V členských zemích unie se liší průměrná dojivost, množství vyprodukovaného mléka, míra jeho využití na farmách i jeho spotřeba na obyvatele.
• Výrazně odlišná je i průměrná velikost chovů a zpracovatelských subjektů.
• Průběh cen v posledním roce vyřadil mléko a mléčné výrobky ze škatulky levných potravin.