Mlecoop nebude zavírat mlékárny

Zemědělci a mlékaři by si měli různé věci vyříkat a v tom, co je spojuje, táhnout za jeden provaz. Ještě před pár měsíci si Miloš Pazderka myslel, že by to obě strany mohly pro dobro mléka udělat. Ze svých představ ale už trochu vystřízlivěl.

Od jednání Mlecoopu s mlékárenským svazem Pazderka očekával víc, než hlavně požadavky zpracovatelů na větší dodávky mléka na úkor jiných. Předseda odbytového družstva se ale brání tomu, aby nějaké mlékárně sebral mléko a předal ho jiné. „To není posláním Mlecoopu. Mají-li někteří zpracovatelé skončit, což jistě ano, nebudeme o tom rozhodovat my,“ jednoznačně prohlašuje Pazderka.
Vedení Mlecoopu se podle něj shodlo na tom, že bude preferovat mlékárny, které přistoupí na rozumnou nákupní cenu mléka. „Není reálných devět korun, ale měli bychom se dostat na 8,50 koruny za litr,“ upřesňuje cenovou představu pro příští rok. A odmítá názory zpracovatelů, že se takovým zvýšením ceny rozvrátí trh. „Když trh unesl vepřové za 48 korun, nemůže ho 8 až 10procentní růst ceny mléka rozbít,“ je přesvědčen.
Návrh konstrukce nákupní ceny, s nímž Mlecoop v této době přichází k odběratelům, je kompromisem, který vzešel z debaty mezi chovateli. „V porovnání s dnešní praxí se jde mnohem dál v oceňování kvality. Cena vychází ze státem vyhlášené ceny 7,60 koruny za litr při základních paremetrech 2,8 procenta bílkoviny a 3,6 procenta tuku. Díky příplatku 1,2 haléře za každou setinu obsahu bílkoviny navíc a půl haléře za setinu tuku se cena může při průměrných ukazatelích v republice (3,3 procenta bílkovin a 4 procenta tuku) vyhoupnout na 8,50 koruny,“ říká Pazderka. Cenový rozdíl mezi mlékem s vyšším a nižším obsahem obou složek pak podle něj může být až 40 haléřů.
„Špičkové podniky, jsou-li schopné vydělávat i za dnešní cenu, pak mohou mít z litru zisk 50 haléřů. Průměrní producenti budou zhruba na nule a ti horší budou dál dělat mléko se ztrátou. Padesát haléřů zisku představuje čtyřprocentní rentabilitu, což je přijatelná míra a umožňuje, aby se mohl podnik dál rozvíjet,“ obhajuje vyšší farmářskou cenu Pazderka.
Problémy u mléka podle něj však neodstraní kvóty. Jak říká, je to administrativní řešení, které ale nic neřeší. „Jestli jsme je zavedli kvůli Evropské unii, tak nás určitě nenutila, abychom s mléčnými kvótami obchodovali. Proč jsme si nezvolili způsob vracet je státu a ten by je pak přerozděloval sedlákům, kteří rekonstruovali chlévy a jdou s produkcí mléka nahoru?“ klade si dnes už zbytečnou otázku předseda Mlecoopu. Růžově nevidí ani záměr vyrábět 3,01 miliardy litrů mléka. „Stavy dojnic se snižují a myslím, že pokles bude pokračovat, protože v řadě podniků je to problém personální. V nárůstu užitkovosti už ale velký prostor není,“ podotýká Miloš Pazderka.