Menu
e-shop
Je obecně známo, že použití zdravé, kvalitní, biologicky hodnotné sadby je základním předpokladem pro úspěšné pěstování brambor na produkčních plochách určených pro výrobu konzumu, pro zpracování na výrobky nebo pro výrobu škrobu. Použitá sadba nejvíce rozhoduje o výnosu, ale i kvalitě sklizených hlíz, a tím i o jejich dalším uplatnění. Množení sadby brambor je úkolem množitelských firem zabývajících se touto činností.
Kvalita sadby je kontrolována semenářskou inspekcí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), a to jak v porostech při polních přehlídkách, tak i při posklizňových zkouškách a během skladování a expedice.
Při množení sadby je největší pozornost věnována virovým chorobám, neboť výrazně snižují výnos a často zhoršují i kvalitu hlíz. Oproti zdravým rostlinám při výskytu tzv. těžkých virových chorob může být výnos snížen až o 80 %, při výskytu lehkých virových chorob o 10 až 30 %. Virózy mohou zhoršit barvu výrobků z brambor, snížit škrobnatost o 1 až 2 % a poškodit slupku i dužninu hlíz. Příkladem poškození hlíz může být zduřelá kroužkovitost hlíz bramboru, způsobená nekrotickým kmenem viru Y (PVYN) projevující se na slupce hlíz, což omezuje prodejnost brambor ke konzumním účelům. S výskytem této choroby začínají být v poslední době u některých odrůd vážné problémy.
Současná situace
Celkové plochy brambor mají sestupnou tendenci, se kterou korespondují i množitelské plochy. Zatímco v roce 2000 byly brambory pěstovány na 69 198 hektarech (z toho množení na 5707 hektarech), v roce 2007 byla brambory osázená plocha 39 372 hektarů, z toho plocha množení 3909 hektarů. Znamená to, že množitelská plocha brambor představuje z celkové zasázené plochy asi 10 % (tab. 1).
Plocha množení sadby brambor na úrovni 3000 až 4000 hektarů je pro potřeby České republiky plně dostačující za předpokladu, že nebudou výrazné výkyvy v uznávacím řízení množitelských porostů.
Největší problémy jsou s virovými chorobami, což opětovně potvrdily poslední dva roky, ve kterých byla virová infekce šířena velmi silně. Podle výsledků odboru osiv a sadby ÚKZÚZ bylo v roce 2006 uznáno v přihlášeném stupni pouze 73 % zkoušených ploch.
V roce 2007 byla situace ještě horší, neboť podle předběžných informací bylo uznáno v přihlášeném stupni pouze asi 71 % množitelských ploch. Vyšší výskyt viróz avizují i ostatní evropské státy.
Virové choroby přenášejí mšice
Rozšiřování virových chorob brambor se děje především prostřednictvím mšic a právě v našich pěstebních podmínkách je jejich výskyt často vyšší.
Mezi jednotlivými druhy mšic jsou z hlediska přenosu viróz značné rozdíly. Nejaktivnějšími přenašeči jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Významný je nejen počet létajících mšic, ale i doba, ve které se vyskytují. Stářím získávají rostliny brambor přirozenou odolnost, kdežto mladé rostliny jsou k virové infekci velmi vnímavé. To byl právě problém roku 2007, kdy byl nejen velmi silný celkový nálet mšic, především pak mšice broskvoňové, ale jejich nálet byl velmi časný, a to v období, kdy rostliny brambor vzcházely.
Ve více jak čtyřicetiletém sledování náletu mšic, které je prováděno ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě, byl rok 2007 z hlediska druhového zastoupení i doby náletu nejnebezpečnějším. Rok 2006 byl průběhem počasí ve srovnání s rokem 2007 zcela odlišný. Byla velmi dlouhá zima, v oblastech, kde se množí brambory, se vyskytovala sněhová pokrývka ještě ve třetí dekádě dubna.
Výsadba brambor byla velmi opožděna, převážná část ploch brambor byla sázena až ve druhé polovině května, přičemž nebylo výjimkou, že některé plochy byly dosazovány ještě v prvé a začátkem druhé dekády června. Brambory většinou vzcházely až v červnu, někdy i v jeho závěru. A právě v tomto období byl zaznamenán poměrně silný nálet mšice broskvoňové (tab. 2), který výrazně ovlivnil vysoké šíření virových chorob brambor. Byly tedy dva po sobě jdoucí tzv. silně infekční ročníky, což je v dlouhodobé historii množení sadby brambor výjimečné.
