Mléko ovlivňuje ekonomiku

Komodita mléko velmi ovlivňuje hospodaření většiny zemědělských podniků v ČR, a to zejména právnických osob. Mléko v ČR představuje přes 40 procent tržeb za rozhodující živočišné výrobky. Proto také Zemědělský svaz ČR spustil iniciativu k zachování konkurenceschopnosti našeho mléčného trhu vzhledem k očekávanému zrušení mléčných kvót v roce 2015.

Jak uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na setkání ve Žďáru nad Sázavou, u mléka je špatná situace od roku 2006, kdy jsou každoročně ceny vyplacené zemědělským výrobcům za mléko nejvyšší kvality podnákladové. „Za předpokladu, že náklady vynaložené na produkci mléka v roce 2012 zůstanou stejné jako v roce 2011, pak v průměru jsou náklady o osm procent vyšší než cena,“ sdělil. Podle Českého statistického úřadu cena za rok 2012 dosáhla 7,79 koruny za litr mléka, což je méně proti letům 1998, 2002, 2005, 2007, 2008 i 2011. Podle Pýchy v posledních měsících se snižování ceny mléka v Evropě zastavilo a obrátilo v růst, cena se po přepočtu dostala nad osm korun za litr. Konkrétně: cena mléka byla v největších mlékárnách zemí EU-15 v loňském roce 8,61 koruny za litr, v Německu 8,21 koruny za litr, zatímco u nás 7,70 koruny za litr. V integraci mléčného trhu za mírou evropského standardu Česká republika podle Pýchy velmi zaostává – v Evropské unii se zpracovává téměř 60 procent vyrobeného mléka v mlékárnách vlastněných zemědělci. „Naše předválečná praxe i praxe vyspělých evropských zemích potvrdila, že soustředění suroviny do jednoho místa znamená větší předpoklad pro vyjednání adekvátní ceny i marže i pro větší schopnost obchodovat se zahraničím, byť jen s částí produkce mléka,“ sdělil předseda svazu s tím, že obchodníci si drží svoji ekonomiku nejlépe a i za situace přechodného snížení spotřebitelských cen dokáží navyšovat své marže. V roce 2008 byla marže u másla 22 procent a za r. 2012 již 43 procent,“ informoval.
Z pohledu agrárního zahraničního obchodu podle Pýchy tato komodita již zdaleka nemá takový kladný vliv, jako mívala dříve. „Velkým problémem mléčného trhu je to, že jsme sice schopni vyvážet mléčnou surovinu, ale naše mlékárny nejsou schopné vyvážet výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ upozornil Pýcha. Kladné saldo se podle něj počínaje rokem 2009 změnilo na záporné a v roce 2012 dosáhlo mínus 1,4 miliardy korun, zatímco v roce 2001 bylo kladné ve výši 2,2 miliardy korun a v roce 2001 činilo 4,9 miliardy korun, doplnil Pýcha.