V loňském roce bylo mléko nadále ztrátovou komoditou. Z hluboce záporných čísel v uplynulých letech se ale ekonomika mléčné produkce posunuje k příznivějším výsledkům. Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu živočišné výroby, kterou její autoři představili minulý týden.
Výzkumníci v Uhříněvsi sledují vývoj ekonomiky produkce mléka už sedmým rokem. Při analýze výsledků za loňský rok vycházeli z údajů od 146 podniků, které vyrobily 392,1 milionu litrů mléka. Na celkové produkci mléka se podílely 14,5 procenty. Průměrná užitkovost dojnic u sledovaných podniků činila 5901 litrů, což je o 12,3 procenta nad republikovým průměrem 5255 litrů.
Ze záporné se rentabilita u tohoto vzorku producentů loni přehoupla do plusu a dosáhla v průměru 0,7 procenta. Zisk na litr prodaného mléka představoval pět haléřů. Bez státní podpory by však ekonomika zůstala v mínusu (- 2,6 procenta) a na litru mléka by sledovaní producenti tratili v průměru dvacet haléřů. Jak ale upozorňuje profesor Zdeněk Poděbradský, výsledky podniků zařazených do šetření jsou celkově lepší než ekonomika výroby mléka v celostátním průměru.
Zmenšování ztráty u produkce mléka přičítá předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský jednoznačně rostoucí užitkovosti. „Ani příspěvek 24 haléřů, který stát loni poskytl na litr prodaného mléka, však nedokázal zvrátit celkovou ekonomiku,“ konstatoval. V přepočtu na dojnici dosáhla státní podpora 1165 korun. V letošním roce může být dotace na dojnici v rámci titulu 1.G maximálně dva tisíce korun. Podle informací MZe ji získá 1788 chovatelů pro 95 308 krav, z toho 53 003 českých strak a 42 305 ostatních. Na tuto podporu je vyčleněno 150 milionů korun. S 310 miliony korun se v rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu počítá na kompenzační platbu u mléka.
Aby se ekonomika u mléka dostala na úroveň, která by stabilizovala jeho produkci a pokračující ztrátovost nevedla k dalšímu poklesu krav, měla by se podle Jirovského průměrná cena mléka v letošním roce zvýšit na osm korun za litr.
Je nutné mnohem více tlačit na odběratele, aby platili podle kvality, apeluje profesor Poděbradský. Na číslech dokumentoval, jak mlékárny prakticky neoceňují výběrové mléko. Zatímco v roce 1998 byl rozdíl mezi třídou Q a I třicet haléřů, o rok později 35 haléřů, tak loni pouhých půl haléře. Zatímco minimální garantovaná cena v minulém roce činila 7,50 koruny za litr ve třídě I, tak za kvalitu Q platili odběratelé průměrně jen 7,513 koruny.
Studie VÚŽV podle Jirovského také potvrzuje, že chovatelé zvládli nákladovost výroby mléka a nemají rezervy. V materiálu však postrádá, že se nerozlišují intenzívní a extenzívní chovy dojnic. Domnívá se totiž, že celkovou statistiku mohou zkreslovat extenzívní chovy, jejichž cílem je zužitkovat biomasu v méně příznivých oblastech a dojnice zbytečně nekrmit jadrnými krmivy ke zvyšování užitkovosti. „Na to také chovatelé dostávají podpory od státu - v LFA až 10 tisíc korun na krávu,“ poznamenal. V této souvislosti vyslovil Jirovský směrem k výzkumníkům přání, aby se zabývali metodikou extenzívního chovu dojnic.