V tab. 2 jsou uvedeny nálety mšic na lokalitě Havlíčkův Brod – Občiny v letech 2000 až 2007 a jejich dopad na výsledky uznávacího řízení.
Pro množení sadby brambor byly nejpříznivějšími roky 2001 a 2002, kdy byl zaznamenán i slabý a pozdní nálet hlavních vektorů virových chorob. V roce 2000 byl sice v červenci zjištěn velmi silný nálet mšice zelné (Brevicoryne brassicae), ale tato mšice virózy brambor nepřenáší. Naopak, silně infekčními byly roky 2002, 2006 a 2007, kdy nebezpečné nálety mšic byly právě v době vzcházení brambor. Ostatní sledované roky je možno hodnotit z hlediska šíření virových chorob brambor jako průměrné.
Kvalita sadby a virózy
Kvalita sadby brambor je negativně ovlivňována řadou škodlivých činitelů, z nichž největší význam mají virové choroby.
Ochrana proti jejich výskytu je velmi náročná a provádí se v rámci množení sadby. Spočívá ve využívání komplexní semenářské agrotechniky. Množení sadby je nutno zajišťovat pro tuto činnost v nejvhodnějších podmínkách a tam, kde je předpoklad nižšího a pozdnějšího výskytu nejdůležitějších vektorů virových chorob – mšic. Velmi důležitá je optimální výživa a kultivace, co největší prostorová izolace od možných infekčních zdrojů, jejich včasné a pečlivé odstraňování, správně volená ochrana proti chorobám a škůdcům, předčasné ukončení vegetace apod.
V poslední době je možno pozorovat zhoršování úrovně množení sadby brambor, porušování a přímo i nedodržování semenářské disciplíny. Dokladem toho je na příklad pozdní provádění negativních výběrů, někdy dokonce i jejich vynechání, pozdě prováděná ochrana proti vektorům, pozdní termín desikací atd. Záleží na množiteli, jak se s některými nešvary vyrovná. Problémem je často nedostatek pracovních sil, odborně schopných selekcionářů, ale i finanční ohodnocení, a to nejen pracovníků, ale i sadbového materiálu. To někdy přímo množitele nabádá ponechat sadbu přerůstat a realizovat ji v cenách konzumních brambor.
Zásady ochrany proti virovým chorobám
Ochrana proti virovým chorobám zahrnuje řadu opatření, která je nutno komplexně uplatňovat, neboť na sebe bezprostředně navazují. Má-li být ochrana úspěšná, je třeba dodržovat následující opatření:
- Mít na zřeteli, že veškeré virové choroby brambor jsou přenosné sadbou. Z těchto důvodů je třeba používat sadbu s nízkým výskytem viróz, což zaručuje sadba certifikovaná. Ta má vysoké kvalitativní parametry, je prostá karanténních objektů a má i stanoven maximální přípustný výskyt virových chorob.
Používání certifikované sadby je nutno maximálně rozšířit a vytvářet tak co největší oblasti s nízkým výskytem infekčních zdrojů.
- Důkladná znalost množených a pěstovaných odrůd, neboť ty vykazují rozdílnou náchylnost či odolnost k jednotlivým virům. To má význam pro umístění odrůd v rámci pěstitelských bloků a pro volbu účinné chemické ochrany. Je nutno si uvědomit, že řada odrůd, které jsou spotřebiteli oblíbené, vykazuje však větší náchylnost k chorobám. Jejich množení je náročnější, uplatnění na trhu však snadnější.
V současné době se u nás množí asi 170 odrůd, z nichž pouze deset bylo v roce 2007 množeno na ploše větší než 100 ha (tab. 3). Z těchto odrůd potom šest odrůd bylo velmi úspěšně množeno i v tak silně infekčních letech, jako byly roky 2006 a 2007 a uznání porostů dosáhlo 100 % nebo se k této hodnotě velmi blížilo.
