
Potravinářská komora České republiky (PK ČR) spolu s Českou technologickou platformou pro potraviny (ČTPP) připravila tiskovou konferenci, na které představila svoji nejnovější publikaci s názvem Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými. Publikaci připravil kolektiv autorů pod vedením Šárky Horáčkové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Jiřího Kopáčka z Českomoravského mlékárenského svazu (ČMSM). Jako nezávislý odborník z lékařského prostředí publikaci pokřtil Pavel Kohout, přednosta interní kliniky 3. LFUK a FTN, a jak jinak než mlékem.
„Nechceme očerňovat rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků, chceme jen informovat spotřebitele o výhodách či nevýhodách jednotlivých typů produktů,“, vysvětlil Kopáček. Publikace Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými, shrnuje význam mléka a mléčných výrobků v naší výživě a upozorňuje na rozdíly ve složení a obsahu živin u obou skupin potravin a dopadům na výživu vyplývající z úplné záměny těchto výrobků za výrobky rostlinné včetně názorů z řad předních lékařů na rizika spojená s vegetariánstvím, zvláště ve výživě dětí, či rizika spojená s některými poruchami příjmu potravy. Dále publikace pojednává o označování rostlinných výrobků a věnuje se rovněž dopadu produkce na životní prostředí. Kopáček ve svém příspěvku zhodnotil oba typy produktů z pohledu zdraví, výživy i dopadů na životní prostředí, dále z ekonomického pohledu, z pohledu výrobní technologie, regulativního pohledu, bezpečnosti potravin a nepochybně i z pohledu spotřebitelského vnímání. Téma rostlinných alternativ v současné době ve společnosti rezonuje a je potřeba ho otevřeně komunikovat. „Mlékárenství poskytuje kromě výživy ještě navíc mnoho dalších významných hodnot, například biologickou rozmanitost, biomasu, vitalitu venkova, zachování tradiční krajiny, pastvin apod.,“ upřesnil. Pavel Kohout se věnoval ve svém příspěvku rizikům konzumace výhradně rostlinné stravy z lékařského pohledu, možným zdravotním komplikacím, zejména upozornil na rizika konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, mezi které rostlinné náhražky většinou náleží. „Fermentované mléčné výrobky, například jogurt, patří ke zdraví prospěšným potravinám, které upravují naši střevní mikrobiotu, což je velmi důležité,“ doplnil Kohout.
I