Z velmi raných to byla odrůda Rosara, z raných Adéla, Dali a Marabel, z poloraných Laura, z polopozdních pak odrůda Ornella. Naopak značné problémy byly s množením odrůdy Impala a Saturna, a to především z důvodu výskytu PVY.
- Starší rostliny brambor jsou obvykle již více odolné k virové infekci ve srovnání s rostlinami fyziologicky mladými. Proto je důležitá biologická příprava sadby (narašení, naklíčení), její včasná výsadba a využití takových agrotechnických a výživářských opatření, která urychlují růst a vývoj rostlin brambor. Je důležité, aby množitelské porosty nebyly jednostranně přehnojovány dusíkem a byla používána vyrovnaná výživa.
- Ochranu proti mšicím v množitelských porostech brambor je třeba provádět včas a opakovat ji podle náletu mšic. Ten je sledován pomocí žlutých misek a sacích pastí. Používat je nutno insekticidy a jejich kombinace s rychlým iniciálním účinkem. Chybou je, že se ochrana proti mšicím zahajuje, až když se začíná provádět ochrana proti plísni bramboru, což je často pozdě. Většinu insekticidů je možno vzájemně míchat s fungicidy, takže tato ošetření lze vzájemně spojovat. Při výskytu mandelinky bramborové používat insekticidy, které jsou účinné nejen na tohoto škůdce, ale mají i aficidní účinnost. Je nutno si uvědomit, že ochrana aficidy je vysoce účinná proti perzistentním virům (svinutka). Přípravky registrované v ČR proti mšicím jsou uvedeny v tab. 4.
- V množitelských porostech sadby brambor je nutno soustavně provádět negativní výběry, to znamená odstraňovat infekční zdroje. Negativní výběry je nutno zahájit včas, tj. ihned, jakmile jsou vizuální příznaky viróz zřetelné. Při negativních výběrech je nutno odstraňovat i ostatní nežádoucí trsy (bakteriózy, odrůdové příměsi a další). Včasná, pečlivá a opakovaná selekce omezuje interní šíření virových chorob v porostu a napomáhá vytváření zdravých obvodů brambor.
- Desikaci množitelských porostů brambor je nutno provádět včas a dodržovat metodické pokyny: termín desikace volit s ohledem na nálety mšic, nebezpečí šíření virových chorob i na sadbovou výtěžnost. Dodržovat dávku nejméně 400 litrů vody na hektar. Zamezit tvoření nových obrostů, na které se stahují mšice, jež umožňují pozdní šíření virové infekce a výrazně zhoršují kvalitu sadby. Proto je nutno při desikaci klást velký důraz na kvalitu práce, často kontrolovat činnost trysek a pracovní záběr postřikovače. Případné nové obrosty je nutno odstranit (ruční vytrhání nebo dodatečné ošetření nižší dávkou desikantu). Desikované plochy množitelských porostů je nutno sklízet včas, a to ihned po zpevnění slupky, nejpozději do jednoho měsíce po provedení desikace. Otálení se sklizní může zhoršit kvalitu sadbových hlíz a zvýšit jejich napadení některými chorobami (vločkovitost, stříbřitost) i škůdci (drátovci, slimáci, hraboši), ale i výskyt abionóz.
- Sadbu je nutno třídit pečlivě na více velikostních skupin. Kontrolovat stav hlíz a v případě výskytu virových chorob poškozujících slupku hlíz zajistit jejich vyloučení.
Při dodržení uvedených semenářských zásad je možno docílit zdravé množitelské porosty sadby brambor a získat tak kvalitní sadbu brambor, která splní požadavky pěstitelů produkčních ploch.
Klíčové informace
- Zásadním předpokladem produkce sadby (optimální pro výnos a kvalitu hlíz a tedy i uplatnění sklizně) jsou zdravé množitelské porosty.
- Největší nebezpečí pro kvalitu sadby představují virové choroby.
- Ochrana proti nim se skládá z komplexu na sebe navazujících opatření.
- Porušování a nedodržování semenářské disciplíny je hlavní příčinou zhoršení úrovně množení sadby brambor v České republice.
Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc.
Ing. Ervín Hausvater, CSc.
Ing. Petr Doležal, Ph.D. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.
